Uhájit, nebo zničit. Proč je Cherson v ruské agresi tak důležitým bodem

Při sledování války na Ukrajině se pozornost v posledních dnech soustředí na okupovaný Cherson a okolí. Sobotní nařízení místních ruských úřadů, aby město opustili všichni civilisté, zesílilo úvahy o blížící se bitvě o důležitou oblast na jihu Ukrajiny, nebo o možném zničení města.

Proč je kontrola Chersonu pro obě válčící strany klíčová?

Město, ve kterém před válkou žilo kolem 280 tisíc obyvatel, je jedinou regionální metropolí Ukrajiny, kterou Rusové po invazi na konci února dobyli. Pro Kyjev to byla významná ztráta průmyslového centra, které navíc leží ve strategicky významné poloze na břehu řeky Dněpr a blízko Černého moře. Po zářijových referendech Moskva prohlásila Chersonskou oblast spolu se třemi dalšími za součást Ruska.

Ukrajinské jednotky zahájily v létě na sever od Chersonu tvrdé útoky. Pomocí raketometů HIMARS z USA opakovaně zasáhly klíčový most na Dněpru v Chersonu a velkou přehradu proti proudu, která se také používala jako přechodový bod. Rusové se kvůli tomu museli omezit na pontony a trajekty. Důsledkem je zhoršené zásobování a také vyšší riziko, že se skupiny ruských sil na západním břehu Dněpru dostanou do obklíčení.

Ústup z Chersonu a dalších oblastí na západním břehu Dněpru by rozbil ruské naděje na ofenzivu na západ a ovládnutí velkých jihoukrajinských měst Mykolajiv a Oděsa. Jejich dobytí by Ukrajině odřízlo přístup k Černému moři, který má pro ukrajinskou ekonomiku stěžejní význam.

Se ztrátou Chersonu by se také rozplynuly ruské představy o pozemním koridoru přes jižní Ukrajinu až do separatistického regionu Podněstří v Moldavsku, kde je velká ruská vojenská základna.

„Cherson je klíčem k celému jižnímu regionu, což by Ukrajině umožnilo zaměřit se na klíčové zásobovací trasy ruských sil. Rusové se pokusí udržet si nad ním kontrolu všemi prostředky,“ řekl agentuře AP ukrajinský vojenský analytik Oleh Ždanov.

Na druhou stranu Ukrajina by si dobytím Chersonu připravila půdu pro znovuzískání Ruskem ovládané části Záporožské oblasti a dalších regionů na jihu.

Po získání kontroly nad Chersonem by také Kyjev mohl znovu odříznout dodávky pitné vody na Krym. Ukrajinská vláda už jednou dodávky přerušila po ruské anexi poloostrova v roce 2014, podle vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina to byl jeden z důvodů, proč Rusko zaútočilo na Ukrajinu.

Nyní by proto Putin mohl přikázat, aby byl vylidněný Cherson raději zničen. „Rusové by byli připraveni vymazat Cherson z povrchu Země, než aby ho přenechali Ukrajině,“ řekl analytik.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, může být zničení přehrady vodní elektrárny Kachovka ležící asi 50 kilometrů proti proudu. V převážně rovinaté oblasti by voda z protržené hráze napáchala obrovské škody.

Z plánů na zničení přehrady se obviňují obě válčící strany navzájem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že přehrada již byla zaminována Ruskem, a vyzval světové vůdce, aby dali Kremlu jasně najevo, že její vyhození do povětří by „znamenalo přesně to samé jako použití zbraní hromadného ničení“.

Podle analytika Ždanova chtějí Rusové chtějí ukázat, že ukrajinská protiofenziva bude čelit tvrdé reakci Kremlu. „Je děsivé si vůbec pomyslet, jaká by to mohla být reakce,“ dodal.

Ztráta kontroly nad Chersonem by pro Kreml byla velmi nepříjemná i politicky, a to jak doma, tak ve vztahu k zahraničí. „Pokud Rusové opustí Cherson, bude Kreml čelit další vlně ostré kritiky vojenského velení a úřadů ze strany ultrapatriotických kruhů,“ řekl šéf kyjevského think tanku Penta Center Volodymyr Fesenko.

Velmoci jako Indie nebo Čína by pád Chersonu vnímaly jako projev slabosti Kremlu. „Putin bude čelit ztrátě reputace nejen uvnitř země, ale také v očích Číny, a to by mohlo být pro Kreml zvláště nebezpečné,“ řekl Fesenko a upozornil na další možné důsledky, jako je demoralizace v ruské armádě nebo projevy nesouhlasu vůči mobilizaci a válce.