Článek
Lídři evropských mocností na svých tiskových konferencích mluvili mimo jiné o pokračování podpory určené Ukrajině nebo o „imperialistických ambicích“ Ruska.
Jedním z hlavních výsledků madridského summitu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do Aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem. Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států požádala o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž se předpovídalo, že přijímací proces bude poměrně rychlý.
Dalším velkým tématem vrcholné schůzky byla podpora Ukrajiny, která se ruské agresi brání déle než čtyři měsíce. Prezidenti a premiéři NATO v Madridu schválili nový balíček pomoci, který nezahrnuje zbraně, nýbrž obrannou techniku či podporu kybernetické bezpečnosti. Generální tajemník Stoltenberg ve středu uvedl, že NATO bude Kyjev podporovat „tak dlouho, jak to bude třeba“.
Podobně se ve čtvrtek vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle agentury Reuters řekl, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. „Ukrajinský boj je bojem Evropské unie a NATO,“ prohlásil. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně 12 francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.
O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér. „Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se,“ prohlásil Johnson. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.
Johnson také učinil zásadní oznámení týkající se domácí politiky, když avizoval zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP. Vojenský rozpočet se má na tuto úroveň dostat do konce desetiletí.
Německý kancléř Olaf Scholz ve svém vystoupení před novináři reagoval na obvinění ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, že NATO má „imperialistické ambice“. Scholz toto vyjádření označil za „docela směšné“ a dodal, že invaze na Ukrajinu naopak dokazuje takové ambice na straně Putina. Německý kancléř označil madridský summit za úspěch, protože se podařilo přizvat dvě nové země a schválit strategické dokumenty.
Premiér hostitelské země Pedro Sánchez byl rovněž s výsledky summitu spokojený. „Dosáhli jsme toho, že se na jižní blok nezapomnělo,“ uvedl Sánchez. Madrid své spojence upozornil na rostoucí vliv Ruska v Africe a také na aktivity teroristických skupin na tomto kontinentu. Španělsko je také spokojené, že v nové strategii NATO je zmínka o migraci jako možné hybridní hrozbě. Závazek NATO bránit územní celistvost členů pak Madrid interpretuje jako rozšíření ochrany Aliance i na jeho města v Africe Ceuta a Melilla. S tímto územím ovšem nepočítá článek 6 smlouvy NATO, který vymezuje území chráněné Aliancí.
Lídři NATO ve společné deklaraci vydané ve středu označují Rusko za „nejvýznamnější a přímou“ hrozbu pro bezpečnost spojenců. Po Madridu bude příští rok alianční summit hostit litevský Vilnius, který je součástí východního křídla Aliance, oznámil na své závěrečné tiskové konferenci Stoltenberg. Litva sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad v Baltském moři a také s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl okamžitě stáhnout svá vojska a ukončit válku na Ukrajině, řekl rovněž generální tajemník. Chování Ruska je podle šéfa NATO nepřijatelné, způsobuje smrt a zkázu na Ukrajině a má dopad na celý svět, například v podobě rostoucích cen potravin.
