Článek
Polští poslanci v pátek přijali kontroverzní zákon, který má podle kritiků umlčet nezávislou televizi TVN, kritickou vůči vládě. Oznámila to polská média s tím, že ještě zbývá, aby zákon podepsal – nebo vetoval – prezident Andrzej Duda.
Novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání nejprve přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu, ve které má vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) a jeho spojenci většinu. Zákon pak v září odmítl Senát, ve kterém převažuje opozice. V pátek se novela nečekaně dostala znovu na pořad příslušného výboru Sejmu, který bleskově doporučil odmítnout veto senátorů. To vzápětí poslanci vládní koalice odhlasovali během plenárního zasedání, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Opozice se snažila jednání zablokovat, ale všechna hlasování prohrála. Nepomohl ani argument, že o jednání výboru měla být podle jednacího řádu vyrozuměna nejméně tři dny předem, což se nestalo. Opozice pak označovala jednání za nelegální. Pro přijetí novely hlasovalo 229 zákonodárců, proti 212 a 11 se zdrželo.
Novela stanoví, že majitelem televizní či rozhlasové stanice vysílající na základě polské licence smějí být jen společnosti, ve kterých podíl zahraničních firem z oblasti mimo Evropský hospodářský prostor nepřekračuje 49 procent.
Novela má přinutit americkou společnost Discovery, aby TVN prodala, poznamenala Gazeta Wyborcza. Připomněla, že novela podle senátorů odporuje polské ústavě, je v rozporu s polsko-americkou obchodní dohodou a hlavně představuje „atentát na svobodu slova v Polsku“.
Formálně je vlastníkem TVN společnost registrována v Nizozemsku. Jejím jediným akcionářem je Discovery Inc. TVN podle médií představuje dosud největší americkou investici v Polsku.
Polská rada pro rozhlasové a televizní vysílání, tvořená výlučně členy nominovanými vládními stranami, koncem září prodloužila zpravodajské televizi TVN 24 vysílací licenci o dalších deset let, ale současně zavázala šéfa rady k takovým změnám v předpisech, aby se Američané zbavili většinového podílu.
Opoziční Levice ohlásila, že kvůli pátečnímu jednání Sejmu podá trestní oznámení. „Nejvýše si odsedím dva roky navíc,“ ironicky zareagoval poslanec PiS Marek Suski, který novelu předkládal.
Pokusy změnit „mediální pořádky“
Bouřlivé už bylo první schvalování vládního zákona v srpnu. Vládní poslanci si ale tehdy nevyslechli kritiku opozice, protože odešli ze sálu.
Borys Budka z Občanské platformy přirovnal vládu PiS ke komunistickému režimu. „Nelišíte se od Putina, Lukašenka, Erdogana. Vy mluvíte o svobodě médií? Vy se bojíte, že média poukážou, jak uplácíte další poslance,“ řekl poslanec. Podle Budky je snem PiS pouze jeden televizní kanál ovládaný vládou.
Už před několika lety přišli konzervativci s myšlenkou tzv. repolonizace soukromých médií, což by v praxi znamenalo donutit velké mediální domy prodat své podíly. Početným státním firmám by se pak otevřela cesta k jejich nákupu a tím pádem ovládnutí.
Vládnoucí strana už má pět let pod úplnou kontrolou obsah vysílání Polské televize a Polského rozhlasu, kterým posílá peníze přímo ze státního rozpočtu. Další návrhy na tzv. dekoncentraci médií narazily v Polsku na odpor a v parlamentu se nakonec projekt nikdy neobjevil.
Po několika dalších nevydařených pokusech, u kterých se vláda netajila cílem změnit „mediální pořádky“ a umlčet kritická média, v červnu poslali poslanci PiS do Sejmu novelu zpřísňující pravidla pro zahraniční vlastnictví médií.
