Článek
Některé středoasijské země naznačují, že by se mohly připojit k západním sankcím vůči Rusku. Podle ruské státní agentury TASS to v úterý uvedl náměstek tamního ministra zahraničí Michail Galuzin.
„Ačkoli sdílíme názor, že jednostranná ekonomická omezení jsou nepřijatelná a nelegitimní, některé země Střední Asie přesto chtějí riskovat a dávají najevo, že jsou připraveny dodržovat omezující opatření Západu,“ řekl diplomat.
Tvrdí, že Rusko nikomu nediktuje, jakou zahraniční a domácí politiku má uplatňovat, pokud to ale není v rozporu se vzájemnými závazky.
Postsovětské republiky ve Střední Asii patří mezi země, které stále s Kremlem udržují poměrně vřelé vztahy. Prezidenti všech pěti států například dorazili minulý týden na přehlídku ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí.
„Umělé zničení vazeb s Ruskem může mít za následek vážnější škody než náklady na nechvalně známé sekundární sankce. Jsme přesvědčeni, že ve středoasijských metropolích to vidí a chápou,“ uzavřel s tím, že Rusko se prý zaměřuje na důsledné posilování strategického partnerství se středoasijskými spojenci.
Fungují sankce?
S účinností evropských sankcí bojují členské země od samého počátku. V některých státech porušení embarga nebylo do nedávné doby ani trestným činem. Pašování ropných produktů se týká balíčku evropských sankcí číslo šest, který zakazuje obchod s ropnými produkty po moři i potrubím, což je přesně případ, který popsaly Seznam Zprávy.
Na obchod pouze prostřednictvím ropovodu Družba se vztahuje výjimka. Platit v rublech ale není možné. Pašeráci se od samého počátku snaží sankce obejít právě tím, že k ruským komoditám, jako je třeba nafta, dávají falešnou dokumentaci a peníze posílají přes třetí země.
Na konci roku mezinárodní policejní instituce jako Europol, Frontex a Eurojust uspořádaly společnou akci Oscar, která se snaží zabránit obchodům právě podobných pašeráků, o kterých informovaly Seznam Zprávy.
Ekonomiky Střední Asie dlouhodobě těží z důsledků ruské invaze na Ukrajinu s tím, jak ruští občané i firmy prchají do regionu. Sankce podkopávají ruský obchod, tak i ruský export, stěhují se tamější podniky právě do zemí Střední Asie.
V Kazachstánu v současnosti evidují asi 15 500 ruských firem, což je dvojnásobek oproti loňsku. Podobný nárůst zaznamenal i Kyrgyzstán, upozornila nedávno agentura Bloomberg.
„Tyto země těží z přílivu kapitálu, protože Rusové přesouvají své úspory do zahraničí a zakládají tam ruské společnosti,“ vysvětlila agentuře ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj Beata Javorciková. Ačkoli ruská ekonomika se tak letos podle ní sníží o 1,5 %, ty středoasijské naopak porostou: a to až o pět procentních bodů.
Server Politico pak připomíná, že právě středoasijské země, jako je Uzbekistán nebo Kazachstán, by se mohly stát prvními cíli nového radikálního návrhu Evropské unie, který má za úkol zastavit obcházení sankcí ze strany Ruska.
Ačkoli Brusel na Moskvu uvalil obchodní embargo, Rusko je stále schopné získávat komponenty potřebné k vedení války přes sousední země. Podle návrhu 11. balíčku se Evropská komise zaměří například na společnosti usazené ve třetích zemích, které získávají zboží podléhající omezením od společností usazených v Unii, a následně jej dodávají do Ruska přímo, nebo prostřednictvím zprostředkovatelů.
Nové unijní opatření by tak v případě, že by došlo k podobnému obcházení sankcí, umožňovalo omezit prodej evropského zboží ruským sousedům.
