Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtvrtina Němců na západě země, kteří letos poprvé půjdou k volbám, vnímá Stranu zelených jako hrozbu. Na východě je to dokonce 30 procent prvovoličů.
Ukázal to průzkum volebního chování mládeže, který představil německý Institut pro generační výzkum. „Zelení jsou někdy vyobrazováni jako extremisté a strana zákazů,“ citovala agentura DPA zakladatele institutu Rüdigera Maase.
Ještě mnohem větší procento prvovoličů se obávalo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Na západě země to bylo 74 procent, ve východních spolkových zemích 65 procent.
Celostátního průzkumu se zúčastnilo 870 lidí ve věku 16 až 25 let, součástí bylo i 132 rozhovorů s mladými lidmi.
„Mladí lidé mají teď z politických stran skutečné obavy. Nemíří to jen vůči AfD, ale i dalším. To byl pro nás nový obraz situace,“ komentoval výsledky Rüdiger Maas.
V rozhovorech s výzkumníky se mladí lidé často odkazovali na video kolujících na sociálních sítích, podle kterého jsou Zelení „nebezpeční“. Strana u mladých voličů ztratila podporu už v červnových volbách do Evropského parlamentu. U voličů do 24 let získala jen jedenáct procent.
Proč krajní pravice boduje u mladých?
K úspěchu krajní pravice dochází ve státech, kde je tématem migrace a její důsledky. Mladým vadí i vysoké náklady na život či nadřazení političtí lídři.
Podle Institutu pro generační výzkum je pro mladé lidi stále méně důležité klasické dělení na politickou levici a pravici. Odmítá ho každý čtvrtý dotázaný.
Čísla ukazují i vysokou nedůvěru ke spolkové vládě sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených. Podle 42 procent dotázaných se kabinet Olafa Scholze „nestará o obyčejné lidi“ a přibližně každý třetí člověk má pocit, že vláda pracuje proti lidem.
Výsledky průzkumu představil institut z Augsburgu krátce před volbami do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. Hlasovat se bude v neděli a favoritem posledních průzkumů byla v obou regionech právě AfD.
Jako nejpalčivější problém vnímají mladí lidé migraci – ta je i jedním z hlavních témat kampaně před volbami v Sasku a Durynsku. Poté následoval pravicový extremismus a klimatické změny.
Proč se Němci přiklánějí k AfD?
Tématem voleb je v Durynsku, podobně jako v Sasku, bezpečnost, migrace a mír (válka na Ukrajině). Sasové volí svůj zemský parlament v neděli paralelně s Durynci. Seznam Zprávy byly před hlasování na reportáži v saském Krušnohoří. I lidem, kteří se nechystají hlasovat pro AfD, imponují některá řešení, jež strana nabízí.
Průzkum změny nálad u mladé generace potvrzuje i durynská a saská obdoba „studentských voleb“.
V sousedním Sasku ve cvičném hlasování mladých lidí do 18 let zvítězila Alternativa pro Německo s 34,5 procenty. Až s odstupem následovaly ostatní strany: CDU s 16, Levice s 12, SPD s osmi a Zelení s necelými šesti procenty.
Ještě víc získala AfD ve dvoumilionovém Durynsku. Testovací volby vyhrála s 37,4 procenta. To je ještě zhruba o pět procentní bodů lepší výsledek, než straně přisuzovaly poslední celostátní průzkumy.
Až daleko za AfD byli u lidí do 18 let křesťanští demokraté z CDU s 18 procenty, sociální demokraté s 11 procenty, Levice s devíti a nacionálně levicová strana Sahry Wagenknechtové BSW se sedmi procenty.
Výsledky zveřejnila německá Spolková rada mládeže. „Cvičné volby“ se organizují už od roku 1996. Zájemci ve věku do 18 let si v určený den vyberou volební místnost ve své blízkosti, dostanou v ní hlasovací lístek a za plentou odhlasují.
Hlasy se pak sčítají veřejně a často i za účasti mládeže, píše veřejnoprávní MDR. V Sasku se tentokrát hlasování ve dnech od 19. do 24. srpna zúčastnilo na 9000 lidí, v Durynsku 2000. Celkem se otevřelo 179 volebních místností například v domech dětí a mládeže a ve školách.
