Článek
Před necelým rokem, pár dnů po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ohlásil německý spolkový kancléř Olaf Scholz historický obrat, neboli „Zeitenwende“ v zahraniční politice.
Tato změna, jež měla spočívat hlavně v ostřejším kurzu vůči putinovskému Rusku, se podle některých komentátorů důrazněji projevila až teď ve čtvrtek, kdy se Scholz společně s americkým prezidentem Joem Bidenem zavázal, že Berlín pomůže Kyjevu dodávkami bojových vozidel Marder nebo systémů protivzdušné obrany Patriot.
Mnozí západní politici i komentátoři Německo pochválili, že se přestalo zdráhat a uvolněním těžké bojové techniky přispěje Ukrajincům tím, co proti Rusům nejvíce potřebují.
Rozhodnutí však zároveň staví německé vládní politiky do nelehké situace. Většina obyvatel Spolkové republiky totiž zvýšené dodávky zbraní na Ukrajinu nepodporuje.
Původní zpráva
Německo ve čtvrtek oznámilo další pomoc Ukrajině. Do země pošle bojová vozidla Marder a systém protivzdušné obrany Patriot. Spojené státy pak pošlou další bojová vozidla i peníze.
Podle čerstvého průzkumu berlínského institutu Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD považuje jen 25 procent oslovených dosavadní dodávky zbraní na Ukrajinu za nedostatečné. Podle 41 procent respondentů je pomoc Kyjevu přiměřená a 26 procent ji označilo za příliš velkou.
Ve východních spolkových zemích, tedy na území bývalé komunistické NDR, odpůrci dodávek zbraní převažují – jejich současnou úroveň považuje za nadměrnou 41 procent dotázaných, spokojeno je 29 procent a pro posílení se vyslovilo jen 19 procent respondentů.
Odpovědi na otázku ke zbrojní pomoci Ukrajině. Průzkum institutu Infratest dimap se uskutečnil od 2. do 4. ledna, telefonicky nebo on-line odpovědělo přes 1314 respondentů.
Spíše skeptická nálada mezi obyvatelstvem je výzvou především pro dvě ze tří koaličních stran: Scholzovy sociální demokraty (SPD), kteří v minulosti prosazovali vstřícnou politiku vůči Moskvě, a Zelené, k jejichž tradičním zásadám patřil odpor ke zbrojení a vývozu zbraní do míst válečných konfliktů.
Nicméně i mezi Zelenými jsou politici, kteří dodávky zbraní na Ukrajinu dlouhodobě podporují a už dlouho volají po vyčlenění těžkých zařízení, jako jsou pancéřované vozy.
Například podle poslance a předsedy evropského výboru Spolkového sněmu Antona Hofreitera přišlo rozhodnutí o vývozu obrněnců Marder „velmi, velmi pozdě“.
Grüner will "Leopard": Hofreiter geht deutsche Panzer-Zusage nicht weit genug https://t.co/b1zbLDAtnT
— ntv Nachrichten (@ntvde) January 6, 2023
„Kdyby byly tyto tanky dodány dříve, zemřelo by méně ukrajinských vojáků. To je třeba velmi jasně říci,“ řekl Hofreiter a zároveň vyzval, aby se Německo osmělilo ještě více a ve spolupráci s evropskými spojenci dodalo Ukrajině také bojové tanky Leopard.
V dvojnásob složité pozici se ocitla spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD). Ta se dlouhodobě potýká s kritikou, že na svoji funkci nestačí. Její občasné přešlapy tento dojem ještě více podporují.
Mohlo by vás zajímat
Po devíti měsících války na Ukrajině mají země NATO nedostatek nábojů. Situace je obzvlášť akutní v Německu. Podle informací, které unikly do německých médií, má země v případě vypuknutí války munici jen na dva dny boje.
Poslední vlnu nevole na sebe Lambrechtová přivolala silvestrovským videem, ve kterém bilancovala uplynulý rok, obzvlášť pak válku na Ukrajině. Její slova ale přehlušovaly výbuchy silvestrovských petard a ohňostroje v pozadí.
Podle aktuálního průzkumu institutu Civey pro zpravodajský portál t-online se 77 procent oslovených vyslovilo pro odchod ministryně z vlády.
