Co když se to zvrtne. Polsko počítá vojáky na obranu před Rusy

„Dokumenty ukazují, že Lublin, Řešov nebo Lomže mohly být polskou Bučou,“ ohlásil v září 2023 v dramatickém spotu s narážkou na ukrajinské dějiště ruského masakru tehdejší polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Politik národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) tehdy odtajnil a zveřejnil část obranného plánu polské armády v případě útoku Ruska.

Tajný plán pod krycím označením „Warta – 00101“ z doby první vlády Donalda Tuska měl podle Błaszczaka svědčit o tom, že Tusk „byl v případě války připravený vzdát se poloviny Polska“.

Ve skutečnosti šlo o popis jedné z možných variant samostatné obranné operace před pozemním útokem nepřítele z východu do doby, než by přišla na pomoc Polsku spojenecká vojska.

Mariusz Błaszczak teď kvůli zveřejnění tajných informací čelí trestnímu stíhání, ve čtvrtek ho vydala polská sněmovna. Błaszczak trvá na tom, že šlo o archivní materiál a že na jeho odtajnění měl jako ministr právo a zaštiťuje se zájmem obyvatel východního Polska.

„Kdybych si měl představit první základní úkol zvěda v Polsku, byla by to krádež plánů na obranu. Ale nikdo si nepředstavoval, že takovou roli může sehrát ministr obrany,“ zkritizoval před časem opozičníka Błaszczaka náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk z Občanské platformy, hlavní politické síly současného Tuskova kabinetu.

Odtajnění obranných plánů není jedinou debatou, která teď v Polsku běží. V turbulentní době, kdy Evropská unie tváří tvář nevypočitatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa mobilizuje zdroje na zbrojení, se v zemi řeší bezpečnost na denním pořádku.

Současný ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz ve středu v parlamentu prohlásil, že životním zájem Polska je „držet Rusko co nejdál odsud“.

„To znamená každý den pomáhat Ukrajině. Každý den posílat Ukrajině vojenskou a humanitární pomoc. Do té doby, dokud létají na školky, nemocnice a domovy důchodců bomby, musíme Ukrajině pomáhat, a z toho nás nic nevyváže,“ uvedl lídr koaličních lidovců.

Za další pilíře bezpečnosti Polska jmenoval dobré euroatlantické vztahy a silnou Evropu, která se dokáže zmobilizovat a přesměruje peníze na rozvoj zbrojního průmyslu. „Evropa v tom musí být majákem a udělat mnohem víc za mnohem kratší dobu,“ dodal vicepremiér Kosiniak-Kamysz.

V Polsku se zároveň živě debatuje nad vlastními obrannými kapacitami. Byl to totiž právě exministr Mariusz Błaszczak z PiS, jenž v minulých letech mluvil o cíli mít ve zbrani až 300 tisíc vojáků. Polskou armádu viděl do budoucna jako vůbec nejsilnější v EU a rozjel i přezbrojování: velké zbrojní zakázky doma, ve Spojených státech a v Jižní Koreji.

Jak je to ale ve skutečnosti s počtem vojáků? Deník Rzeczpospolita ve čtvrtek napsal, že současné situaci se přizpůsobuje i informování o celkových číslech. Ostatně náčelník polského generálního štábu Wiesław Kukuła už před nějakou dobou prohlásil, že by se měly uvádět údaje o celém potenciálu ozbrojených sil, nejen o vojácích z povolání.

„Dnes jsme přesvědčeni, že případná válka bude dlouhá, krvavá a většina profesionálních vojáků se nedožije konce. To záložníci budou zásadním prvkem, oni ji vybojují,“ prohlásil v Polském rozhlase polský generál.

Dosud se uváděly pouze počty vojáků ve zbrani. Naposledy mluvil ministr obrany Kosiniak-Kamysz o 206 tisících vojácích. Na 144 tisíc z toho je profesionálních, dalších 40 tisíc je členy vojsk územní obrany a zbytek kadeti nebo dobrovolníci.

Kukuła teď však mluví celkem o 550 tisících vojácích. Do tohoto počtu po upřesnění ze strany Generálního štábu spadají všichni vojáci polských ozbrojených sil a také záložníci, kteří mohou být povoláni do služby v případě krizové situace. Znamená to, že „pasivních záložníků“ je kolem 300 tisíc.

Jde o lidi, kteří v minulosti prošli vojenským výcvikem, například během povinné vojenské služby nebo dobrovolného vojenského výcviku. Neabsolvují pravidelná cvičení a nemají přidělené konkrétní místo ve vojenské jednotce. V případě mobilizace by dostali povolávací rozkaz.

Pro ten případ ministerstvo obrany v únoru zveřejnilo novou vyhlášku o doručování povolávacích rozkazů v případě mobilizace a během války. Za jejich doručení budou odpovídat starostové a primátoři, případně pak vojenské jednotky, pošta nebo policie.

Na adresu současného systému ale zaznívá i kritika. Emeritní brigádní generál Stanisław Koziej, který v letech 2010 až 2015 zasedal v bezpečnostní radě, kritizuje, že pro rezervisty v případě jejich mobilizace chybí potřebné struktury.

„Už delší dobu navrhuji, aby se začaly vytvářet. V době míru by to byla výcviková centra pro záložníky, řádně vybavená a vyzbrojená, a v době války by se rozšiřovala začleněním rezervistů,“ cituje ho list Rz.

Ministerstvo obrany označilo informace o strukturách pro rezervisty za tajné. Generální štáb už podle listu delší dobu pracuje na navyšování počtu aktivních záložníků, kterých bylo loni na konci roku 1500. Cíl je mít do roku 2039 na 150 tisíc záložníků.

Od už zmíněných „pasivních záloh“ se liší tím, že pravidelně absolvují vojenský výcvik a mají přidělené konkrétní místo ve vojenské jednotce a mohou být kdykoli povoláni k plnění úkolů v případě krize nebo války.

V zemi i letos probíhají vojenská odvodní řízení. Předvolání letos dostane na 230 tisíc mladých mužů, především narozených v roce 2006, a žen, zejména studentek medicíny, informatiky, veterinářství nebo psychologie. Účast je povinná, nejde však o povolání do armády, ale o setkání s komisí, která posoudí fyzickou a psychickou způsobilost potenciálních vojáků a zařadí je do příslušné kategorie.