Polská ofenziva. Za Turów chce Varšava platit méně a hrozí soudem

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Podle téměř dokončeného návrhu smlouvy, který vyjednavači psali od června do října a který se nakonec nepodařilo podepsat, mají Poláci vyplatit české straně za negativní dopady dolu na životní prostředí 45 milionů eur. Varšava teď ale chce podle polského Deníku Gazeta Prawna (DGP) částku snížit na 25 milionů eur, a zaplatit tak v přepočtu místo asi 1,1 miliardy korun jen 607 milionů.

Na stole je aktualizace i dalších ustanovení, protože podzimní návrh smlouvy podle polské strany neodpovídá aktuálním podmínkám v dole. Polská státní společnost PGE totiž už prohloubila těžební jámu.

Strategie polské vlády teď má být dvojkolejná: pokračovat v jednání s Čechy, ale zároveň řešit věc alternativní cestou. „Máme dojem, že se Češi z nějakého důvodu nechtějí dohodnout. Proto padlo rozhodnutí, že se vymaníme z té neustálé defenzivy,“ cituje DGP nejmenovaný zdroj.

Polsko podle něj uvažuje o tom, že se ve věci obrátí na arbitrážní soud pravděpodobně ve Stockholmu. Důvodem má být údajné porušení tzv. energetické charty z roku 1994, konkrétně zákazu diskriminace investic. Prahu o tom má informovat v pondělí.

Zatím není přesně jasné, v čem by údajná diskriminace měla spočívat. Charta umožňuje firmám, ne státům, žalovat cizí země, a to na základě rozhodnutí, která ovlivňují jejich energetické investice.

V poslední době se arbitráže týkaly žádostí o odškodnění za „potenciálně ušlý zisk“ kvůli útlumu těžby a spalování uhlí. Šlo například o spor německé energetické společnosti Uniper proti Nizozemsku. Soudní dvůr EU ale minulý rok rozhodl, že pokud jsou korporace i žalovaný stát na území Evropské unie, arbitráž je nezákonná, protože podrývá roli unijního soudu. Na čem tak chce polská strana arbitráž postavit, není zřejmé.

Fotoreportáž Seznam Zpráv z dolu Turów z loňského léta:

Polská vláda po výsledku českých parlamentních voleb a zformování vlády Petra Fialy doufá ve snazší jednání s Čechy. Politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) opakovaně poukazovali na to, že PiS je v jedné evropské frakci s ODS.

Programové prohlášení nové české vlády se o řešení česko-polského sporu nezmiňuje. Ministerstvo životního prostředí nově řídí lidovecká polička Anna Hubáčková. Ministryně se s tématem seznamovala ve čtvrtek při návštěvě Libereckého kraje.

Hubáčková se setkala se starosty obcí z dotčeného Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a také s vedením kraje a zástupci vodárenských organizací. Ministryně deklarovala, že je smlouva dobře připravená a chce ji s polskou stranou podepsat. Loni jednání nakonec ztroskotala na otázce podmínek vypovězení smlouvy.

„Jsem připravena přijet do Varšavy s nabídkou závěrečného dojednání smlouvy,“ uvedla ve čtvrtek Hubáčková po setkání se starosty. Předchozí jednání o Turówě se dosud vždy konala v Praze. „Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky pro to, aby byly ochráněny naše zájmy, tedy životní prostředí na území ČR, podmínky monitoringu ovzduší, vody, poklesu. Je tam ochrana zemním valem a samozřejmě i podmínky náhrady za ztrátu naší vody,“ dodala ministryně.

Liberecký hejtman Martina Půta (STAN) ve čtvrtek řekl, že dohoda s Polskem „dokáže ochránit zájmy českých obyvatel“. Obce v českém příhraničí bojují proti rozšíření dolu už řadu let, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Voda přitom z oblasti mizí už teď.

Návrh česko-polské dohody, který byl na stole loni na podzim, kritizují české ekologické organizace. „Dohoda upravuje požadavek dalšího neklesání hladin v jiné podzemní vrstvě, která neslouží k zásobování pitnou vodou a kterou podle dostupných dat v tuto chvíli odtéká pouze malá část z celkového odtoku vody z českého území,“ stojí v prohlášení platformy Společně pro vodu sdružující na dvacet organizací.

Dokument je podle platformy zároveň „bianco šekem“ pro Varšavu, protože by se v něm ČR zavázala, že kvůli Turówu už nikdy nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na porušování evropského práva.

Hubáčkové polský protějšek, ministryně Anna Moskwová, je ve svém úřadu jen o několik týdnů déle, razí ovšem ostrý kurz. Moskwová zároveň uvedla, že počítá s tím, že se jí bude s Hubáčkovou jednat lépe než s bývalým ministrem Richardem Brabcem z hnutí ANO.

Téma Turówa mělo přímý vliv na diplomatické vztahy s Českem i minulý týden. Nový polský velvyslanec a někdejší disident angažovaný v Polsko-československé solidaritě Mirosław Jasiński v rozhovoru pro Deutsche Welle mluvil o chybách vedení polského dolu.

„Buďme upřímní a přiznejme si, že příčinou sporu byla skutečně arogance některých lidí. Hlavně vedení dolu,“ řekl Jasiński. „Byl to nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu – a to především na polské straně,“ pokračoval velvyslanec a vyzval, aby společnost PGE zaplatila škody spojené s poklesem spodní vody na českém území.

Za výroky ho ostře kritizovali nacionalističtí politici z řad PiS. Premiér Mateusz Morawiecki ještě týž den oznámil, že zahájil proces odvolání velvyslance. Jasińského podpořila řada aktivistů. Z Česka se ho v otevřeném dopise Morawieckému zastali bývalí disidenti a kolegové z Polsko-československé solidarity.

„Způsob, jakým velvyslanec problém okolo dolu Turów popsal, považujeme za doklad jeho diplomatických schopností, které mohou spornou otázku dovést k brzkému smírnému řešení,“ napsali mimo jiné Anna Šabatová, Petruška Šustrová nebo Petr Pospíchal. O setrvání Jasińského ve funkci rozhodne prezident Andrzej Duda.

V hnědouhelném dole Turów v polském cípu mezi českým a německým územím se těží navzdory předběžnému opatření Soudního dvora EU, u kterého Česko polskou stanu zažalovalo loni na jaře. Varšava květnové opatření soudu o pozastavení těžby ignoruje a vláda rozhodla o tom, že nebude platit ani pokutu ve výši půl milionu eur denně, kterou jí za nedodržování opatření unijní soud vyměřil. Od září jde už o více než 57 milionů eur, v přepočtu 1,4 miliardy korun.

Pokuta má směřovat do unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že ji Polsko nemá v úmyslu uhradit ani po opakovaných výzvách Evropské komise, Unie se chystá částku strhnout z fondů určených Polsku. Agentura Bloomberg ve středu napsala, že komise by mohla dotace Polsku zablokovat v nejbližších dnech nebo týdnech, zatím by se to týkalo více než 50 milionů eur.

O navýšení pokuty chce usilovat pirátský radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek, se kterým bude ve čtvrtek Hubáčková jednat. „Tuto sankci je třeba navýšit a před petičním výborem EU jsem i požádal přednést tento požadavek Evropské komisi. Sankce totiž neplní svou funkci ve smyslu vymáhání předběžného opatření, a proto je třeba v tomto ohledu přitvrdit,“ uvedl Židek tento týden.

Kabinet premiéra Morawieckého údajně počítá s tím, že rozsudek unijního soudu, který má zaznít v první polovině roku, bude pro Polsko relativně příznivý, a země tak pokutu platit nebude. Blížící se rozhodnutí má prý zároveň donutit českou stranu uzavřít kompromis. Z případné pokuty by totiž Česko přímo neprofitovalo, peníze by směřovaly do unijní kasy.