Článek
„Kráva je někdy jako kočka,“ říká behaviorální biolog Antonio Osuna-Mascaró. „Není jako pes, který přijde okamžitě. Veroničinu důvěru si musíte získat,“ dodává o třináctileté krávě Veronice.
Alpská scenerie
Samice z plemene švýcarský hnědý skot si spokojeně žije ve vesničce Nötsch im Gailtal na úpatí Villašských Alp v rakouských Korutanech. Kromě toho, že je přátelská a pro svého chovatele platí za domácího mazlíčka, zapsala se teď Veronika i do vědeckého poznání.
Stála totiž v centru experimentu vědců z Vídeňské univerzity veterinární medicíny. Studii publikovali vědci Osuna-Mascaró a Alice Auerspergová v odborném časopise Current Biology, jednom z předních světových periodik zaměřených na biologický výzkum.
Povedlo se jim v ní zpochybnit rozšířenou představu o kognitivních schopnostech hospodářských zvířat.
Podobné chování totiž vědci dosud zaznamenali (kromě běžného chování lidí) jen u šimpanzů.
Za vším je to, že má Veronika ráda drbání.
Díky tomu u ní vědci zaznamenali takzvané egocentrické používání nástroje, tedy manipulaci s vnějším objektem za účelem dosažení konkrétního cíle na vlastním těle. Když totiž Veroniku nedrbou lidské ruce, navozuje si příjemné pocity sama pomocí nástroje.
Chytí násadu mezi zuby a drbe se
Ve vědeckém experimentu pak kráva dostala asymetrický nástroj, kartáč s jedním koncem opatřeným štětinami a druhým hladkou rukojetí. Během sedmi testovacích sezení vědci zaznamenali 76 případů samostatného používání nástroje.
Veronika jej šikovně uchopovala tlamou, stabilizovala mezi zuby a cíleně si s ním drbala obtížně dostupné části těla. Šlo hlavně o zadní polovinu trupu, vemeno a oblast břicha. „Důsledné zaměření na jinak nedostupné oblasti ukazuje na cílené chování,“ uvádí studie.
Analýza zároveň ukázala, že Veronika systematicky volila různé části nástroje podle účelu. „Preferovala kartáčovou část, ale při cílení na měkké a citlivé oblasti přepínala na hladkou rukojeť,“ píší vědci. Tomu odpovídaly i rozdílné pohyby: na hřbetě razantní drhnutí, kdežto u vemene jemné, přesné dotyky.
Statistika toho, čím a kde se Veronika drbe. Koštětem nejčastěji na zádech, násadou zas na břiše.
„Tento způsob používání jednoho objektu k více funkčně odlišným úkolům představuje víceúčelové používání nástroje, které dosud nebylo popsáno u žádného neprimátního savce,“ konstatují autoři.
Vídeňští výzkumníci zároveň zdůrazňují, že Veronika není nutně výjimečný jedinec. „Nemáme důvod se domnívat, že by šlo o mimořádně inteligentní krávu,“ píší. Klíčovou roli podle nich hrají podmínky, v nichž zvíře ve Villašských Alpách žije.
„Veronika není chována pro produkci, ale jako domácí mazlíček. Má dlouhý život, velkorysé prostředí a možnost manipulovat s objekty,“ vysvětluje studie. Právě tyhle faktory podle autorů většině krav chybějí, což může vysvětlovat, proč se podobné chování nezaznamenalo dříve.
Výzkum tak zpochybňuje rozšířený předpoklad, že technické řešení problémů patří výhradně k druhům s rukama nebo zobákem.
„Skutečnou absurditou možná není představa krávy používající nástroj, ale přesvědčení, že by něco takového nebylo možné,“ uzavírají autoři studie.
