Další otřesy nelze vyloučit, říká seizmolog k zemětřesení na Slovensku

Východ Slovenska zasáhlo v pondělí večer zemětřesení. Podle předběžných informací slovenských seizmologů dosahovalo síly 4,9 magnituda a jednalo se pravděpodobně o největší otřes, který země zažila za poslední desítky let.

Ohnisko zemětřesení se nacházelo přibližně 20 kilometrů na severozápad od města Humenné. Jeho dopady pocítili obyvatelé vesnic a měst v Prešovském i Košickém kraji.

„Oblast východního Slovenska je seizmicky aktivní a k několika podobným jevům zde v historii došlo,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy seizmolog Jan Burjánek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Předpokládá, že pondělní zemětřesení bude mít řadu slabších dotřesů. Nelze podle něj ale vyloučit ani to, že přijdou silnější otřesy.

Jak dlouho zemětřesení trvalo? Můžete popsat jeho průběh?

Detailní analýza není k dispozici, data z nejbližších seizmických stanic nejsou veřejně dostupná. Vezmu-li v úvahu velikost tohoto zemětřesení, M5, tak samotný zlomový proces – vznik trhliny a posun podél zlomu – trval maximálně pár vteřin.

Délka otřesů pozorovaných na zemském povrchu závisí na vzdálenosti pozorovatele od epicentra a vlastnostech podloží. Blízko epicentra byly zřejmě otřesy krátké, mohlo se jednat o jednotky vteřin, na nezpevněných sedimentech mohla být doba otřesů delší, trvat mohla až desítky vteřin.

Dobu trvání pociťovaných otřesů může ovlivnit též budova, ve které je pozorovatel. Například výšková budova se rozkmitá, a prodlouží tak dobu pocítěných otřesů.

Co zemětřesení způsobilo?

Tektonická zemětřesení jsou obecně způsobená náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie, nahromaděného pnutí na rozhraní, nebo uvnitř tektonické desky.

V tomto případě šlo tedy o zemětřesení uvnitř Euroasijské desky a nahromaděné pnutí souvisí s formováním, tedy vrásněním Karpat. Tektonická činnost v této oblasti je velmi pomalá, ovšem trvá i nadále.

Je výskyt tak silného zemětřesení v této oblasti překvapivý?

Oblast východního Slovenska je seizmicky aktivní a k několika podobným jevům zde v historii došlo, v letech 1778 a 1779. Další otřesy o síle 4,5 až 4,8 stupně byly zaznamenány v letech 1885, 1890 a 1893.

Magnituda historických jevů jsou ovšem nepřímo odhadována ze zaznamenaných projevů otřesů, například ze způsobených škod, a jsou tedy zatížena velkou chybou.

Zemětřesení M4,2 ve východním Slovensku v roce 2003 napáchalo lehké strukturální škody, došlo k poškození omítky a tak podobně. Proto zde Univerzita Komenského v Bratislavě vybudovala před 15 lety lokální seizmickou síť, která tuto relativně málo probádanou oblast monitoruje.

Mohou být pondělní otřesy předzvěstí dalších, silnějších otřesů?

Další otřesy nelze vyloučit, předpokládám, že takto silné zemětřesení bude mít řadu slabších dotřesů s menším magnitudem.

Nelze však ani vyloučit, že přijdou otřesy srovnatelné, či dokonce silnější, s ohledem na historická zemětřesení, ke kterým došlo v rozmezí dvou let. Odhadnout pravděpodobnost takových scénářů je velmi těžké.

Zemětřesení na Slovensku podle seizmologů dosahovalo stupně 4,9 a jeho dopady nebyly příliš dramatické, zatímco zemětřesení o síle 6,3 stupně, které před pár dny zasáhlo Afghánistán, si vyžádalo stovky obětí. Jak velký rozdíl reálně znamená jeden stupeň magnituda?

Magnitudová škála je logaritmická, jeden stupeň na magnitudové škále odpovídá průměrně třicetinásobku uvolněné energie.

To znamená, že při zemětřesení v Afghánistánu byla uvolněná energie stokrát větší než při zemětřesení na Slovensku. Velmi přibližně, průměrná síla otřesů mohla být v Afghánistánu až 25krát silnější. Jde však o velmi hrubý odhad.