Hlavní obsah

„Moskvě se nic nevyrovná.“ Slovenští poslanci v Rusku obdivují auta i obchody

Foto: SNS/Andrej Danko

Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v Moskvě navštívil Velké divadlo.

aktualizováno •

Šestice slovenských poslanců v čele s Andrejem Dankem vyrazila v neděli do Ruska. Tamní metropoli v době ruské války s Ukrajinou opěvují za její krásu, západní vozy na silnicích a putinovské Rusko za jeho soběstačnost.

Článek

„Jsme v Moskvě, abychom obnovili spálené mosty, po kterých může přijít mír,“ stojí v titulku videa, které v neděli večer v Moskvě natočila trojice poslanců slovenské vládnoucí strany Směr.

Hezčí než všechna města světa?

Zákonodárci, kteří jsou součástí šestičlenné slovenské delegace, oznámili, že šli v neděli večer „ochutnat trochu ruské kultury“ do Velkého divadla. „Můžu říct, že to na nás velmi zapůsobilo,“ řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar, otec ředitele slovenské tajné služby SIS Pavola Gašpara.

„Já za sebe můžu říct, že jsem viděl Vídeň, Budapešť, Berlín, dokonce Soul či Abú Dhabí, ale tomuto městu, i navzdory tomu, že jsem tu poprvé, se absolutně nic nevyrovná,“ sděluje pak své dojmy Gašparův stranický kolega ze Směru, poslanec Ján Mažgút. Na videu za ním v tu chvíli projíždí starý vůz značky Lada.

V delegaci je i lídr Slovenské národní strany (SNS), nejmenší strany koaliční vlády Roberta Fica, Andrej Danko. Ten z Moskvy zveřejnil postřehy o množství čínských aut, o prodejnách módních značek, západních vozidlech a „úžasné výstavbě“. „Cítím malé zadostiučinění, tak jak jsem si to i myslel. Mnohé pohádky, které nám doma vyprávějí, nejsou pravdivé,“ pokračoval slovenský politik z ruské metropole.

Kdo vyrazil do Moskvy?

  • místopředseda Národní rady a lídr SNS Andrej Danko
  • místopředseda Národní rady Tibor Gašpar (Směr)
  • poslanec Marián Kéry (Směr)
  • poslanec Richard Glück (Směr)
  • poslanec Adam Lučanský (SNS)
Foto: Telegram/SNS

Slovenská delegace v moskevském divadle.

Při schůzkách v Moskvě chce prý Danko ukázat, že na Slovensku „jsou i lidé, kteří mají jiné názory než sluníčkáři“. Z dalších Dankových výroků vyplývá, že jel do Ruska i proto, aby lidem na Slovensku ukázal, že tam jezdí auta západního typu, fungují chytré telefony a existuje rychlé občerstvení.

Dialog a soběstačnost

Andrej Danko plán na cestu do Moskvy oznámil loni v polovině listopadu. Nakonec ho v cestě do Ruska před Vánocemi předběhl premiér Robert Fico, jehož přijal přímo v Kremlu ruský diktátor Vladimir Putin.

Ficova cesta do Moskvy vyvolala mezinárodní kritiku a do premiéra tepe i domácí opozice. Premiér podle svých slov s Rusy řeší zastavení transferu zemního plynu přes Ukrajinu.

Fico vs. Zelenskyj

Poslaneckou cestu do Moskvy rámuje konflikt slovenské vlády s Kyjevem. O víkendu došlo na další ostrá slova. Poté, co premiér Robert Fico opakovaně ostře kritizoval Ukrajinu a prezidenta Volodymyra Zelenského, ukrajinský prezident v příspěvku na X psaném také ve slovenštině Ficovu politiku označil za krátkozrakou.

Fica zkritizoval i za jeho luxusní dovolenou. Předseda vlády dlouho tajil místo svého pobytu a detaily o jeho cestě do Vietnamu přinesla až média, jež jsou na Ficově seznamu nepřátel. Otazníky panují ohledně údajně astronomických nákladů na premiérovu dovolenou.

Slovenská delegace v pondělí jednala v ruském parlamentu s předsedou Státní dumy Vjačeslavem Volodinem. Ten Slováky pozval na květnové oslavy 80. výročí konce druhé světové války. Do Moskvy se tehdy chystá premiér Fico. Ruský politik také v rozporu s realitou tvrdil, že se jeho země nevměšuje do záležitostí jiných států a respektuje jejich suverenitu.

Podle Andreje Danka jde o první takovou parlamentní návštěvu z EU, která „začala dialog“. Na mysli má zřejmě první unijní parlamentní návštěvu od ruského přepadení Ukrajiny v roce 2022.

V Moskvě byl po ruské invazi tehdejší rakouský kancléř Karl Nehammer a také maďarský premiér Viktor Orbán. Častěji byl v Kremlu maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó.

„Vidíme na území Ruské federace velký ekonomický progres a pokrok v potravinové soběstačnosti,“ řekl podle agentury TASR v pondělí Danko s tím, že „vyjadřuje úctu a respekt“ k tomu, jak Rusko překonává výzvy.

Nedorozumění s Polskem

Dankova cesta vzbudila už i mezinárodní rozruch. Lídr SNS totiž ještě před odletem z Bratislavy oznámil, že slovenský vládní speciál nedostal od Varšavy povolení k přeletu přes polský vzdušný prostor.

„Dozvěděl jsem se, že nám Polsko nepovolí přímý přelet, takže to obletíme přes Německo. Nerozumím postoji Polska, ale v každém případě to beru jako realitu,“ prohlásil Danko v neděli.

Slovenský speciál nakonec letěl podstatně delší trasou přes Česko, Německo, Baltské moře a pak Lotyšsko. Dankovo tvrzení o „zákazu“ přeletu přes Polsko ovšem ještě v neděli dementoval mluvčí polského ministerstva zahraničních věcí Paweł Wroński.

„Neodmítli jsme slovenské straně povolení k přeletu, pouze nám zaslali neúplné dokumenty,“ uvedl mluvčí. Když pak Varšava požádala o jejich doplnění, Slováci místo toho rovnou informovali o změně trasy letu, tvrdí za polskou stranu Wroński.

Ruské vlivy na Slovensku

Seznam Zprávy v prosinci mapovaly politický vliv a iniciativy ve dvou „proslavených“ slovenských obcích. V Očové, kde starostu dělá poslanec Rudolf Huliak, a ve Smilně, kde tamní starosta vybral na pomoc Rusku 50 tisíc eur a ve vojenské uniformě je dovezl do Moskvy.

Není však tajemství, že polská vláda zaujímá ve vztahu k Rusku a Ukrajině výrazně odlišné pozice než slovenská vládní koalice v čele s Robertem Ficem. Právě vřelé postoje Bratislavy a také Budapešti k putinovskému Rusku jsou hlavním důvodem praktického rozpadu Visegrádské skupiny.

To vystihuje i komentář polského ministra obrany a předsedy koaličních lidovců Władysława Kosiniaka-Kamysze, který sice řekl, že polsko-slovenské vztahy jsou dobré, zároveň ale místo letů do Moskvy doporučil tamním politikům lety do Varšavy. Země navíc od ledna do konce června předsedá Radě Evropské unie.

Slovenské poslance za cestu do Moskvy v pondělí zkritizovala předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Je smutné vidět slovenské vládní poslance podporující přímo v Moskvě ruský režim a sloužící kremelské propagandě,“ napsala na síti X šéfka TOP 09.

Danko cestu nakonec neplatí

Nedorozumění s Polskem není jediná zavádějící informace o poslanecké cestě. Andrej Danko původně tvrdil, že svou cestu do Moskvy zaplatí ze svého. Slovenský server Aktuality.sk však upozornil na to, že podle údajů z centrálního registru smluv ministerstvo zahraničních věcí účtuje parlamentu za zajištění cesty 19 tisíc eur, v přepočtu 478 tisíc korun.

Plán Dankovy cesty do Moskvy už loni na konci roku vzbudil kritické ohlasy, dokonce i v samotné vládní koalici. Poslanec Samuel Migaľ, jenž v rámci strany Hlas platí v poslední době za „rebela“, v reakci oznámil poslaneckou cestu do Kyjeva.

„Politika na čtyři světové strany se nedělá tak, že jeden den jedeme do Moskvy, druhý do Vietnamu, třetí opět do Moskvy a čtvrtý už ani nevím, zda by si naši kolegové vybrali Severní Koreu nebo Lukašenkovo Bělorusko,“ napsal v neděli Migaľ na facebooku.

Cílem cesty do Kyjeva je podle něj pokus „zachránit slovenskou mezinárodní reputaci“. „V době, kdy část vedení parlamentu cestuje do Moskvy, je podle mě mnohem důležitější stát na správné straně dějin než se podbízet diktátorovi nebo mít na pár měsíců levnější plyn vykoupený civilní krví,“ tvrdí poslanec. Ten zůstává v rámci koalice stran Směr, Hlas a SNS výjimkou.

S Migaľem měli už v úterý do Kyjeva jet i další dva poslanci Hlasu a také poslankyně Progresivního Slovenska Beáta Jurík. Server Akuality.sk však v pondělí odpoledne informoval, že Ukrajinci cestu s odkazem na bezpečnostní důvody odložili.

K zahraniční politice Slovenska se v pondělí vyjádřil i prezident Peter Pellegrini, bývalý předseda strany Hlas. Na novoročním obědě s bývalými hlavami státu řekl, že místo Slovenska je v EU a NATO. „Shodli jsme se na tom, že bytostným jediným místem, kam může Slovenská republika patřit, je Evropská unie a Severoatlantická aliance,“ prohlásil Pellegrini.

Sám prezident teď cestu do Kyjeva neplánuje. Od nástupu do funkce už navštívil všechny sousední státy s výjimkou Ukrajiny.

Premiér Robert Fico nedávno avizoval, že chce debatovat o novém prohlášení ústavních činitelů k zahraničněpolitickému směřování Slovenska. Podrobnosti neuvedl, ale naznačil možnou redefinici celé koncepce. Fico už delší dobu hovoří o potřebě „normalizace“ vztahů s Ruskem – nehledě na ruskou agresi na Ukrajině.

Související témata:
Vjačeslav Volodin

Doporučované