Bude to zesilovat a bude to intenzivní, říká expertka k Orbánově „mírové misi“

Po své první návštěvě Kyjeva od začátku války vyrazil Viktor Orbán za ruským diktátorem do Kremlu. Šlo o první schůzku unijního premiéra od dubna 2022, kdy se o mír neúspěšně pokusil rakouský kancléř Karl Nehammer.

Následovala Orbánova účast na summitu Organizace turkických států v Ázerbájdžánu a v pondělí pak dorazil do Pekingu, kde jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. O své cestě maďarský premiér hovoří jako o „mírové misi“.

„Tak bude vypadat celé maďarské předsednictví v Radě EU. Bude promírové, jak říká sám Orbán. Bude to intenzivní i kvůli tomu, že po maďarském předsednictví bude následovat polské, a to určitě nebude proruské a nebude otevřené vůči vyjednávání s Ruskem,“ řekla Seznam Zprávám politoložka Aleksandra Poznar z brněnské Masarykovy univerzity. Maďarskou politiku sleduje přímo v Budapešti.

V pondělí došlo k silnému ruskému raketovému útoku mimo jiné na Kyjev, ruské rakety tam padaly i na velkou dětskou nemocnici. I navzdory tomu se zkusím zeptat spíš optimisticky: Existuje nějaká, třeba i minimální, šance, že maďarský premiér Viktor Orbán poslední dny skutečně dělá kurýra mezi Kyjevem, Moskvou, Pekingem a Washingtonem? Tedy s cílem míru, který Orbán proklamuje?

Viktor Orbán je takový samozvaný kurýr, nehledala bych v tom nějaký větší plán Moskvy nebo (amerického prezidentského kandidáta) Donalda Trumpa. Určitě ale má ambice, protože sám Orbán řekl, že svou „mírovou misí“ a aktuálním předsednictvím v Radě EU chce tvořit dějiny.

Na Orbánových fotografiích ze současných cest se objevuje i logo maďarského předsednictví, navzdory tomu, že se od jeho iniciativy distancovala řada evropských lídrů a že nereprezentuje celou EU. On chce demonstrovat efektivitu Maďarska v kontrastu podle něj evropských byrokratů, kteří sedí a o míru jen mluví.

Maďarsko je ale moc malá země na to, aby byla garantem míru. Koukala bych se na jeho „misi“ z perspektivy blížících se amerických prezidentských voleb a dobrých maďarsko-ruských vztahů. Pro Orbána je to posouvání červené linie EU. On ví, že si může dovolit hodně a že v EU ho žádné důsledky spíš nečekají.

Takže spíš mluvíme o hře o Orbánovu image a politickou pozici než o nějakém „mírovém plánu”?

Na pondělní ustavující schůzi nové evropské frakce Patrioti pro Evropu není ani premiér Orbán, ani ministr zahraničí nebo ministr pro evropské záležitosti. Všichni jsou na „mírové misi“ v Číně. Viktor Orbán zatím řeší spíš vlastní image než unijní záležitosti.

Jak vnímají Orbánovy cesty Maďaři?

Společnost a média jsou polarizované, ale tahle rétorika padá na úrodnou půdu, protože Maďaři jsou jedním z nejvíc prorusky naladěných národů. Význam měla hlavně návštěva u Putina, na kterou se kladl důraz.

Orbán se prezentuje jako politik, jenž může mluvit souběžně se Západem i s Východem, jako ten, který něco změní a má reálnou šanci na jednání o míru. Po intenzivní propagandě, která na maďarskou společnost cílí, je právě ten „mír“ něco, co lidé fakticky chtějí.

Takže propagandisticky jde o Orbánův úspěch?

Rozhodně. Objevují se ale i názory, že Orbán si z morálních důvodů neměl tisknout ruku s Vladimirem Putinem, válečným zločincem, na nějž vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC) a který stojí mimo jiné za Bučou (masakr ukrajinských civilistů spáchaný ruskými vojáky v úvodu války, pozn. red.)

Sám Orbán je ale sám se sebou spokojený, což je patrné z aktuálního rozhovoru pro německý bulvár Bild. Chlubil se tím, že se sešel s Putinem a že se zařadil mezi vůdce. Celá ta cesta mu velmi lechtá ego – stojí o něj všechny státy, u kterých se přihlásí o návštěvu na své „mírovou cestě“.

Už jste zmínila, že Orbán prezentuje cestu jako součást maďarského unijního předsednictví, ačkoli k tomu nemá žádný mandát. Tak bude vypadat celý půlrok?

Tak bude vypadat celé maďarské předsednictví, bude „promírové“, jak říká sám Orbán. Bude to zesilovat a bude to intenzivní i kvůli tomu, že po maďarském předsednictví bude následovat polské. A to určitě nebude proruské a nebude otevřené vůči vyjednávání s Ruskem. Mám takový dojem, že Orbán chce teď uhrát vše, co může, aby „vybalancoval“ pozdější polské předsednictví od ledna 2025.

Co v Orbánově výkladu znamená ten „mír“, o kterém mluví?

O míru mluvil se Si Ťin-pchingem i s Putinem, ale detaily nějakého mírového plánu neznáme. Orbán tvrdí, že Putinovi vyložil v Moskvě svůj mírový plán.

Z toho, co víme z Orbánovy cesty do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským, jediný plán maďarského premiéra počítá s klidem zbraní před mírovými rozhovory. Podle oficiálních informací ze setkání s Putinem ale žádný takový plán Orbán v Moskvě neprezentoval.

Jaké reálné výsledky může Orbánova cesta mít?

To záleží pro koho. Určitě pro Orbána, který bude plnit funkci komunikačního kanálu, pokud po něm bude chtít někdo něco vzkázat. V tomhle aspektu bude Orbán dobrý, pokud bychom měli hledat pozitiva.

Americká administrativa z Orbána nadšená nebude, ale sama teď má větší problémy, než aby to řešila na summitu NATO. Viktor Orbán se ale teď v USA určitě pokusí setkat s Donaldem Trumpem. Toho vnímá jako garanta míru a spoléhá na to, že ještě letos na podzim mu Trump pomůže s vyjednáváním, pro které si teď připravuje půdu.

Jak vypadala jeho návštěva v Kyjevě? Orbán si se Zelenským vjížděli do vlasů v minulosti i veřejně, takže o vzájemné chemii asi nemůže být řeč.

Chemie tam vidět nebyla. Orbánova návštěva se plánovala už dlouho, ale premiér se nakonec rozhodl jet do Kyjeva až během maďarského unijního předsednictví. Úplně se neví, co se domluvilo, ale asi ne nic konkrétního.

Hned poté, co Orbán opustil Kyjev, začalo se s přípravou jeho návštěvy v Moskvě, která se konala dva dny poté. Mělo to být překvapení a domlouvalo se to neoficiálními kanály, protože sám Orbán naznačil, že se bojí odposlechů.

Zaznamenal jsem taky, že si Orbán postěžoval, že informace o jeho cestě do Moskvy propálili dopředu Poláci, protože maďarské letadlo muselo žádat o povolení k přeletu polským vzdušným prostorem.

Ano, tvrdil, že právě z Polska předem unikla informace do médií o jeho cestě do Ruska. Polský národní zájem nespočívá v jednání s Ruskem, takže ani vláda, ani opozice nebyly z Orbánovy návštěvy v Moskvě šťastné. V Polsku se to vnímá jako bezpečnostní hrozba.

Jaká teď bude pozice Orbánovy strany Fidesz v unijní politice. Dlouho byla bez frakce, teď se dala dohromady s krajně pravicovými stranami a českým hnutím ANO v nové frakci Patrioti pro Evropu. Z toho se asi může radovat.

Rozhodně. Jde v poslední době o jeden z Orbánových největších úspěchů. Velký úspěch je pro něj i to, že se k frakci přidali europoslanci strany Marine Le Penové. Ta frakce sice bude silná, ale to nemění nic na tom, že se Orbánovi nepovedla jeho deklarace sjednotit všechny pravicové subjekty v jedné skupině.