Článek
„Tohle jsou tabletky pro chemickou interrupci. Jmenují se mifepriston a misoprostol. Misepriston spolkneš a po 24 hodinách pod jazyk vložíš čtyři tablety misoprostolu.“ Jde o část z instrukcí na vyvolání umělého přerušení těhotenství, které minulý týden zazněly u řečnického pultu v polském parlamentu.
„Potrat pomocí tabletek je bezpečný a není trestným činem, za přerušení vlastního těhotenství ti nic nehrozí,“ dodala v Sejmu aktivistka Natalia Broniarczyková z organizace Potraty bez hranic (Aborcja bez granic). Před poslanci prezentovala občanský návrh na liberalizaci potratové legislativy, pod který aktivisté nasbírali přes 200 tisíc podpisů.
Návrh na liberalizaci počítal se zavedením práva na přerušení těhotenství do 12. týdne a po tomto termínu pak v případech, kdy těhotenství ohrožuje fyzické či psychické zdraví ženy nebo v případě vývojové či genetické vady plodu nebo když je těhotenství důsledkem trestného činu. Znamenalo by to de facto stejnou úpravu jako v Česku.
Většina Poláků pro, parlament proti
Liberalizaci zákonů podle aktuálního průzkumu agentury Ibris podporuje 62 procent Poláků, proti jich je 27 procent.
Návrh na uvolnění předpisů nakonec neprošel. Překvapení to nebylo, protože v polském Sejmu mají většinu vládnoucí konzervativci, které navíc v některých světonázorových otázkách doplňují krajní pravice a další konzervativní poslanci v opozičních stranách.
Právě poslanci vládnoucí strany PiS stáli za ústavní stížností na tzv. potratový kompromis ze začátku 90. let. Ústavní soud, který si strana PiS personálně přeobsadila po svém volebním vítězství v roce 2015, na základě jejich stížnosti ještě zpřísnil už tak striktní polskou protipotratovou legislativu.
V Utahu a Oklahomě jako v Polsku
Polská úprava je zřejmě vůbec nejpřísnější v Evropě a po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z minulého pátku odpovídá pravidlům v amerických státech jako Utah nebo Oklahoma. Od loňského ledna jsou v Polsku umělé interrupce legální jen v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. Znamená to, že žena musí porodit i dítě bez šance na přežití po porodu. Tomu, kdo ilegální potrat provede, hrozí trest odnětí svobody. Matkám stíhání nehrozí.
V praxi ovšem existuje „šedá zóna“. Lékaři se totiž obávají vyšetřování nebo postihu v hraničních případech. K tragédii kvůli tomu došlo například loni v září v nemocnici ve slezském městě Pština, kdy o život přišla třicátnice Izabela. Matka devítileté dcery se dostala do nemocnice ve 22. týdnu těhotenství kvůli ztrátě plodové vody. Lékaři ale místo zákroku vyčkávali na samovolné odumření plodu.
Matka nakonec po dni v nemocnici zemřela na otravu krve. Obavy lékařů z trestního postihu dokládají Izabeliny SMS zprávy z nemocnice, později nahrávka rozhovoru její švagrové s lékaři i vyšetřování ministerstva, které potvrdilo „četné nesrovnalosti“.
Případ vyvolal v Polsku další vlnu protestů.
„Potratová turistika“ kvete
Polky, jež jsou rozhodnuté pro interrupci, se teď v případě vážných vývojových vad plodu často uchylují k nelegálním potratům, případně za zákrokem vyjíždějí na kliniky do zahraničí. V tom jim pomáhají nevládní organizace, které ženám poskytují informace a pomáhají jim s výjezdy.
Zastřešující organizací jsou už zmíněné Potraty bez hranic. Skupina teď kromě asistence Polkám vyřizuje i dotazy Američanek. „Dostáváme dotazy od lidí ze Spojených států, zda víme, kde je nejbližší klinika,“ uvedla v rádiu TOK FM zmíněná aktivistka Natalia Broniarczyková.
Činnost polských nevládních organizací se podle ní v minulých týdnech dávala v USA za příklad toho, co je možné podniknout, aby se „zlepšil přístup k potratům“. „Proto si lidé na internetu vyhledávají ‚abortion without borders‘ a píšou nám,“ vysvětlila Polka.
Paralela mezi stavem v Polsku a USA je v tom, že v obou zemích změnili legislativu u interrupcí nikoli zákonodárci, ale soudy, v nichž momentálně převládli nominanti konzervativních stran.
Ještě přísnější než v Polsku
V některých státech USA jsou ovšem pravidla nově ještě přísnější než v Polsku. Po pátečním rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu se totiž některé státy vracejí k desítkám let starým normám – Wisconsin k zákonu z roku 1849, který potraty zakazuje.
Tamní zákonodárný sbor kontrolovaný republikány minulý týden odmítl tento zákon zrušit, i když podle guvernéra Tonyho Everse zakazuje přerušení těhotenství i v případě znásilnění nebo incestu. Guvernér a ministr spravedlnosti slíbili, že úřady zákon nebudou vymáhat, oba ale na podzim čelí volbám.
V Polsku je v případě přerušení těhotenství, které začalo v důsledku trestného činu, nutné vyjádření prokurátora. Ten má vydat potvrzení o „důvodném podezření“, že žena počala po znásilnění nebo incestu.
Stejně jako minulý týden v Polsku neprošla liberalizace, neprošel loni na podzim ani návrh na úplný zákaz potratů. Interrupci chtěli navrhovatelé z fundamentalistické iniciativy Pro právo na život postavit na úroveň vraždy. Do zákona chtěli mimo jiné vepsat, aby se interrupce trestaly odnětím svobody na 5 až 25 let, případně doživotím. Pro zamítnutí občanského návrhu hlasoval i předseda PiS Jarosław Kaczyński.
Polští zastánci přísné regulace interrupcí po verdiktu amerického Nejvyššího soudu neskrývají nadšení. „Už to není jen otázka Polska a ještě několika států západního světa. Teď ten boj bude probíhat ve všech státech USA. (…) Debata v USA se přiblížila té naší. Teď se ta debata bude týkat toho, zda zakazovat potraty a chránit život, nebo zda dovolovat vraždění nenarozených dětí,“ řekl Jerzy Kwaśniewski, předseda organizace Ordo Iuris.
Think-tank sdružuje zejména ultrakatolíky z právnického prostředí. Jeho cílem je ovlivnit společenské dění a debatu a prosadit v nich fundamentalistické postoje.
