Článek
Jedním z témat před rakouskými parlamentními volbami je tzv. řízkový bonus. Jde o dotaci vyplácenou restauracím, která však v sobě skrývá háček – dosáhnou na ni pouze podniky, které nabízejí tradiční rakouskou kuchyni.
Naposledy ji zavedla vláda v Dolních Rakousech. Úřady ovšem čelí kritice, že dotace diskriminuje restaurace, které prodávají neméně oblíbená jídla zahraničního původu, jako jsou pizza nebo kebab.
Peníze dostávají podnikatelé, kteří otevřou tradiční rakouskou restauraci v obci, kde žádná není, případně převezmou existující podnik, aby zajistili jeho přežití.
První restaurací ve spolkové zemi, která platbu ve výši 10 000 eur (asi 253 tisíc korun) obdržela, byla v dubnu Wirtshaus Franz Joseph v Obermarkersdorfu jen několik kilometrů od hraničního přechodu s Českem za Znojmem.
Podle serveru Sky News dosud bonus získalo 20 restaurací. Dotace se ale přes zkratkový název netýká pouze řízků, mohou o ni žádat i restaurace, které podávají další tradiční rakouská jídla včetně pečených vepřových plic a vařeného hovězího masa.
Tradiční hospoda
Dolní Rakousy opatření zavedly na naléhání krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která ve spolkové zemi na severovýchodě země vládne v koalici s konzervativními lidovci.
„Nechceme se dostat do bodu, kdy bude řízek k vidění pouze v muzeu,“ prohlásil náměstek dolnorakouské hejtmanky Udo Karl Landbauer (FPÖ).
Vláda tvrdí, že tradiční hospoda je centrem vesnického života a její přežití je ohroženo. Od roku 2000 byla ve státě zavřena každá třetí restaurace v důsledku odlivu obyvatel z venkovských oblastí.
Podle odpůrců je ale základním poselstvím dotace něco jiného – to, že řízek představuje rakouskou národní identitu, kterou je třeba chránit před vpádem cizinců.
Koaliční strany chtějí na podobných antiimigračních tématech stavět kampaň před parlamentními volbami, které se budou konat 29. září.
Je to drzost, tvrdí kritici
Odpůrci namítají, že společenskou úlohu podniků mohou úplně stejně plnit restaurace nabízející italskou, tureckou, maďarskou či jakoukoli jinou světovou kuchyni.
„Myslím, že je to drzost,“ řekl pro deník The Times Michalis Raslanos, který provozuje řeckou restauraci v západorakouské spolkové zemi Tyrolsko, která podobné opatření zavedla v roce 2019. „Už jen proto, že naše jehněčí maso odebíráme z místních zdrojů. Nedovážím ho z Řecka,“ dodal.
Deník ale hovořil i s provozovatelem zmíněné restaurace v obci Obermarkersdorf Michaelem Fabichem. „Centrální poloha v obci, kde působíme také jako důležité místo společenského setkávání pro obec, byla pro mě rozhodujícím faktorem, abych podnik založil právě zde,“ uvedl.
O dotaci se začíná hovořit i na celostátní úrovni. Někteří jako první krok k podobnému opatření vidí skutečnost, že kancléř Karl Nehammer z lidové strany v rámci svého „plánu pro Rakousko“, který začal realizovat počátkem roku, uvedl, že „každý, kdo chce v Rakousku trvale žít, musí reprezentovat naše hodnoty, přijmout naši kulturu a přizpůsobit se našemu způsobu života“.
