Článek
Polský ministr zahraničích věcí Zbigniew Rau v pondělí večer přiznal, že neodjel na jednání šéfů diplomacie unijních států do Kyjeva právě kvůli roztržce s Ukrajinou ohledně vývozu obilí.
„Především to vyplývá z toho, že v politice, také v té bilaterální mezi různými státy, máme období rozmachu a propadu. V současnosti, pokud jde o vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, vstupujeme do období propadu,“ řekl Rau v televizi Polsat.
„Moje absence v Kyjevě je toho částečně projevem,“ dodal politik národně-konzervativního kabinetu.
Důvěra vůči vládě Zelenského se „otřásla“
Zbigniew Rau by prý rozhodnutí nejet s ostatními unijními ministry na Ukrajinu nenazval „odvetou“ za ostrá slova prezidenta Volodymyra Zelenského. „Ale ve vztazích mezi zeměmi jsou důležité tři rozměry. První je strategický a geopolitický, zda mají státy společný zájem. S Ukrajinou máme na výsost společný strategický zájem – zastavení ruského imperialismu,“ řekl polský ministr.
Dodal ovšem, že je tu i „druhý rozměr“. „To jsou aktuální národní zájmy. Ty máme odlišné, týká se to nedorozumění ohledně tranzitu ukrajinského obilí přes Polsko,“ dodal Rau.
Benzin jako předvolební tahák
Do polské předvolební kampaně zasahuje mimo jiné i cenová politika na polských čerpacích stanicích, které patří polostátní firmě Orlen. To má vliv i na benzínky v českém pohraničí.
Ministr také otevřeně přiznal, že gradace obchodní války mezi Polskem a Ukrajinou a její přesun na mezinárodní úroveň způsobily, že „důvěra naší společnosti k současné politice ukrajinské vlády vůči Polsku se otřásla“.
Varšavu v Kyjevě reprezentoval zástupce náměstka ministerstva zahraničí. V pondělí přitom šlo o vůbec první setkání ministrů zahraničí evropské sedmadvacítky mimo území EU. Česko na neformální Radě ministrů zahraničí v Kyjevě zastupoval ministr Jan Lipavský.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v Kyjevě oznámil, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur (122 miliard korun) pro příští rok.
Spor o obilí, kukuřici a řepku
Spor Polska a Ukrajiny vygradoval v polovině září, když přestal platit unijní souhlas se zákazem vývozu ukrajinských zemědělských produktů do EU. Ovšem Polsko a další země zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen prodloužily.
Převoz plodin přes Polsko do třetích zemích ale pokračuje dál prostřednictvím tranzitních koridorů. Transfer by se teď měl zrychlit. „Od zítřejšího rána bude obilí, které přejíždí přes Litvu, kontrolované v litevském přístavu, a ne na polsko-ukrajinských hranicích,“ prohlásil v úterý polský ministr zemědělství Robert Telus.
Spor se tudíž týká pouze dovozu produktů na evropský trh. Proti němu se staví polští zemědělci, protože je ukrajinské obilí levnější a v případě jeho dovozu by měli problém s odbytem vlastní produkce. Upozorňují, že ukrajinské produkty nemusí splňovat unijní normy.
Ukrajina v reakci zvýšila politický tlak na sousední unijní státy, které embargo prodloužily na vlastní pěst. Kyjev dokonce avizoval i stížnost u Světové obchodní organizace.
Netvrdší slova ale zazněla na adresu Varšavy. „Je znepokojivé, že někteří v Evropě si hrají na solidaritu v rámci politického divadla – z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy,“ pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na adresu Polska před Valným shromážděním OSN.
Varšava reagovala podrážděně. „Mrzí mě, že ukrajinští oligarchové začali tlačit své obilí na polský trh, aniž by brali v úvahu zájmy polských zemědělců,“ odvětil Zelenskému například polský premiér Mateusz Morawiecki.
V celém sporu hrají roli vyšponované emoce na obou stranách podpořené ostrou kampaní před polskými parlamentními volbami. Ty se konají 15. října.
Za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) v nich kandiduje i ministr zahraničí Zbigniew Rau. Sám doma čelí kritice za chaos v úřadě a tzv. vízovou aféru.
Jde v ní o podezření z rozsáhlých pochybení, klientelismu a korupci při vydávání polských pracovních víz v afrických a asijských státech. Ministr se podle svých slov za kauzu odpovědný necítí.
„Titánské úsilí“
Ve vysílání Polsatu ještě Rau na adresu vztahů s Ukrajinou uvedl, že návrat k „výchozímu bodu“ bude vyžadovat „titánské úsilí“.
V kontrastu se slovy Raua stojí pondělní výroky ukrajinského velvyslance v Polsku Vasyla Zvaryče. „Zatímco na Ukrajině probíhá válka a každý den umírají lidé, každý den jsou ztráty mezi civilisty a vojáky, na druhé straně tady v Polsku probíhá volební kampaň, emoce jsou přirozeně vypjaté,“ řekl Zvaryč ve vysílání televize TVN.
Podle velvyslance to ale neznamená, že jde ve vzájemných vztazích o „obrovskou krizi“. „Potřebujeme si navzájem vysvětlit pár věcí a děláme to velmi efektivně, takže na naší straně je naprosté pochopení a počítáme s takovým pochopením i straně polské,“ dodal diplomat.
