Článek
Evropskou plynovou krizi v roce 2009 si možná ještě pamatujete. Vždyť bývalý český premiér Mirek Topolánek ji dodnes občas rád připomíná jako důkaz své politické zručnosti a umění pohybovat se v nejvyšších patrech světové diplomacie.
Česko tehdy předsedalo Radě Evropské unie a dostalo se mu tak většího vlivu, než na jaký je zvyklé. Topolánek několikrát vyjednával s představiteli Ruska a Ukrajiny, jejichž neshody ohledně tranzitu plynu tehdy vyvrcholily a části Evropy hrozilo, že se uprostřed zimy ocitne bez zdroje tepla.
Topolánek samozřejmě nebyl jediný evropský politik, který se krizi snažil zažehnat. Do Kyjeva se vydal třeba i Robert Fico, tehdy byl za polovinou svého prvního mandátu slovenského premiéra. Ve vládě mimochodem už tehdy seděl i se zástupci Slovenské národní strany (SNS), se kterou skládá kabinet i po vítězství v letošních volbách.
Server Politico, obvykle dobře obeznámený se zákulisím evropské diplomatické scény, právě do této doby klade počátek Ficova negativního vztahu vůči Ukrajině. Článek s titulkem „Proč Fico nenávidí Ukrajinu?“ za tím do značné míry spatřuje osobní důvody.
Brzy ráno 14. ledna 2009 slovenská delegace pod vedením Fica přistála v Kyjevě, aby se zúčastnila jednání s ukrajinskou vládou. Pro Slovensko byla otázka plynu zvlášť klíčová - na ruských dodávkách bylo zcela závislé a tamní ekonomika každý den kvůli jejich přerušení přicházela o 100 milionů eur, vypočítává Politico.
Sestavování slovenské vlády se komplikuje
Prezidentka Zuzana Čaputová se postavila Robertu Ficovi, nechce jmenovat jeho kandidáta na ministra životního prostředí nominovaného Slovenskou národní stranou.
Ale ukrajinští představitelé se ke slovenským politikům tenkrát nezachovali zrovna vlídně. „Ukrajinci je (delegaci) nechali čekat a pak je nechali čekat ještě déle,“ líčí server. Jednání začalo až tři hodiny po jejich příletu do ukrajinské metropole.
Tím „ponížení“ Roberta Fica neskončilo. Schůzky se - k překvapení Slováků - zúčastnili i novináři. Tehdejší ukrajinská premiérka Julija Tymošenková 20 minut spílala Ficovi, že se ve sporu o plyn přiklonil na stranu Moskvy. Vladimir Putin mimochodem tenkrát Rusku zrovna vládl jako premiér, když pozici prezidenta načas předal Dmitriji Medveděvovi.
„Byla to velmi nepříjemná situace. Fico byl rudý vzteky. Byla to katastrofa,“ vzpomínal na leden 2009 pro Politico vysoce postavený slovenský představitel, který si nepřál být jmenován. Slováci pak pokračovali do Moskvy, kde je s poctami v Kremlu přivítal Putin.
„Poté začal být (Fico) otevřeně protiukrajinský,“ řekl serveru Alexander Duleba, politolog z Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku. „Říkal, že nepotřebujeme podporovat Ukrajince a Ukrajina nepotřebuje nás, nevede s námi opravdovou konverzaci. Je to osobní,“ domnívá se Duleba.
Tymošenková Politicu prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že nemá žádné detaily, které by ke schůzce chtěla sdělit. Někdejší premiérka je v současnosti opoziční poslankyní.
Podle Politica navíc nejde o jediný přešlap Ukrajiny z této doby. Jen dva dny po Ficovi do Kyjeva zamířil tehdejší slovenský prezident Ivan Gašparovič na schůzku se svým ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem.
Juščenko Gašparovičovi řekl, že ukrajinská energetická firma Naftogaz bude schopná částečně obnovit dodávky plynu na Slovensku, a spolu měli doladit podrobnosti. Během schůzky ale přišel šéf firmy a oběma prezidentům řekl, že to nepůjde. I Gašparovič se prý cítil poníženě.
Za další čtyři dny krize skončila, ale hořkost slovenských politiků zůstala. „To se teď Kyjevu vymstilo,“ poznamenává Politico.
Zatímco během předchozí politické vlády Eduarda Hegera i za stávajícího úřednického kabinetu Ľudovíta Ódora Slovensko dodávalo na Ukrajinu zbraně, včetně vyřazených stíhaček nebo systému protivzdušné obrany, Robert Fico už před volbami zaujal výrokem, že do Ruskem napadené země nepošle „ani kulku“.
S ohledem na tento Ficův postoj a jeho vítězství v nedávných volbách, už Slovensko dodávky munice a zbraní na Ukrajinu pozastavilo, i když se lídr Směru ještě nechopil moci.
Ficova přinejmenším zdrženlivost vůči Ukrajině má určitě komplikovanější kořeny, což zdůrazňují i autoři článku serveru Politico. „(Fico) si ale rozhodně pamatuje, co se stalo v roce 2009,“ řekl k tomu tento měsíc odcházející slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.
