Článek
Do sídla veřejnoprávních médií dorazil nový dočasný generální ředitel, oznámil v úterý ve zprávách ve 13:30 na kanálu M1 moderátor Csaba Radnai.
Šlo o jednu z posledních zpravodajských relací, kterou orbánovský státní mediální koncern MTVA odvysílal.
„Podle prohlášení MTVA je jejich úkolem provést audit fungování veřejnoprávních médií, zajistit přechod na nový systém, pozastavit propagandu a odborně obnovit zpravodajství tak, aby se veřejnoprávní média po uplynulých letech konečně stala důvěryhodnou, objektivní a nezávislou institucí,“ četl dál Csaba ve zprávách.
Pro moderátora šlo po letech propracované propagandy strany Fidesz o neobvyklé sdělení.
Obrazovka zčernala
Jen o pár hodin později obrazovka kanálu M1 zčernala. To se dosud dělo zcela výjimečně v případě technických poruch nebo po úmrtí premiéra Józsefa Antalla v roce 1993.
V úterý se po reklamním bloku v 15:59 místo odpoledních zpráv odvysílal jen text prohlášení.
Bílým písmem na černém podkladu se na obrazovce objevil text: „Veřejnoprávní média nesmějí lhát. Omlouváme se, že jsme to po dlouhá léta přesto dělali.“
Veřejnoprávní média nesmějí lhát. Omlouváme se, že jsme to po dlouhá léta přesto dělali.“ Veřejnoprávní média nyní procházejí proměnou, aby byla v budoucnu nezávislá a důvěryhodná. Zpravodajské vysílání je dočasně přerušeno. Zůstaňte s námi!
Do stejného hávu se zahalil i zpravodajský web MTVA hírado.hu a státní rádio Kossuth místo zpráv vysílalo jen hudbu.
Oznámení na zpravodajském webu státní televize.
Pro maďarská státní média jde o přelom. Zároveň je to splnění předvolebního slibu vládnoucího hnutí Tisza. Současný premiér Péter Magyar před dubnovým hlasováním sliboval zastavit státní propagandu financovanou z veřejných peněz a přebudovat veřejnoprávní média.
Oficiálně veřejnoprávní média (ale de facto státní) byla v Maďarsku pod přímým vlivem vedení dosazeného stranou Fidesz. Zaměstnanci popisovali existenci zakázaných témat i seznamů nežádoucích hostů.
Zpravodajství pravidelně přebíralo vládní komunikaci o migraci, Evropské unii nebo válce na Ukrajině a soustředilo se na očerňování opozice. Analýza think-tanku Republikon Intézet navíc ukázala, že vláda Viktora Orbána se ve večerních zprávách neobjevila ani jednou v negativním kontextu, zatímco opozice byla systematicky vykreslována kriticky a dehonestujícím způsobem.
| Kategorie | Viktor Orbán | Péter Magyar |
|---|---|---|
| Počet zmínek | 3158 | 3940 |
| Celkové vyznění | téměř výhradně pozitivní (+0,95) | téměř výhradně negativní (–0,96) |
| Nejčastější „spojení“ | Donald Trump (mír, patriotismus) | Manfred Weber (negativní rámec), Volodymyr Zelenskyj |
| Typická slova | mírový, rodina, patriot, silný premiér | válka, lež, zneužití neveřejných informací, Brusel |
| Zdroj: Éves közmédia-monitoring, A 2025-ös 19:30-as híradók alapján, Republikon | ||
Součástí Magyarova volebního slibu bylo i vypnutí zpravodajství. K tomu došlo necelé dva měsíce po nástupu jeho vlády.
Kanál M1 nakonec vysílání obnovil ještě v úterý večer v symbolickém čase 19:56. Šlo o odkaz na rok protisovětského povstání, od nějž letos uplyne 70 let. Čas „obnovení“ vysílání dokonce na svých sociálních sítích oznámil premiér Péter Magyar.
Místo zpráv se vysílal film Svědek z roku 1969. Jde o slavnou satiru na stalinistický režim Mátyáse Rákosiho. Film ležel deset let v trezoru a v Maďarsku je dodnes symbolem absurdity totalitární propagandy a politických procesů.
Jeho úterní nasazení má podle nového vedení MTVA připomínat „význam svobodného a nezávislého informování“. Na Svědka ve středu místo zpráv navázaly další filmy o období komunismu a další klasická maďarská kinematografie.
Proč k vypnutí došlo zrovna teď?
Načasování nebylo náhodné. V pátek vyšla ve sbírce zákonů novela mediálního zákona, kterou v parlamentu se svou ústavní většinou prosadilo hnutí Tisza. Zákon pak podepsal prezident Tamás Sulyok.
Právě díky tomu bylo možné během několika dnů odvolat dosavadní vedení a ustanovit přechodný management.
Už v sobotu tím pádem skončily mandáty zbývajícího vedení státního mediálního koncernu MTVA i společnosti Duna Médiaszolgáltató, která veřejnoprávní televizi a rozhlas formálně provozuje.
Klíčové postavy, v čele s dlouholetým šéfem MTVA Dánielem Pappem, odešly už před účinností zákona.
Právě Papp se stal jedním ze symbolů orbánovské éry veřejnoprávních médií. Letos na jaře televize RTL zveřejnila interní korespondenci MTVA, podle níž dostávali redaktoři během volební kampaně konkrétní pokyny, jak negativně informovat o programu Magyarova hnutí Tisza.
Parlamentní kulturní výbor následně zvolil přechodným generálním ředitelem právníka Andráse Horvátha. „Hledali jsme právního a ekonomického odborníka,“ řekl po jednání výboru poslanec Tiszy Márk Radnai.
Podle něj má být Horváth pouze krizovým manažerem přechodného období. „Veřejnoprávní média bude dlouhodobě řídit člověk s mediálními zkušenostmi,“ dodal. Nové vedení má vzejít z otevřeného výběrového řízení zřejmě letos na podzim.
Horváth má mezitím za úkol provést právní a ekonomický audit veřejnoprávních médií, připravit jejich reorganizaci a dovést instituci k výběru nového stálého vedení. Právě to předpokládá nový mediální zákon.
S příchodem dočasného vedení začaly okamžitě také personální změny. Podle serveru Magyar Hang byli už v pondělí večer do sídla MTVA povoláni někteří nejvyšší manažeři, kterým bylo oznámeno, že budou do 20. července postaveni mimo službu.
O den později následovala další vlna personálních změn. Ze sídla televize ostraha vyvedla například dlouholetého reportéra M1 Császára Attilu, jednu z nejznámějších tváří státního zpravodajství.
S okamžitou platností skončily také šéfka Kossuth Rádia Beatrix Siklósiová nebo technologická ředitelka Anett Olbortová.
Maďarsko vs. Česko
Na první pohled může maďarská reforma připomínat obavy části české veřejnosti z možného vývoje po nástupu vlády Andreje Babiše. Podstatný rozdíl je v tom, co se mění.
V Maďarsku nová vláda převzala veřejnoprávní (státní) média, která byla pod přímým politickým vlivem Fideszu. Reforma ruší vedení dosazené předchozí vládou, zavádí nové kontrolní instituce, otevřená výběrová řízení a systém, v němž se mají na správě médií podílet vláda, opozice i profesní organizace.
Česká vláda podobnou reformu České televize ani Českého rozhlasu nechystá. Změnit se má jejich financování. Babišův kabinet navrhl zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je příspěvkem ze státního rozpočtu. Kritici varují, že by tím veřejnoprávní média byla finančně více závislá na aktuální vládní většině.
Maďarská vláda svůj postup zdůvodňuje tím, že napravuje systém dlouhodobě ovládaný jednou politickou stranou. V novodobé historii Česka veřejnoprávní média jeden politický subjekt nikdy nekontroloval.
Personální změny se dotkly i moderátorů M1 a Rádia Kossúth Beaty Cseteové a Tamáse Kakuka, kteří necelý týden po dubnových volbách vedli napjaté rozhovory s Péterem Magyarem.
Vítěz voleb tehdy obě média kritizoval za šíření „goebbelsovské propagandy“. Moderátorka Cseteová mu oponovala. „Po sestavení vlády s touhle továrnou na lži skončíme, vaše zpravodajství pozastavíme,“ avizoval Magyar v rádiu i v televizi.
Magyar: Historický den
Nejistota v úterý panovala i uvnitř redakcí. Zaměstnanci MTVA podle maďarských médií o vypnutí zpravodajství předem nevěděli.
Redakce připravily běžné zpravodajské relace, technici však krátce před vysíláním dostali pokyn, že se na obrazovku nedostanou. Ve středu zaměstnanci dál připravovali zprávy, které se však nevysílaly.
Zpravodajství se má podle nového vedení vracet na obrazovku během příštích dní.
Premiér Péter Magyar označil vypnutí propagandy za „historický den“. „Lhali ve dne, lhali v noci, lhali na všech vlnových délkách. Tomu je konec,“ napsal na facebooku.
Naopak jeho předchůdce a lídr Fideszu Viktor Orbán označil postup za další projev „svévole vlády Tiszy“ a své příznivce vyzval, aby „chtějí-li znát pravdu“, sledovali televizi Hír TV.
Konzervativní zpravodajská televize patří do mediálního okruhu spojeného s Fideszem a po letech fungování veřejnoprávních médií jako nástroje vládní propagandy teď představuje pro Orbánův tábor hlavní televizní platformu.
