Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jako by byl Fürstenberský palác v pražském podhradí zakletý. V malostranské budově, ve které od roku 1934 sídlí polská ambasáda, během posledních šesti let končí už třetí velvyslanec.
V červnu 2020 s ostudou skončila po necelých dvou letech ve funkci Barbara Ćwioro. Odbornici na Írán tehdy zlomil vaz její přístup k podřízeným – dopouštěla se totiž šikany a bossingu.
Ještě mnohem kratší dobu byl ve funkci její nástupce Mirosław Jasiński. Funkci obsadil po rok a půl dlouhé prodlevě, a nakonec se musel z Prahy poroučet už po dvou měsících.
Krátce po nástupu do funkce totiž zapochyboval nad přístupem polské vlády v česko-polském sporu o důl Turów, navíc v rozhovoru pro polskou mutaci německého webu Deutsche Welle. Tehdejší národně-konzervativní vláda označila bývalého disidenta víceméně za zrádce a v lednu 2022 ho prezident Andrzej Duda rychle odvolal.
Výrazně zkrácený pobyt v Praze bude mít nakonec i současný velvyslanec Mateusz Gniazdowski. Ten se dlouhodobě profesně věnuje středoevropské politice a devět let předsedal programové radě Polsko-českého fóra.
Ve funkci končí po necelých dvou letech. Podle informací Seznam Zpráv z vícero zdrojů z českého i polského diplomatického prostředí se má Gniazdowski vrátit z Prahy do Varšavy s koncem července. Za sebou má už rozloučení na českém Ministerstvu zahraničí.
Polský velvyslanec Mateusz Gniazdowski na snímku s premiérem Petrem Fialou z ODS na loňském mezinárodním strojírenský veletrhu.
Sám velvyslanec Gniazdowski věc odmítl komentovat a skoupé bylo v odpovědi na dotaz Seznam Zpráv i polské ministerstvo zahraničí. „Informujeme, že ministerstvo neinformuje o procesech a personálních rozhodnutích před tím, než se stanou,“ napsalo redakci tiskové oddělení úřadu.
„Rovněž vás ujišťujeme, že ministerstvo důsledně dodržuje pravidla pro jmenování a odvolávání polských diplomatických zástupců,“ dodala polská diplomacie.
Místo velvyslanců jen zástupci
Zmíněný dodatek má zřejmě odrážet podezření a kritiku z rozsáhlé personální čistky, kterou letos na jaře avizoval nový ministr zahraničích věcí Radosław Sikorski a jež je teď předmětem otevřeného sporu s prezidentem Andrzejem Dudou.
Jmenování a odvolávání velvyslanců totiž v Polsku náleží do kompetence hlavy státu. Jenže konzervativec Duda má s vládou Donalda Tuska, která nastoupila loni v prosinci, napjaté vztahy a plošnou výměnu na velvyslaneckých postech odmítá.
Ministerstvo se proto rozhodlo prezidenta obejít a postupně si povolává ambasadory zpět do Polska. Místo nich plánuje do zemí poslat nové vedoucí diplomatické mise, takzvané chargé d’affaires – čili „pouhé“ zástupce velvyslance. K tomu není Dudův podpis potřebný.
Znamenat to bude de facto dočasné snížení úrovně zastoupení v řadě zemí. Vláda počítá s tím, že až Duda příští rok v srpnu ve funkci skončí, nová hlava státu jmenuje velvyslance podle představ ministra Sikorského.
Rozhovor se Sikorským
Na personální změny na ambasádách se Seznam Zprávy na jaře ptaly přímo polského ministra zahraničí Radosława Sikorského.
„Předchozí vláda zpolitizovala polskou diplomatickou službu. Nikdy dřív se nestalo, že by většina polských velvyslanců byli lidé zpoza diplomatické služby, tedy aby nebyli kariérními diplomaty,“ uvedl politik Občanské platformy.
„Na některých ambasádách, například v Bruselu nebo ve Washingtonu, chce mít vláda lidi, jimž bezvýhradně důvěřuje. Zahraniční politiku totiž dělá vláda, ne prezident,“ dodal.
Podle informací Seznam Zpráv vypadá stažení velvyslanců v praxi tak, že ambasadoři doma v Polsku přijdou o nemalou část platu, respektive příplatků za práci v zahraničí.
Úřad jim pak po návratu nabídne přistoupit na dohodu o konci ve službě. Pokud na ni diplomaté nepřistoupí, hrozí jim přeřazení na marginální pozici v budově úřadu a za nejnižší plat. Nejelegantnější možnost je tak pro velvyslance rezignovat, respektive požádat prezidenta o uvolnění z funkce.
Spor o místo ve Washingtonu
Do otevřeného sporu se kvůli postupu dostal Dudův bývalý spolupracovník a velvyslanec v USA Marek Magierowski. Po ministerstvu chce odškodnění ve výši výplat až do konce jeho původního funkčního období obvykle trvajícího čtyři roky. Ministr Sikorski kvůli tomu znovu urgoval prezidenta Dudu s žádostí o odvolání velvyslance.
Náhradníkem za Magierowského má být na důležité pozici ve Washingtonu někdejší ministr obrany z éry Tuskovy první vlády Bogdan Klich, současný senátor vládní koalice.
Podle novináře serveru Onet Witolda Jurasze, který se tématu věnuje, je postup ministerstva kombinací správných kroků, ale i osobně a politicky motivované čistky.
„Za vlády strany Právo a spravedlnost bylo jmenováno mnoho lidí, kteří byli nekompetentní, a ty je potřeba odvolat. Problém spočívá v tom, že současná vláda odvolává kromě nich i ty, které prostě nemá ráda,“ řekl Seznam Zprávám Jurasz.
Kompromis přitom podle něj není na obzoru. „V tuhle chvíli všechno ukazuje na to, že tahle situace bude v polské diplomacie trvat rok,“ dodal novinář.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky není hromadná výměna velvyslanců moc elegantní řešení. „Ale je to něco, co Tuskova vláda musí udělat, pokud chce vyčistit stát. Dokud je ve funkci prezident Duda, jsou cesty zablokované, a musí se vymýšlet různé kličky,“ míní expert.
Lebduška očekává, že co se personálních nominací týče, dojde teď k mírnému zlepšení. „Politické nominace ale určitě úplně nezmizí. Souvisí to s tím, že klíčové pozice chce mít vláda obsazené lidmi z vlastního tábora, kterým může stoprocentně důvěřovat,“ dodává.
Jak to bude v případě pozice v Česku?
Dosavadního polského velvyslance v Česku Mateusze Gniazdowského hodnotí analytik Michal Lebduška kladně a jako člověka, který zná české reálie a má k Česku vztah a kontakty.
A pozitivně jeho působení vidí i polská politoložka Martyna Wasiuta. „Těžko si na té pozici představit někoho lepšího, než je Gniazdowski,“ napsala redakci expertka zabývající se dlouhodobě Českem. „V případě Česka a Slovenska změny podle mě nejsou potřebné. Chápu to ale tak, že jsou motivované politicky.“
Velvyslanec Gniazdowski s ministrem zahraničních věcí Lipavským.
Kdo Gniazdowského nahradí, není jasné. Ještě minul týden se hovořilo o bývalé vicepremiérce a také někdejší polské eurokomisaře Elżbietě Bieńkowské. Ta by byla podle informací Seznam Zpráv z české diplomacie přijata v Praze pozitivně jakožto silná proevropská figura.
Její jméno je ale nakonec ze hry – podle týdeníku Newsweek pozici v Praze sama odmítla.
O jiné personální nominaci se v Polsku zatím nespekuluje. Téměř je jisté to, že nejméně do konce roku, a možná ještě mnohem déle, bude pozice velvyslance v Česku neobsazená. Samotný proces výběru totiž nějakou dobu trvá, kandidát musí projít i slyšením před zahraničním výborem polského Sejmu a velvyslanec musí obdržet i tzv. agrément čili schválení diplomatického zástupce přijímacím státem.
„Je diplomatickou vyzrálostí, že jména velvyslanců po udělení agrémentu oznamují zpravidla přímo vysílající země. Za Ministerstvo zahraničí k tomu tedy žádný komentář nemám,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.
