Stokrát silnější než Hirošima. Tonga zoufale potřebuje pomoc, ale bojí se

Marian Kupuová si užívala sobotní čas s rodinou, když uslyšela nejhlasitější zvuk ve svém životě. Exploze vzdálená asi 60 kilometrů od hlavního města jí vysklila okna. Novinářka z rozhlasové stanice v Nuku’alofa věděla, že takovou ránu mohla způsobit jen jedna věc.

Podmořská sopka, která Tongu ohrožovala léta, konečně vybuchla. Záhy by měla dorazit i tsunami. Když ale Marian zvedla telefon a chtěla zavolat svým blízkým, nic neslyšela. „Zvonilo nám v uších, neslyšeli jsme jeden druhého mluvit,“ řekla v rozhovoru pro Washington Post. „Mimikou a posunky jsme se domluvili na evakuaci, nasedli do auta a prostě jeli co nejdál od pobřeží.“

Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) erupce Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „vymazala“ sopečný ostrov ležící severně od tonžského hlavního města Nuku’alofa. „Toto je předběžný odhad, ale domníváme se, že množství energie uvolněné erupcí bylo ekvivalentní někde mezi 4 až 18 megatunami TNT,“ řekl Jim Garvin, hlavní vědec z Goddard Space Flight Center NASA.

Výbuch uvolnil stonásobek mechanické energie ekvivalentní jadernému výbuchu v Hirošimě. Pro srovnání, vědci odhadují, že erupce Mount St. Helens v roce 1980 odpovídá 24 megatunám a Krakatoa z roku 1883 200 megatunám energie, uvádí NASA.

Údaje vlády Tongy uvádí, že tsunami a padající popel zasáhly více než čtyři pětiny ostrovní populace. Během tsunami minulý týden zemřeli tři lidé.

Vulkanický ostrov Hunga Tonga-Hunga Ha'apai byl před erupcí dvěma samostatnými ostrovy, které v roce 2015 propojila nově vytvořená zem. Podle NASA byla erupce tak silná, že je celé nové území pryč, včetně „velkých částí“ dvou starších ostrovů.

Obrovský problém nyní představují emise sopečného popela, plynů a dalších pozůstatků erupce. Bezprostředně po ní a vlně tsunami se objevily obavy, že hustá pokrývka popela znečistila i vodní zdroje. Ke všemu se tak přidalo riziko nemocí, jako je cholera a průjem. Podle úředníků se však daří podzemní a dešťovou vodu čistit na standardy pitné vody.

Jemný sopečný popel a emise však pro veřejné zdraví představují riziko nadále. Expozice může potenciálně způsobit dýchací potíže, ovlivnit kardiovaskulární systém a podráždit plíce, oči a kůži.

Z Mangu, jednom z nejhůře postižených ostrovů, muselo být na vedlejší ostrov přesídleno 62 lidí, kteří „ztratili domov a všechen osobní majetek,“ uvedla vláda. Dodala, že by tyto lidi mohlo čekat další přesídlení kvůli nedostatku potravin a zásob.

Zraněných jsou necelé dvě desítky lidí, většinou z Nomuky. Tsunami tam smetla i místní kliniku, záchranáři tak vybudovali alespoň polní nemocnici.

„Na pomoc přicházeli lidé z vesnic, ozbrojené síly tonžského krále, dobrovolní hasiči,“ popsala Kupuová, která pomáhala při čištění letiště. „Normálně by čištění ranveje trvalo dva týdny, nám to zabralo čtyři dny, protože se nás sešlo tolik. Probíhá tu spousta prací,“ řekla. „Čistíme cesty, na chodnících a cestách máme mini hory prachu. Jsou zasypané domy i vozidla. Pomalu uklízíme.“

Jakmile se místním podařilo svépomocí vyčistit jednu přistávací dráhu, začala na ostrov přilétat pomoc ze zahraničí. Mezinárodní akci na pomoc Tonze vedou Nový Zéland a Austrálie, které pomocí leteckých sil a námořních lodí dodávají zásoby včetně vody, jídla, hygienických potřeb a stanů, jakož i zařízení na úpravu vody a telekomunikačních oprav.

Vzdálené souostroví bylo pět dní zcela odříznuto od světa, exploze poškodila jediný mořský kabel z optických vláken přivádějící na ostrov internet. Minulý týden byla obnovena telefonní linka, která umožňuje „omezené mezinárodní hovory“.

Komunikace mezi hlavním ostrovem Tongatapu a vnějšími ostrovy ale nadále zůstává „akutním problémem“, uvádí v prohlášení tonžská vláda. Tento týden by měla dorazit loď na opravu internetového kabelu, která podle odhadů potrvá až čtyři týdny.

Tok informací značně urychlil aspoň příchod zahraniční pomoci. Ta však na druhou stranu představuje i riziko zavlečení covidu-19 na ostrov, který se doposud s infekcí potýkat nemusel.

Nejméně 23 pozitivních se objevilo na posádce lodi australského námořnictva na cestě k dodání životně důležité pomoci. Australský ministr obrany Peter Dutton uvedl, že vláda spolupracuje s představiteli Tongy, aby posádku lodi udrželi na moři. „Zoufale potřebují pomoc, ale nechtějí riziko covidu-19,“ řekl v úterý Sky News. „Vyřídíme to tak rychle, jak to jen půjde.“

Loď HMAS Adelaide má na Tongu dorazit do středy. Austrálii opustila v pátek naložená množstvím pomoci, včetně inženýrského vybavení, vody a přístřešků. Na palubě má i vrtulníky schopné doručovat zásoby, aniž by došlo ke kontaktu jeho posádky s místním obyvatelstvem.

Jeden australský let se musel v půlce cesty otočit a vrátit, protože na palubě objevili pozitivní případ, popsala Kupuová. Přísné proticovidové protokoly znamenají i zbrzdění přístupu ostrovanů k dováženým zásobám. Zásoby předávají pouze lidé v rouškách, materiál pak musí být tři dny v karanténě.