Článek
Slovensko od začátku roku debatuje o návrhu ministra obrany Roberta Kaliňáka ze strany Směr, který chce po osmdesáti letech obnovit sbor četníků, slovensky žandárů. Měli by vykrýt nedostatek policistů a pomoci se službou v terénu.
Naposledy byli četníci na Slovensku za druhé světové války, i proto může mít jejich obnovení negativní historické konotace. V zemi tehdy vládl klerofašistický režim, který kolaboroval s nacistickým Německem. Četníci ale na území Slovenska fungovali od časů monarchie, i v období meziválečného Československa. Oficiálně zanikli v roce 1945.
Opozice návrh kritizuje zejména proto, že vláda nedotáhla jiné reformy a měla by dle ní hlavně vyřešit nedostatek policistů. Od oznámení záměru už Kaliňák stihl předložit návrh zákona k připomínkám dalším resortům.
Seznam Zprávy připravily přehled základních informací souvisejících s ministrovým plánem.
Co by četníci měli dělat?
„Chtěli bychom se vrátit ke starému principu, kdy četnický sbor nebo četníci fungovali ve venkovských oblastech, což umožnilo policii stáhnout své hlídky primárně do měst, a zvýšit tak bezpečnost,“ prohlásil ministr Kaliňák, dvojka strany Směr premiéra Roberta Fica, už koncem minulého roku.
Děje se na Slovensku:
Podle návrhu ministerstva obrany by četníci mohli při výkonu služby nosit zvláštní uniformy a měli by pravomoc používat donucovací prostředky nebo zadržet osoby. Jezdili by v policejních vozech a měli by také přístup k dispečinku, který v současné době využívá ke komunikaci policie.
„Četník je při výkonu služby oprávněn od osoby požadovat potřebné informace, jež mohou přispět k objasnění skutečnosti důležité pro odhalení přestupku nebo trestného činu a ke zjištění jeho pachatele,“ píše se v návrhu.
Pomáhat by dle návrhu zákona měli i při ochraně života, zdraví, osobní svobody a ochraně majetku, zejména v regionech, kde je nedostatek policistů. Četníci by mohli pracovat i ve dvojici s policistou.
Kdo se může stát četníkem?
Nemá jít o novou oficiální jednotku ve struktuře státních složek, ale o dobrovolný sbor, jehož součástí by mohli být vojáci nebo současní či bývalí policisté po absolvování odborného školení či výcviku. V době výkonu služby by získali postavení veřejného činitele. Ten je dle trestního řádu oprávněn jednat jménem orgánu veřejné moci.
Za jeden kalendářní rok mají odpracovat 20 služeb, které mají trvat maximálně 12 hodin. Za to mají dostat kompenzaci platu tři tisíce eur, tedy asi 75 tisíc korun. Když četník odpracuje méně než 20 dní, bude placený dle hodinové sazby 12,5 eur na hodinu, tedy přibližně 315 korun.
Členové by se práci měli věnovat mimo běžný pracovní čas. Možnost přivydělat si může být pro vojáky zajímavá, protože jejich nástupní plat se dle webu slovenských ozbrojených sil pohybuje od 1900 eur hrubého, tedy kolem 48 tisíc korun.
Kolik na Slovensku chybí policistů?
Celkem 3840, uvedl tiskový odbor ministerstva vnitra. Letos by dle něj mělo na Slovensku sloužit 22 601 policistů, ale v Policejním sboru jich je pouze 18 761.
Počet chybějících policistů se podle tabulek navíc zvyšuje. V srpnu 2023 evidovala policie 3300 volných míst, v říjnu 2024 už to bylo 3532. Aktuální statistky volných míst nejsou k dispozici.
Ministr vnitra a šéf koaliční strany Hlas Matúš Šutaj Eštok uvádí jako příklad toho, jak se snažil stabilizovat situaci v policii, zavedení stabilizačního příspěvku ve výši pěti tisíc eur pro policisty, kteří již odsloužili 20 let a budou v práci pokračovat nejméně další tři roky.
Doba úspor
Ministr obrany Robert Kaliňák hovoří o obnově četnictva v době, kdy země přijímá konsolidační opatření. Vláda loni schválila balíček opatření za více než 2,5 miliardy eur, jenž mj. zvyšuje základní sazbu DPH z 20 na 23 procent a od dubna zavádí transakční daň, kterou má v Evropě jinak jen Maďarsko.
Vládní politici upozorňují, že s utahováním opasků ještě neskončili a kabinet bude muset letos pravděpodobně přijmout větší balík konsolidačních opatření, aby zlepšil stav domácí ekonomiky.
Zároveň Kaliňák chystá ve svém resortu velké nákupy. Od loňského roku otevřeně mluví o potřebě přezbrojit tankové vojsko. „Nákup hlavních bojových tanků je dalším velkým projektem, který máme před sebou,“ prohlásil na konci roku 2024. Mělo by jít o švédská vozidla CV90 120.
Peníze půjdou i na výcvik operátorů průzkumných dronů.
Co na návrh říká opozice?
Bývalý ministr obrany z úřednické vlády Martin Sklenár pro portál Pravda upozornil, že i vojáci procházejí generační obměnou a stát by se měl zaměřit na nábor nových lidí do vojenské služby.
„Také zhoršující se bezpečnostní situace v našem regionu a zavádění nové vojenské techniky pořízené v posledních letech si vyžádá zvýšení počtu vojáků v ozbrojených silách,“ říká Sklenár. Vojáci už teď pomáhají policii při ostraze hranic a pomáhali jí také během pandemie, například při plošném testování.
Opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) namítá, že Slovensko potřebuje místo četníků nový bezpečnostní sbor.
„Takový systém potřebuje jasně definované kompetence aktérů, řídící pravomoci, ale také například principy geografického rozdělení členů. V návrhu však není ani zmínka o plánování výkonu těchto policistů nebo o systému reakce na okamžité bezpečnostní potřeby,“ uvedl Jaroslav Spišiak z PS, který byl v minulosti policejním prezidentem.
Jeho kolegyně Jana Hanuliaková také upozornila, že stále není dořešena otázka kompetence obecní a městské policie, která by se mohla zabývat kriminalitou. Součástí návrhu ministra obrany je zřízení Národních obranných sil, jež by nahradily aktivní zálohy ozbrojených sil.
