Morawiecki na odstřel, Kaczyński do důchodu? V Polsku se možná blíží nemožné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Měl by Jarosław Kaczyński odejít do politického důchodu?“ zaznělo ve čtvrtek ráno ve vysílání polského Rádia Zet. „Ano,“ odpověděl na otázku krátce poradce polského prezidenta Marcin Mastalerek.

Dosud nevídaná odpověď celý čtvrtek rezonovala v polských médiích. Je to vůbec poprvé, co z řad (dosud) vládnoucího tábora, do kterého náleží i prezident Andrzej Duda, zazněla výzva k odchodu Kaczyńského.

Marcina Mastalerka má přitom podle jeho slov příští týden čekat v Dudově kanceláři povýšení do důležité funkce „prezidentského ministra“. Váhu jeho odpovědi nelze přeceňovat, ale vypovídá o průlomu v myšlení přinejmenším v okruhu kolem hlavy státu a možná i v táboru „Sjednocené pravice“, jíž dominuje Kaczyńského strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosud byla Kaczyńského pozice ve straně neotřesitelná. „Celá strana funguje jako dvůr sultána nebo císaře, na kterém všichni usilují o přístup k uchu vládce. Nejvyšší metou v PiS je, když předseda někoho pravidelně přijímá a věnuje mu svůj čas. Pozice dotyčného ve straně pak letí vzhůru,“ řekl Seznam Zprávám ještě před parlamentními volbami uznávaný polský politolog Antoni Dudek.

Volební výsledek - vítězství, ale prakticky bez možnosti sestavit vládu - sice vyvolal v partaji napětí, ale navzdory tomu je brzký odchod lídra PiS vysoce nepravděpodobný. „Jarosław Kaczyński je hlavním pojítkem naší politické formace. Je to mentor i tvůrce PiS. (…) Je to vůdce, který nás opakovaně přivedl k vítězství,“ řekl o Kaczyńském například gdaňský poslanec PiS Kacper Płażyński.

Za slabý výsledek PiS, který byl hluboko pod očekáváními, viní spolustraníci hlavně premiéra Mateusze Morawieckého.

Podle serveru Onet Morawiecki zřejmě nebude ani předsedou poslaneckého klubu PiS. V důležité funkci, která naznačuje poměry ve straně, má stanout současný ministr obrany Mariusz Błaszczak.

„Úniky hovoří o tom, že Błaszczak dostal zelenou od předsedy Kaczyńského,“ řekl ve čtvrtek Seznam Zprávám publicista týdeníku Wprost Marcin Makowski.

„Hodně lidí v PiS Morawieckého nemělo a nemá rádo, považují ho v rámci strany za cizí těleso, a teď se hledá obětní beránek. Morawiecki si kolem sebe ve straně nedokázal vybudovat silnou oporu a premiérem je díky podpoře Kaczyńského. Pokud o ni přijde, bude vyřízený,“ vysvětluje Makowski.

Možný pád Morawieckého paradoxně zřejmě podtrhne i jeho opětovné jmenování premiérem. Strana PiS má totiž naprosto minimální šanci, že poskládá životaschopnou vládu. „Taková mise je předem odsouzená k neúspěchu, a tím snadnější potom bude připravit Morawieckého o stranické funkce,“ dodává publicista Wprostu.

Aby nakonec Morawiecki zakotvil v čele poslanecké frakce, už odmítla ultrakonzervativní strana Suverénní Polsko, která bude mít v novém Sejmu 18 poslanců a politicky – na rozdíl od PiS – neoslabila.

Strana, jež už troje parlamentní volby kandidovala s PiS na jedné kandidátce a dosud byla v jednom společném poslaneckém klubu, dokonce pohrozila zformováním vlastní frakce.

Server Wirtualna Polska v té souvislosti psal, že po Pyrrhově vítězství v pravicovém táboře „visí zrada ve vzduchu“. Klub PiS by odchodem 18 členů oslabil na 174 poslanců.

Zatímco Suverénní Polsko vedené ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem viní z volebního neúspěchu premiéra, straničtí spojenci Morawieckého naopak kritizují šéfa volebního štábu Joachima Brudzińského.

Další poslanci jsou v kolotoči výčitek vzteklí na Ziobra za dlouhodobé okopávání kotníků Morawieckému.

První povolební schůzka se konala ve stranickém sídle PiS v pondělí po poledni. Podle informací, které se objevily v médiích, k překvapení stranické věrchušky Kaczyński nezuřil ani se nelitoval. Místo toho neúspěch rozebíral a politiky mobilizoval. Předsedovi PiS prý záleží na tom, aby straně nepřeběhli poslanci k opozičnímu táboru a aby nová vládní koalice nemohla přehlasovat prezidentské veto.

Důležitá je pro Kaczyńského i příprava strany na komunální, regionální a evropské volby, které se budou konat příští rok na jaře. Nová strategie má počítat i s prezidentskými volbami v roce 2025.

I když je čtvrteční výrok prezidentského poradce o posílání Jarosława Kaczyńského do důchodu nečekaný, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Andrzej Duda házel přes palubu celou stranu PiS.

„Nevěřím tomu, že prezident Duda změní svou dosavadní politickou optiku a přikloní se k dnešní opozici. Nesázel bych ale ani na to, že se vydal cestou otevřené války, protože bojuje i o to, jak si ho lidé budou pamatovat,“ říká publicista Marcin Makowski.

Makowski připomíná, že dnešní opozice o Dudovi hovořila jako o „propisce“ k podepisování zákonů z dílny PiS a o věčném čekateli před dveřmi Kaczyńského kanceláře.

I když Duda v povolební situaci zřejmě zvolí zdržovací taktiku, z jeho výroků je patrné, že se v povolební politické realitě orientuje dobře. Na čtvrtečním sjezdu konzervativního odborového svazu NSZZ „Solidarność“ totiž v projevu řekl, že „bude bránit všechna ujednání a závazky, které se zavedly v posledních letech“.

Na mysli tím má obranu přídavků na děti, což byl vlajkový sociální program strany PiS, 13. a 14. důchody nebo zvyšování minimální mzdy. Volba slov o „obraně“ naznačuje, že Duda počítá s tím, že po průtazích bude nakonec skutečně vládnout opoziční většina. Případná vláda PiS by totiž své vlastní sociální programy nerušila.

Prezident svými výroky také naznačil, že se zřejmě bude uchylovat k právu veta. K jeho přehlasování je v Sejmu potřeba třípětinová většina poslanců, kterou opozice ovšem nemá.

V tom, zda a jak často bude Duda svou silnou pravomoc využívat, může ovšem hrát roli i prezidentovo uvažování o budoucí kariéře. Mandát končí Andrzeji Dudovi v srpnu 2025. Tehdy mu bude 53 let čili do důchodového věku bude mít daleko. Jeho další politické působení, například v mezinárodních organizacích, by bylo do velké míry zcela závislé na polské vládě.

Na příští úterý a středu si prezident pozval k separátnímu jednání představitele uskupení, která se dostala do Sejmu.

Předsednictvo Občanské platformy mezitím ve čtvrtek aklamací pověřilo svého předsedu Donalda Tuska sestavením vlády.

Lídři opozice přitom musí krotit své poslance kvůli prvním šrámům v jednotě „protipisovského bloku“. Zejména politici Levice a agrárních lidovců z PSL si totiž začali vyměňovat vzkazy o odlišných postojích například, co se týče změny přísných protipotratových zákonů.

„Dost hádek. Rozhovory probíhají velmi dobře a rozdíly v názorech jsou součástí demokracie. Naše (koaliční) smlouva bude veřejná, aby každý znal program nové, demokratické vlády. Kupředu!“ Napsal v reakci na šarvátky lídr hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia.

Hołowniovo hnutí se do parlamentu dostalo ve společné koalici s PSL nazvané Třetí cesta. Novou vládu má kromě Polska 2050 a PSL tvořit Občanská koalice a Levice. Dohromady bude mít tento blok v Sejmu 248 mandátů ze 460, což znamená jasnou většinu.