Bažiny, vesmír i bunkry. Polsko se připraví na útok z východu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

Opevnění různého druhu, zábrany a systémy sledování vzdušného prostoru. Ale také moderní monitorovací systém, vlastní satelitní systém a drony.

To vše má podle vlády Donalda Tuska vzniknout na 400 až 500 z celkových 700 kilometrů polské východní hranice, a to v rámci národního programu odstrašování a obrany.

Takzvaný Štít Východ má být podle ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze „největším opevňováním“ východních hranic Polska od roku 1945.

„Je to strategická operace naší vlády, strategická pro bezpečnost Polska. Cílem je ochrana každého centimetru polského území,“ řekl lidovecký politik na pondělní tiskové konferenci.

Investici ve výši 10 miliard zlotých, tedy v přepočtu asi 58 miliard korun, ministr představil v sídle generálního štábu polské armády. Zapojit se mají lokální firmy, a kromě resortu obrany i ministerstvo životního prostředí, státního majetku a rozvoje.

Hranice s Běloruskem a ruskou exklávou – Kaliningradskou oblastí – se mají před možnou vojenskou agresí zabezpečit během pár let.

„Projekt za čtyři roky stihneme, chceme kvůli němu změnit zákony. Bude se to týkat nejen Štítu Východ, ale také investic do výstavby nových vojenských základen pro armádu,“ přiblížil Seznam Zprávám v pondělí odpoledne náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk.

Podle politika vládnoucí Občanské platformy bude mít polská armáda na konci letošního roku na 215 tisíc vojáků.

Součástí projektu Štít Východ má být i vlastní polský vojenský satelitní systém. „To se právě teď realizuje. Myslím, že příští rok touhle dobou budeme mít na obloze vlastní družice,“ reagoval Tomczyk na dotaz.

Cílem opevňování hranic má být zabránění pohybu jednotek nepřítele, usnadnění pohybu vlastních jednotek s možností jejich okamžitého rozmístění, a také ochrana civilistů.

Podle šéfa polského generálního štábu generála Wiesława Kukuły, který na pondělní tiskové konferenci rovněž promluvil, bude součástí projektu i výstavba infrastruktury až 100 kilometrů ve vnitrozemí.

Má jít o logistické huby nebo palebná postavení pro některé zbraňové systémy. Posílit se má i fyzická bariéra na hranici s Běloruskem, kterou předchozí vláda postavila jako opatření proti nelegální migraci.

„Na vytváření minových polí dojde jen a pouze tehdy, pokud budeme s jistotou vědět, že je válka nevyhnutelná,“ řekl v pondělí generál.

Rozmístění pozemních min zakazuje Ottawská úmluva z roku 1999. Expremiér Mateusz Morawiecki z opoziční strany Právo a spravedlnost nedávno vyzval Tuskovu vládu k odstoupení od smlouvy.

Náměstek ministra obrany Tomczyk dál v pondělí mluvil o polském opevnění hranic jako o součásti souvislé obranné linie, která naváže na opatření na hranici baltských států s Ruskem.

„Polsko je jediná země, která sousedí zároveň s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. My Rusy historicky známe velmi dobře,“ podotkl Tomczyk.

Podle polského politika je vojenský útok Ruska na některý ze států NATO možný scénář.

„Rusové nejdříve mívají na začátku války problémy, ale nakonec je jejich válečnou mašinerii velmi těžké zastavit. Teď mají statisíce vojáků, staví továrny na zbraně po celé zemi a budují bilaterální vztahy se zeměmi, jako je Čína,“ varoval Tomczyk na setkání se zahraničními novináři.

„Co bude na konci? Eskalace. Tohle se nezastaví, pokud neukážeme Rusům, že je NATO silné, a že jsme připraveni na všechno. Putin rozumí jen síle,“ dodal náměstek.

K projektu opevňování hranic se hned v pondělí vyjádřili polští přírodovědci. Výbor pro environmentální a evoluční biologii Polské akademie věd v souvislosti se Štítem Východ doporučil, aby se jako bariéra pro případnou agresi z Ruska nebo Běloruska využily přírodní podmínky.

„Přirozené lesy a bažiny jsou pro vojenská vozidla neprůjezdné, a lesní komplexy ve východním Polsku jsou přirozená bariéra,“ napsal biolog Michał Żmihorski. Za příklad dal obnovu a ochranu meandrů, říčních niv, pramenišť, rašelinišť nebo lužních lesů.

„Měli bychom zastavit meliorace, vysušování bažin a narovnávání řek. (…) Využívejme přírodní prostředí, které nám bylo spojencem už mnohokrát. I Ukrajina ukázala, že přírodní bariéry ztěžují a usměrňují vojenskou agresi,“ dodal.

Podle Cezaryho Tomczyka je práce s přírodními podmínkami součástí projektu. „U polských hranic jsou husté lesy a mnoho řek, určitě budou v projektu zohledněny,“ doplnil politik pro Seznam Zprávy.