Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Byl to vlajkový sociální program, jehož slib pomohl konzervativcům vyhrát volby v roce 2015 a udržet se u moci osm let. Sociální program „500+“, tedy měsíční dávka 500 zlotých pro rodinu s minimálně jedním dítětem, se začala vyplácet hned v roce 2016.
Tehdejší premiérka Beata Szydło ze strany Právo a spravedlnost (PiS) si od toho slibovala nárůst porodnosti a nejoptimističtější ze scénářů, které načrtli statistici.
1,8 bilionu korun za osm let
Od té doby se program, i díky dalším volbám, rozšířil na plošnou dávku na každé nezletilé dítě. Nakonec se loni před parlamentními volbami rozhodlo, že se od letošního ledna zvyšuje na 800 zlotých, v přepočtu téměř 4700 korun měsíčně.
Za osm let jeho fungování na něj šlo z polského rozpočtu 305 miliard zlotých, v přepočtu 1,8 bilionu korun. To odpovídá zhruba výdajům českého státního rozpočtu za celý rok 2020 a je to víc než odhadované náklady na plánované centrální letiště mezi Varšavou a Lodží nebo na stavbu vůbec první polské jaderné elektrárny.
Teď stát poprvé oficiálně připouští, že ačkoli plošné dávky pomohly zvednout životní úroveň mnoha polským rodinám, klíčový cíl nesplnily: porodnost v Polsku dál klesá.
Rozhovor s polským maršálkem
„Poláci se nenávidí kvůli odlišným politickým názorům, přesně na to Rusové čekají, takhle to dál nejde,“ říká Szymon Hołownia. Předseda polské sněmovny při návštěvě Prahy poskytl Seznam Zprávám exkluzivní rozhovor.
Výklad programu 500+ (respektive 800+) se proměnil se změnou vlády. Ještě loni totiž tehdejší premiér Mateusz Morawiecki z PiS v každoroční zprávě tvrdil, že „program omezil pokles porodnosti“. V dokumentu ale chyběla data o demografické situaci.
Vláda Donalda Tuska, která převzala moc loni v prosinci, teď tabulky připojila. Podle deníku Rzeczpospolita, který o tématu podrobně píše, data ukazují, že počet narozených po zavedení programu 500+ sice vzrostl, poté ale začal rychle klesat dokonce pod nejpesimističtější variantu demografické prognózy statistiků.
Zatímco při spuštění programu vláda doufala, že se v roce 2022 narodí 371 tisíc dětí, realita byla ten rok o 66 tisíc nižší a znamenala nejhorší výsledek za 75 let. A počty narozených dětí klesají dál: loni se jich v Polsku narodilo už jen 272 tisíc. To je o 35 tisíc méně, než předpovídal nejčernější statistický scénář.
Plodnost, tedy demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu, klesla z 1,45 v roce 2017 na 1,17 v roce 2023. Je to mnohem méně než před zavedením programu dávek.
Covid, válka a omezení potratů
A jaké jsou důvody? Podle vlády klesá plodnost systematicky od roku 1989 a mezi příčinami je pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, ale i rozhodnutí ústavního soudu z roku 2020. Tehdy soud, který personálně ovládala konzervativní vláda, ještě zpřísnil už tak limitované legální možnosti umělého přerušení těhotenství. Z legálně přípustných podmínek zmizelo těžké poškození plodu.
O potratech v Polsku
Polská aktivistka Justyna Wydrzyńska byla v březnu odsouzena k osmi měsícům prospěšných prací za to, že jiné ženě poslala potratové pilulky. „Od samého začátku jsme věděli, že případ bude velmi politický,“ říká pro Seznam Zprávy.
I když Světová banka minulý týden změnila výhled růstu HDP na optimistických 3,7 procent v roce 2025, nejnovější čísla o sociálních poměrech jsou znepokojivá. V médiích minulý týden rezonovala zpráva polské pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN).
Každý patnáctý Polák podle ní žil v roce 2023 v extrémní chudobě a téměř polovina společnosti se potýkala s různými formami vyloučení. Podíl lidí v situaci extrémní chudoby v roce 2023 meziročně vzrostl z 1,7 milionu na 2,3 milionu. Jde o nejhorší výsledek od roku 2015.
Situace se zhoršila u rodin s dětmi, seniorů a lidí se zdravotním postižením. Extrémní dětská chudoba se zvýšila z 5,7 % na 7,6 %, což znamená, že na 522 tisíc dětí žilo pod hranicí životního minima.
Jako extrémní chudoba se totiž počítá domácnost s nižšími výdaji, než je životní minimum. To se loni odhadovalo pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi v přepočtu na 14 426 korun.
Podle profesora Ryszarda Szarfenberga z EAPN je důvodem růstu chudoby rekordní inflace a nedostatečná reakce státu při ochraně nejzranitelnějších skupin.
„Bohatší rodiny jsou ve větší finanční pohodě, takže jejich rozpočet to vydrží. Jenže v případě chudých rodin jsou ceny potravin a energií jen těžko zvládnutelné,“ citovala Szarfenberga agentura PAP.
Podle experta je vina na státu, který před lety zmrazil rodinné dávky a příspěvek na péči o hendikepované. Szarfenberg navrhuje, aby se všechny dávky, včetně programu 800+, každoročně navyšovaly o míru inflace.
Na zprávu o chudobě už reagovalo polské ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky. Podle úřadu data zavazují vládu k mobilizaci.
„Rekordních 170 miliard zlotých vyčleněných na sociální politiku v rozpočtu na rok 2025 pomůže v boji s vysokou mírou chudoby,“ věří rezort vedený levicovou političkou Agnieszkou Dziemianowicz-Bąkovou.
Na zprávu EAPN reagovala i opozice. „Mělo být jen lépe, a všichni se měli usmívat. Bohužel po roce od voleb, které vyhrála dnešní vládní koalice, se Polákům lépe nežije,“ napsal na twitteru politik PiS Michał Dworczyk.
Později se bývalý šéf kanceláře někdejšího premiéra Mateusze Morawieckého zorientoval, že se data týkají ještě období vlád PiS, a příspěvek smazal. Strana PiS vládla od listopadu 2015 do prosince 2023.
