„Čeho bych se v Praze bál?“ Slovenský politik řekl, proč Čechům přeje Okamuru

Předsedu koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka ve čtvrtek navečer přivítal na Václavském náměstí potlesk a skandování hesla „Ať žije Fico"!

„Určitě to vyřídím,“ odpověděl asi tisícovce lidí pod pódiem místopředseda slovenského parlamentu. V Praze se účastnil předvolební akce hnutí SPD Tomia Okamury.

Předskokanem politiků byla kapela Ortel. Po ní následoval projev lídra SPD, který ostře kritizoval vládu a Evropskou unii. Ukrajinu označil za totalitární stát, imigranty za hordy parazitů a k tomu všemu mluvil o odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

„Přeju Česku, přeju vám, drazí přátelé, aby lidé jako Tomio Okamura a SPD rozhodovali o Česku. Aby Češi, Moravané a Slezané byli prvořadí a abychom se tu my, Slováci, nemuseli krčit pod ukrajinskou vlajkou,“ navázal na Okamuru Danko.

Za se pódiem se přitom tyčí budova Národního muzea s vyvěšenou žlutomodrou vlajkou na podporu Ruskem napadené země.

Do Prahy vyrazil Danko osm dní po útoku na premiéra a předsedu vládního Směru Roberta Fica v Handlové. „Mnozí nám říkali: ‚Nechoďte tam. Nevíte, co se může stát.‘ Ale já jsem řekl: ‚A čeho se v Praze máme bát?‘“ prohlásil. Účast původně potvrdil, pak zrušil a pak znovu potvrdil.

Velké ovace v metropoli Česka sklidil za pasáž o nevládních organizacích. „My na Slovensku přijmeme tvrdá opatření proti neziskovým organizacím. Budou muset ukázat, kdo je platí,“ avizoval Danko další plány Ficovy vlády.

Na akci na Václavském náměstí vystoupili kromě Okamury i další zástupci krajně-pravicové evropské frakce Identita a demokracie (ID), kam SPD spadá. Danko před cestou do Prahy uvedl, že jeho SNS má ke vstupu do frakce „dveře otevřené“.

Podle slovenského politologa Jozefa Lenče přitom Danko nepůsobí jako typický představitel krajní pravice, ale spíš jako muž plný paradoxů.

„Je to zvláštní typ politika. Dokáže v sobě nashromáždit různé představy o politice, různé postoje, a ty z něj vycházejí v různé podobě, a hlavně pod vlivem emocí,“ řekl Seznam Zprávám expert z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě.

Emoce v Dankovi kypěly i bezprostředně po atentátu na Fica, kterého považuje za svého přítele a politického lídra, ačkoli je z jiné politické strany. Na tiskové konferenci Danko označil média za „odporná prasata“ a mluvil o začátku politické války.

„Ať je (předseda opozičního Progresivního Slovenska) Šimečka rád, že jsem mu nedal facku, když jsem se dozvěděl, že po Robovi (Ficovi) stříleli. (…) Na tiskovce jsem se snažil potlačit emoce, ale roztrhal bych každého, kdo k tomu přispěl,“ řekl pak v neděli ve vysílání televize TA3, znovu viditelně pod vlivem silných emocí.

Sám Danko přitom emoce často také vzbuzuje. Je dlouhodobě terčem politické satiry a bezpočtu vtipů, čemuž napomáhají mnohá jeho faux pas, omyly a přeřeknutí.

Na svém kontě má plagiátorství diplomové práce, lechtivé dopisování s „volavkou“ mafiána Mariana Kočnera Alenou Zsuzsovou, ale i přezdívku Kapitán. Tu si vysloužil poté, co pusinkoval své kapitánské frčky, které jako tehdejší předseda parlamentu dostal v roce 2016 od ministra – údajně kvůli svému zájmu o armádu.

Před parlamentem v Bratislavě po něm také zůstal obří vlajkový stožár, jenž je cíleně o něco vyšší než obdobný v Budapešti. Z novější doby pak vzbudil všeobecné pobavení jeho nápad na „národní menu“ v restauracích nebo dopravní nehoda, při které letos v Bratislavě naboural semafor.

„Svou politickou kariéru začal v roce 2015 tiskovou konferencí, na které říkal, že islamizace Slovenska začíná kebabem,“ prohlásil o Dankovi coby terči vtipů politolog Lenč. A Danka satira nenechává lhostejným. Po atentátu přišel s ostrou kritikou populární facebookové stránky Zomri, jež si už roky dělá legraci z politiků a stala se součástí slovenské popkultury.

I když se od útoku v Handlové stránka politické satiře vzhledem ke společenské situaci nevěnuje, právě Danko patřil k častým terčům vtipů, které administrátorům zasílá i sama veřejnost.

Politik SNS teď roky starý název „Zomri“ dal do souvislosti s vážným zdravotním stavem premiéra Fica. Avizuje i legislativní kroky k regulaci sociálních sítí a tisku.

Dankovy rozporuplné či úsměvné nápady často rezonují v médiích i ve společnosti a dokážou přebít i jinou vládní agendu. A to navzdory tomu, že reálný politický vliv Andreje Danka je ve skutečnosti malý. Mnohem silnější jsou v tomto směru podle politologa Jozefa Lenče postavy kolem něj, které ani nejsou členy SNS.

„Dankova SNS se loni vrátila do parlamentu díky tomu, že na kandidátce byli mnohem autentičtější představitelé slovenské alternativní nebo krajně pravicové scény,“ vysvětluje trnavský politolog.

Na mysli má například současného vicepremiéra Tomáše Tarabu, ministryni kultury Martinu Šimkovičovou nebo poslance Rudolfa Huliaka a Romana Michalka. Tedy jednotlivé kandidáty, kteří buď neměli vlastní, dostatečně silné politické subjekty, nebo byli „solitéry z internetu“.

Jenže právě díky podpoře, kterou u lidí mají, se nakonec Dankova SNS dostala zpět do Národní rady. Zřejmě i díky této zkušenosti teď sází na „spojování národních sil“ a vyrazil na akci do Prahy. Navzdory složité politické situaci po atentátu na Fica.

„Andrej Danko teď vnímá, že k úspěchu potřebuje tohle spojení se světem rigidního, náboženského pohledu na svět, světem xenofobních a někdy až rasistických entit a světem konspirací s velmi silným nacionalistickým nádechem,“ dodává politolog Jozef Lenč.