„AfD volit nebudu, bojím se o syna.“ Sasko před napínavými volbami

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Sasku/

„Keine AfD“, žádná Alternativa pro Německo, říká šedesátiletá Marlies Killermannová na otázku, koho bude v neděli volit do saského zemského sněmu. V krušnohorské vesničce Rittersgrün, která je na dohled od české hranice, vlastní v Karlovarské ulici prodejnu s typickými místními dřevěnými ozdobami.

V obchůdku plném louskáčků, vykuřovacích panáčků, vánočních pyramid a ozdob nabízí i vlastní paličkovanou krajku a panenky. V létě tolik práce nemá, sezona vánočního shonu začne zase až s podzimem, vcelku ochotně si tak o politice popovídá.

K volbám do saského zemského sněmu, které proběhnou v neděli 1. září, se Killermannová chystá. Krajní pravici ale volit nebude, ačkoli jí evidentně některé postoje strany imponují.

Hlas AfD nedá ze strachu o svého blízkého.

„Ne, ne, AfD volit nebudu, protože mám obavy, co by se stalo s mým hendikepovaným synem. Současná vláda mu zaopatřuje práci a tím pádem i příjem a finanční podporu. Pro hendikepované lidi dělá současná vláda hodně a já doufám, že to tak zůstane,“ vysvětluje Seznam Zprávám majitelka obchůdku. V Sasku teď vládne koalice CDU, SPD a Zelených.

Syn Marlies Killermannové teď má zajištěný odvoz do práce i z práce domů. Opoziční stranu AfD, kterou vícero německých institucí označuje za krajně pravicovou a extremistickou, má kvůli její politice podnikatelka za možné riziko pro syna.

Volit bude Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se letos odštěpilo od postkomunistické Levice a má v zemských volbách na východě Německa nakročeno k úspěchu.

Strana prosazuje levicovou hospodářskou politiku a konzervativní společenskou politiku, včetně odporu proti migraci. Právě v tomhle postoji, a také v postoji k válce na Ukrajině, má BSW blízko k AfD. Sahra Wagenknechtová mimo jiné vyzývá k ukončení podpory Kyjevu.

Ukrajince a cizince obecně zmiňuje v pelmelu postesků i Killermannová. Vadí jí prý to, že zatímco její manžel musel o důchod žádat rok, dva dopředu, váleční uprchlíci v důchodovém věku tak dlouho čekat nemuseli.

Rychle pak navazuje i odmítavým postojem k odstřižení se od energetických dodávek z Ruska a také proti omezením vyplývajícím ze „zelené politiky“.

Právě témata migrace a války na Ukrajině, respektive vztahu k Rusku, v saské kampani rezonují nejvíce.

Jsou to i dva hlavní důvody, proč bude volit AfD čtyřiapadesátiletý Marko. Zrovna má krátkou pauzu od prodeje ledové tříště a zmrzliny „s kvalitou jako za NDR“.

Vanilkovou, čokoládovou a borůvkovou točí na Harzerfestu ve vesnici Waschleithe, malém festivalu místních spolků, který navazuje na krušnohorskou hornickou tradici. Mezi lidmi tu zaznívá i starý hornický pozdrav „glückauf“.

„Už nikdy nebudu volit tradiční strany. Potřebujeme jinou politiku, to vám tady řekne spousta lidí. U vás v Česku není nálada o moc lepší, ne? Lidé u vás taky nejsou spokojení se současnou vládou,“ říká Marco, a tak trochu odráží otázku, koho se chystá v neděli volit.

Nakonec souhlasně přitaká, že je skutečně volič AfD. Odpovídají tomu jeho názory. „Politika současné (spolkové) vlády jde proti zájmům německého národa,“ tvrdí zmrzlinář a dotkne se i aktuální záležitosti.

„Cizinci nás připravují o kulturní identitu. Viděli jste dnešní zprávy? To, co se stalo v Solingenu na západě Německa? Zase došlo k útoku nožem, zřejmě arabský uprchlík ubodal tři lidi. To neodpovídá naší kultuře, my žijeme v míru už 80 let, a tihle lidé přicházejí z válečných poměrů a chtějí zde vyvolat válku,“ tvrdí Marko.

Sas Marko nesouhlasí ani s postojem Berlína k ruské agresi na Ukrajině. „Potřebujeme chladné hlavy, které vedou politiku míru, ale mám teď pocit, že chtějí jen válku, a to je špatně. Válku si v Německu dobře pamatujeme, přinesla spoustu utrpení a ztrát na životech, muže bez rukou a nohou. Kdo by to chtěl zpátky?“ ptá se.

Právě AfD se na základě své vstřícné politiky vůči putinovskému Rusku označuje za „stranu míru“. Marco se v tom kontextu staví i proti pomoci napadené zemi. „Je víkend, měl bych odpočívat. Já tu stojím na třicetistupňovém vedru a pracuju, a mé daně jdou na jiné věci, než bych si přál. K tomu přeci nebudu lhostejný,“ dodává.

Znovu pak zmiňuje i nespokojenost, kterou vnímá v Česku. „Přeci i v Česku vycházejí lidé do ulic a protestují proti válce. Mám spoustu českých přátel například z Potůčků a z Karlových Varů, kteří si myslí to samé jako já,“ dodává a pak jde dál v sobotním vedru točit zmrzlinu.

Voličů Marcova typu bude v celém Sasku mnoho. AfD má v nedělních zemských volbách šanci na historické vítězství. Podle posledního průzkumu ji bude volit až 30 procent lidí, což by znamenalo o dva procentní body lepší výsledek než CDU.

Šancí na vládnutí ale AfD kvůli postojům ostatních stran příliš nemá. Stranické „pořádky“ ale ve spolkové zemi rozčísla i další strana, už jmenované Spojenectví Sahry Wagenknechtové. V průzkumech míří až k 15 procentům, naopak SPD balancuje u vstupu do regionálního parlamentu a Levice (Die Linke) z něj zřejmě vypadne.

Ambicí vstoupit do zemské vlády se AfD nevzdává. „Nechceme kousek koláče, chceme pekárnu. Chceme vládnout, protože můžeme,“ řekl lídr saské kandidátky Jörg Urban.

Vysokou popularitu AfD v krušnohorských saských obcích potvrzuje kromě zmrzlináře Marca i paní Suzanne, která na Harzerfestu ve Waschleithe v dřevěném stánku prodává kávu a koláče.

„Lidé jsou příliš líní na to, aby si dobře rozmysleli, co chtějí,“ říká Suzanne. S kolegyní Barbarou po chvíli rozhovoru přiznávají, že dlouhodobě volí křesťanské demokraty z CDU.

„Ničemu nepomůže heslo ‚Cizinci pryč‘. To by mělo konkrétní dopad i na nás, protože cizinci tu pracují. Já dělám v pečovatelské službě, a tam pracují i Češi, spousta milých Čechů pracuje i v nemocnici v Aue. Kdo by pak zastal jejich práci?“ naráží Susanne na protiimigrantskou rétoriku AfD.

Přitakává jí i její kolegyně Barbara, která zrovna do hliníkové misky pod stánkem přisypává vysušený lógr a zapaluje ho ve snaze odehnat od koláčů dotěrné vosy.

„Pracuji v průmyslové zóně v Grünhainu, a je tam několik Čechů, všichni umí dobře německy. I tady v mini zoo jsou čeští brigádníci,“ ukazuje na blízkou atrakci.

„Jsou dobří cizinci a jsou i špatní cizinci, všude je to tak. Jsou i dobří a špatní Němci,“ navazuje na Barbaru znovu Suzanne a dodává, že pro ni AfD rozhodně není možnost volby.

Chvíli pak přemítá o pomoci uprchlíkům. „Německo nemůže pomoci celému světu, nemůžeme se angažovat všude. Nemůžeme přijmout všechny. Problémy se musí řešit v zemích, odkud přicházejí,“ vysvětluje s tím, že odmítá fundamentalismus.

Zároveň se zastává válečných uprchlíků z Ukrajiny. „Kdybyste utíkal před válkou, vyberete si nějaké levné auto, nebo nasednete do mercedesu a pojedete? Ukrajina byla rozvinutá země. Rodiny se tu dobře integrují, děti chodí do školy,“ naráží Suzanne na závistivou rétoriku o tom, že Ukrajinci přijeli „v drahých autech a s iphony v rukou“.

CDU v Sasku vyhrála všechny zemské volby už od roku 1990. Letos má poprvé výraznou konkurenci. Vládní spolupráci s AfD křesťanskodemokratická strana předem vyloučila a varoval před ní i spolkový předseda Friedrich Merz. „Cílem AfD je i zničení CDU. Nesmíme podávat ruku těm, kteří nás chtějí politicky zlikvidovat,“ prohlásil nedávno.

S přispěním Petra Harzera a Helmuta Harzera.