Byznys s vízy. Poláci do Evropy pustili „tisíce“ lidí z Asie a Afriky

„Podporujete přijímání tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky podle mechanismu nuceného přemisťování, který zavedla evropská byrokracie?“ zní jedna ze čtyř otázek v referendu, které se v Polsku bude v polovině října konat souběžně s parlamentními volbami.

Vládnoucí národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) si od hlasování slibuje mobilizaci voličů. V kampani se totiž staví do role jediného odpůrce mechanismu (dobrovolné) relokace migrantů a do role obránce polských hranic před nelegální migrací. Za svůj velký úspěch prezentuje například hraniční bariéru v lesích na hranici s Běloruskem.

Z migrace je tudíž v Polsku velké volební téma – jenže v posledních dnech se o něm mluví v jiném duchu, než by se straně Jarosława Kaczyńského hodilo.

Zatímco politici PiS a státní média pracují se strachem z migrantů, ukazuje se, že polské úřady v posledních letech vydaly mnohonásobně víc pracovních víz než jiné státy Evropské unie. To vše navíc ve světle podezření z velké aféry na ministerstvu zahraničí, jež odhalila zřejmě korupční byznys s polskými vízy vydávanými v afrických a asijských státech.

Kvůli skandálu už na konci srpna polský premiér Mateusz Morawiecki nečekaně odvolal náměstka na ministerstvu zahraničí Piotra Wawrzyka (za PiS). Strana ho vyškrtla i z kandidátky v říjnových parlamentních volbách.

Wawrzyk měl na starost konzulární záležitosti. Důvodem jeho konce byl oficiálně „nedostatek uspokojivé spolupráce“. Média ale píší o „vízové aféře“.

Aféra se má týkat podezření z korupce a nakupování polských víz v afrických a asijských zemích. Kvůli věci na ministerstvu zasahovala protikorupční policie CBA a vyšetřování případu potvrdila prokuratura.

Jde podle ní o „nesrovnalosti při podávání žádostí o několik stovek víz během jednoho a půl roku“. Týkat se to má polských diplomatických misí v Hongkongu, na Tchaj-wanu, ve Spojených arabských emirátech, v Indii, Saúdské Arábii, Singapuru, Kataru a na Filipínách.

Obvinění si už vyslechlo sedm lidí a tři z nich jsou ve vazbě. Stíhaní ovšem nejsou státní úředníci ani exnáměstek Wawrzyk.

V pátek ministr zahraničí Zbiginew Rau vyhodil z funkce právního odboru a nařídil audit.

Server Onet.pl ve čtvrtek přinesl zprávu, že si Wawrzyk na polských diplomatických zastoupeních ve zmíněných zemích prostřednictvím svých spolupracovníků vynucoval (oficiálně „doporučoval“) vydávání víz lidem z jeho e-mailových seznamů. Oficiálně žádné takové pravomoci neměl.

Mělo jít o seznamy pokaždé s desítkami až stovkami jmen, kterým pak úřednici rychle a bez čekání povolovali příjezd do Polska.

Asi nejbizarněji zní příběh dvou údajných indických filmových štábů z Bollywoodu, které po určitých peripetiích nakonec loni koncem roku dostaly od Polska schengenská víza. Celkem šlo o 36 lidí, z nichž ovšem nakonec minimálně 21 neskončilo v Polsku, ale v Mexiku, odkud se chtěli nelegálně dostat do USA. Obešli tak vízová pravidla pro cestu do Mexika.

Každý měl za takovou cestu zaplatit 25 až 40 tisíc dolarů, v přepočtu od 570 do 914 tisíc korun.

Podle serveru byla „filmová výprava“ jen krytím pro to, co nazývá „pokusem o bollywoodskou trasu pašování lidí“. Kauzu web podrobně popisuje s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů z diplomacie, ministerstva a ze strany PiS.

Zatímco státní média podléhající straně PiS se věci nevěnují a místo toho akcentují dění na italském ostrově Lampedusa, relevantní soukromá média přinášejí detaily o celé kauze už druhý týden.

Na věc upozornily jako první noviny Gazeta Wyborcza (GW) a po nich list Rzeczpospolita. Oba deníky se věnovaly rovině spolupráce ministerstva s firmami zprostředkovávajícími víza. Kvůli tomu měla v úřadě zasahovat protikorupční policie.

Podle GW jde o smlouvu s indickou firmou VFS Global. Obrovská korporace má byznys založený na zprostředkovávání víz asi do 70 států. Jde o tzv. vízový outsourcing, tedy situaci, kdy část procesu vydávání víz převzaly za stát externí firmy, které navíc zmonopolizovaly systém.

Bez jejich zprostředkování, formální a technické pomoci, nemohli občané vícero zemí žádat polské úřady o vydání víza, protože se nedostali do elektronické „fronty“, ve které veškerá místa zablokovali automatizovaní roboti.

Externí firmy za místa v pořadí ve frontě na schůzku k vyřízení víz vybírají až tisíce dolarů, což je ovšem obecně rozšířená praxe i v jiných státech, například v Kanadě, Velké Británii, Dánsku nebo Švédsku. Se ziskem tak vzdáleně nahrazují práci konzulárních oddělení, na kterých leží „jen“ konečné rozhodnutí.

„Touto procedurou trpí poctiví cizinci. Mnoho lidí, kteří se potřebují dostat do Polska, není schopno si vůbec domluvit návštěvu na polském diplomatickém zastoupení,“ píše k tomu další server Wirtualna Polska.

Podle liberálního serveru Oko.press ovšem nejde říct, že by státy takovým outsourcingem ztrácely nad vydáváním víz kontrolu. Vytváří se však možnosti pro korupční prostředí.

Polská prokuratura teď vyšetřuje i propojení mezi zprostředkovatelskými firmami a lidmi z ministerstva zahraničních věcí.

Podle listu GW má jít také o vyšetřování společnosti VFS Global, jenže zahájené až po tlaku zahraničních partnerů Polska, což ovšem polská prokuratura odmítá.

Z polského ministerstva zahraničních věcí také letos v létě přišel návrh na rozšíření seznamu zemí, jejichž občané mají snadnější přístup na polský pracovní trh, včetně muslimských zemí a zemí s nejistou bezpečnostní situací. Věc nakonec zatrhlo polské ministerstvo vnitra.

Téma vydávání pracovních víz se chopila opozice. Nezvykle ostře migraci z „muslimských států“ ve svých spotech akcentuje Občanská platforma v čele s Donaldem Tuskem. Už od začátku léta hovoří o tom, že strana PiS v posledních letech „dostala do Polska statisíce cizinců“.

Dva poslanci Občanské platformy Marcin Kierwiński a Jan Grabiec kvůli tomu zahájili na ministerstvu „poslaneckou kontrolu“. Na jejím základě uvádí, že „migranti z Nigérie, Íránu, Bangladéše a Pákistánu dostali 250 až 350 tisíc pracovních víz“ v letech 2021 až 2023, a to bez dostatečného prověření.

Server Oko.press ovšem upozorňuje, že není jasné, kde se taková čísla vzala, a že je pravděpodobné, že se ve výrocích zaměňují víza a pracovní povolení.

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat vydalo Polsko v té době přibližně 700 tisíc povolení k „prvnímu pobytu“ občanům 148 zemí mimo EU, což z něj činí největšího vydavatele povolení v rámci bloku. Téměř 80 procent povolení se ovšem týká občanů Ukrajiny a Běloruska.

Příjemci sice formálně směli pobývat pouze v Polsku, ale schengenský prostor umožňuje cestování bez ohledu na hranice.

Vzhledem k rozporuplným informacím a nejmenovaným zdrojům v mediálním prostoru a zároveň k využití tématu v ostré předvolební kampani zůstává s otazníkem, jak velká celá aféra vlastně je.

Vládnoucí strana PiS se ovšem obklopila hradbou mlčení.

„Ta věc se musí vyjasnit – jestli se objevují jakékoli pochybnosti, je nutné je podrobně prozkoumat. Hlavní zásadou naší politiky je bezpečnost, utěsněné hranice, pečlivá kontrola,“ reagoval ve středu jako jeden z mála politiků PiS náměstek ministra zahraničí Paweł Jabłoński.

Podle mluvčího vlády Piotra Müllera se nesrovnalosti týkají „několika desítek či stovek víz“. „Každý příklad tohoto typu vypálíme žhavým železem,“ dodal.

Ve čtvrtek se k věci vyjádřil prezident Andrzej Duda, jenž je spojen s PiS. „Pokud je mi známo, alespoň některé informace, které se objevují v médiích, jsou prostě nepravdivé,“ řekla hlava státu.

Strana PiS mezitím dál v kampani téma nelegální migrace silně akcentuje. Opozice mezitím hovoří o obří kauze. „Vízová aféra je největší aféra posledních 30 let. Dokazuje, že je prostředí PiS absolutně zkorumpované a totálně nekompetentní,“ napsal například poslanec Občanské platformy Sławomir Nitras.