Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co se v analýze dočtete
- Česká republika dnes na půl roku přebírá předsednictví Evropské unie.. Expert na EU Vít Dostál říká, že „hlavním úkolem bude, aby Ukrajina byla 31. prosince suverénní zemí a abychom v zimě nezmrzli. To stojí nad vším ostatním.“
- Podle odborníků je na vládě Petra Fialy, aby vzhledem k válečnému stavu na Ukrajině zajistila, že rozhodování EU bude ambicióznější.
- Řešit ale bude i jinou než válečnou agendu. EU v posledních letech ztroskotala s pokusy o uzavření několika dohod o volném obchodu. Česko tak má vyslyšet volání po otevření volného trhu se zbytkem světa s cílem diverzifikovat zdroje všeho druhu od zemního plynu po slunečnicový olej.
- Nalomit pozici České republiky v čele Unie může aktuální kauza Hlubuček, jakákoliv další výměna ministra by byla vnímána negativně.
Když čeští politici, úředníci a diplomaté začínali před pár lety plánovat letošní předsednictví v Evropské unii, sotva asi někdo z nich předpokládal, že hlavní a zároveň nejnáročnější výzvou této mise nakonec nebude směrnice nebo jiná sporná záležitost, která by názorově rozdělovala členské státy, ale válka na východě evropského kontinentu a její různé dopady.
Lakonicky to vystihl výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky a expert na EU Vít Dostál: „Hlavním úkolem českého předsednictví bude, aby Ukrajina byla 31. prosince suverénní zemí a abychom v zimě nezmrzli. To stojí nad vším ostatním,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Jistě, za šest měsíců, až dojde na hodnocení výkonu Prahy, se bude posuzovat i její schopnost kormidlovat klasickou unijní agendu. Hlavní pozornost se ale už nyní věnuje tomu, jak si Česko dokáže poradit s krizovým managementem ve spojitosti s válkou.
„Češi budou mít plné ruce práce s vytvářením společných postojů k finanční a politické podpoře Ukrajiny, k tomu, jak snížit pokračující závislost bloku na ruské energii a jak uprostřed této krize snížit čisté emise skleníkových plynů,“ uvedl bruselský web Politico, který se soustředí na unijní politiku a jenž věnoval českému předsednictví hned několik článků.
Na rozdíl od Francie, která takříkajíc schytala válku na Ukrajině druhý měsíc svého předsednictví, mělo Česko svým způsobem výhodu, protože se mohlo na nestandardní situaci aspoň trochu připravit.
Přesto se nabízí otázka, jestli si menší středoevropská země, která zpravidla nepatří mezi tahouny společné evropské politiky, vůbec má dělat nějaké větší ambice. Respektive do jaké míry dokáže během předsednictví uplatnit svůj vliv.
Rotující předsednictví Rady EU
Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po šesti měsících, probíhá vždy v období od ledna do června a od července do prosince v rámci jednoho roku.
Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“. Ta vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu 18měsíčního období. Každá ze tří zemí pak připravuje vlastní půlroční program, který vychází z programu trojice.
Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.
„Předsednictví bude (Česká republika, pozn. red.) přebírat zhruba v polovině institucionálního cyklu, to znamená, že předsednictví v oblasti projednávání legislativy bude muset respektovat jejich současný stav a nedá se očekávat, že by bylo nutné přicházet s vlastní iniciativou. Hlavní tíha a i hodnocení úspěšnosti českého předsednictví tak budou ležet na tom, kolik legislativních návrhů se podaří dotáhnout do konce,“ popisuje, co Česko v následujícím půlroce čeká, Vít Havelka z institutu Europeum.
Předsednictví řídí zasedání Rady v jednotlivých složeních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, mezi něž patří stálé výbory, jako je Výbor stálých zástupců (Coreper), a pracovní skupiny a výbory zabývající se dalšími specifickými tématy. Dohlíží také na řádný průběh jednání.
Předsednická země organizuje rovněž formální a neformální zasedání v Bruselu i v zemi, která jej zrovna vykonává. Předsednictví také zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Zdroj: Rada EU
„Předsedající země jednoznačně svůj vliv posílí, ale jak moc, to záleží z valné části na dlouhodobých faktorech, jako je dlouhodobě budovaná pověst v rámci EU, kvalita lidí na úřednických i politických pozicích, jasná představa o vlastních prioritách a schopnost přijít v nich s realistickými iniciativami,“ vyjmenoval politolog Lukáš Macek, který vede kampus pro evropská studia na francouzské vysoké škole Sciences Po v Dijonu.
Ve všech uvedených oblastech má podle něj Praha značné rezervy, přesto by ale podle něj české předsednictví mohlo být úspěšné. Ve prospěch takové hypotézy hovoří prounijní „profil“ nynější české vlády v čele s Petrem Fialou, jednak ve srovnání s předchozím kabinetem Andreje Babiše, a ještě více v rámci států visegrádské čtyřky, z nichž mají hlavně Maďarsko a také Polsko pověst problematických zemí.
Podobně to vidí také Sophie Pornschlegelová z bruselského think-tanku European Policy Center. Podle ní bude zásadní, zda se Čechům podaří udržet konstruktivní přístup při hledání kompromisů v rámci evropské sedmadvacítky.
„Ano, menší členské státy obvykle nemají stejnou váhu, pokud jde o předsednictví Rady. Ale s ohledem na mimořádnou situaci, jíž čelíme, budou muset být důraznější, aby zajistily, že rozhodování EU bude ambicióznější,“ uvedla analytička.
Podle některých hlasů jsou pak řeči o malé zemi, která v Evropě těžko něco zmůže, jen výmluvou, proč nic nedělat.
„Když se dívám na podobně velké země jako Dánsko nebo Rakousko, vidím země, které mají mnohem větší vliv, než by odpovídalo jejich velikosti,“ poznamenal bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který nyní vede Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Zmíněné menší státy mají podle něj vyšší vliv ze tří důvodů: budují a podporují elity, které dokážou střídavě pracovat v Bruselu i doma, mají jasno v tom, čeho chtějí dosáhnout a za co to vyměnit – a je to pro ně jasná politická priorita, což se promítá i v tom, jak o Evropě mluví jejich politici a jak jsou ochotni jezdit za hranice vlastní země a vyjednávat.
Že se může prosadit i Česko, podle Prouzy ukázal nedávný úspěch ministerstva průmyslu a obchodu s prosazením pravidel pro rychlejší plnění plynových zásobníků a jejich sdílení. Ministři přijali tento týden nařízení, které dává členským zemím za povinnost naplnit zásobníky před letošní zimou na 80 procent a od příštího roku na 90 procent.
Je důležité připomenout, že na rozdíl od roku 2009, kdy Česko koordinovalo EU poprvé, převzal některé úlohy předsedající země stálý šéf Evropské rady (nyní Belgičan Charles Michel) a směrem navenek také vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku (Španěl Josep Borrell). Skutečný vliv předsednické země je tak zákonitě nižší. Na druhou stranu válka na Ukrajině způsobuje, že se větší pozornost věnuje regionu střední a východní Evropy.
Pokud něco české ambice může ohrozit, je to hlavně vnitřní politická nestabilita. Zahraniční média zaznamenala kriminální kauzu kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, která poškozuje koaliční hnutí STAN a vedla k výměně na pozici ministra školství.
„Pokud by se tento krizový moment dál prohluboval a uvnitř vlády to začalo výrazněji skřípat, Česko to pocítí. Jakýkoli další odchod nějakého ministra, včetně ministra vnitra, bude vnímán špatně,“ podotkl analytik Vít Dostál.
Bude podle něj záležet hlavně na premiéru Fialovi, aby se neopakovala krize z roku 2009, kdy vláda premiérem Mirka Topolánka (také z ODS) přišla o důvěru a poslední měsíce předsednictví převzal úřednický kabinet v čele s Janem Fischerem.
Na klidu domácí politické scéně jistě nepřidá ani kampaň před zářijovými komunálními volbami a doplňujícími volbami do Senátu. S tvrdou a stupňující se kritikou od opozice pak musí vláda počítat s blížícím se koncem roku – a tedy na závěr evropského předsednictví, kdy bude vrcholit kampaň před přímými volbami prezidenta. Jak se průběžně projevuje ve výrocích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nebo předsedy SPD Tomia Okamury, Brusel a EU obecně jim slouží jako oblíbený fackovací panák.
Ani sebevětší vnitropolitický otřes by ale neměl důsledky na chod EU. I kdyby padla vláda nebo Česko z nějakého jiného důvodu nezvládalo naplno vykonávat svoji koordinační a řídicí roli, Unie by nasadila vlastní pomocné mechanismy.
„V momentě, kdyby nám něco nešlo, zaskočí sekretariát Rady EU, který dokáže agendu posouvat a řídit tak, aby to zvládl kdokoli,“ ujistil Dostál.
Nejen válka, ale i obchod nebo umělá inteligence
Vedle témat spojených s válkou na Ukrajině bude české předsednictví řešit také několik důležitých „tradičních“ unijních témat:
Dohody o volném obchodu
EU v posledních letech několikrát ztroskotala s pokusy o uzavření dohod o volném obchodu. Ruská invaze na Ukrajinu a narušení dodavatelských řetězců nicméně podnítily nové snahy v této oblasti s cílem diverzifikovat zdroje všeho druhu od zemního plynu po slunečnicový olej. Předchozí francouzské předsednictví v této agendě příliš nepokročilo. Od Prahy se podle webu Politico skromně očekává, že připraví hlavní část této agendy Švédsku, které přebere předsednictví od ledna příštího roku.
Pravidla pro umělou inteligenci
Brusel má ambici jako první na světě upravit regulaci umělé inteligence. Soubor pravidel, který byl navržen loni, stále projednávají evropští poslanci. Parlament se snaží zajistit větší dohled nad riziky spojenými s umělou inteligencí například ve zdravotnictví nebo během voleb. O konečné verzi návrhu má rozhodnout ještě na podzim. České předsednictví bude usilovat o to, aby se země EU po více než ročním vyjednávání sjednotily na jednom společném postoji.
Klimatický balíček
Evropská unie si stanovila právně závazný cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Nyní musí tento slib převést do praxe. Evropská komise za tímto účelem připravila legislativní balíček Fit for 55. Problém je v tom, že zatímco některé členské země vidí válku na Ukrajině jako důvod k razantnější dekarbonizaci, jiné nechtějí průmysl příliš zatěžovat novými ekologickými cíli. Jednání mezi Evropským parlamentem a zástupci členských států by měla v ideálním případě skončit ještě za českého předsednictví.
Ekologické zemědělství
V příštím roce by měla vstoupit v platnost nová pravidla společné zemědělské politiky EU. Mnoho vlád ale stále vede s Bruselem spor o míru zavádění ekologických pravidel. Evropská komise se v nové strategii přihlásila například ke snížení používání chemických látek a pesticidů na polovinu. Některé země se tomu ale brání a poukazují na složitější situaci vyvolanou válkou na Ukrajině.
Pracovní právo pro Uber a spol.
EU loni představila směrnici s cílem harmonizovat právní zařazení pracovníků alternativních služeb, jako je například přepravce Uber. Základem plánů jsou kritéria pro pracovní místa, například co se týče kontroly pracovní doby nebo přítomnosti v práci. Některé státy však mezitím přijímají vlastní pravidla. Parlament i Radu čekají v tomto ohledu na podzim složitá jednání.
Analýzy Seznam Zpráv:
