Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajina od začátku ruské invaze zahájila přibližně 35 tisíc vyšetřování ruských válečných zločinů. Ukrajinská civilní kontrarozvědka a Rada Evropské unie identifikovaly Rusy podezřelé z mučení, znásilňování i vraždění ukrajinského civilního obyvatelstva.
Obvinění váleční zločinci se však obvykle nacházejí mimo dosah Ukrajiny.
A právě v těchto případech by mohla pomoci mezinárodní policejní organizace Interpol. Její členské státy mají možnost označit hledané osoby, Interpol pak na základě toho může vydat mezinárodní varování a asistovat u zadržení hledaných osob při pokusu o překročení státních hranic.
Podle kritiků však organizace ve své roli při konfliktu na Ukrajině trapně selhává. Upozornil na to britský deník The Times.
„Pokud jde o ruské válečné zločiny, Interpol je k ničemu,“ citoval list Melindu Haringovou, zástupkyni ředitele Euroasijského centra Atlantické rady. „Bez ohledu na závažnost válečného zločinu nevydávají červená oznámení,“ vysvětluje Haringová s odkazem na jeden z nástrojů, kterými Interpol disponuje.
Z Ukrajiny od začátku invaze opakovaně přicházejí zprávy o tom, že ruští vojáci mučí a zabíjejí neozbrojené civilisty.
Kreml to popírá a všechny důkazy označuje za součást západní propagandy, která má za cíl zdiskreditovat ruského prezidenta Vladimira Putina.
Červená oznámení Interpolu
- Červená oznámení jsou jedním z nástrojů, které může Interpol využít ve snaze pomoci členským státům zadržet hledané osoby.
- Podle definice uváděné na webových stránkách organizace jsou „červená oznámení žádostmi adresovanými orgánům činným v trestním řízení po celém světě o vyhledání a předběžné zatčení osoby do doby jejího vydání, předání nebo podobného právního postupu“.
- Červené oznámení není mezinárodním zatykačem v pravém slova smyslu, upozorňuje Interpol, ale mezinárodním oznámením o hledaných osobách. Jeho důležitost ovšem spočívá v tom, že organizace tím oficiálně deklaruje, že hledaná osoba je hrozbou pro mezinárodní bezpečnost.
- Rozhodnutí vydat červené oznámení s sebou nese i silnou symbolickou hodnotu. A právě ta by mohla podle zahraničních médií na Ukrajině zapůsobit. Vydání červených oznámení by zde představovalo odstrašující prostředek, kterým by dal Interpol ruským vojákům najevo, že na Ukrajině nemohou beztrestně páchat válečné zločiny.
Na seznamu všech vydaných červených oznámení figurují v současné době pouze dvě jména Rusů hledaných na Ukrajině. Jedná se o Efrema Aloyana a Iusupa Abueva, kteří jsou obviněni z loupeže a pokusu o vraždu.
Podle serveru The Wall Street Journal ovšem oba případy zřejmě pocházejí z doby před ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle Haringové se Interpol v otázce potírání ruských válečných zločinů „schovává“ za článek 3 své ústavy. Ten organizaci zakazuje provádět „jakékoli zásahy nebo činnosti politického, vojenského, náboženského nebo rasového charakteru“.
Reportáž
Reportéři Seznam Zpráv mluvili s Valerijem a Olenou, kteří přišli o dům a téměř všechen majetek. Díky požáru a troše štěstí v neštěstí se vyhnuli horšímu osudu, který potkal stovky místních. Ruské vojáky vyhořelý dům nezajímal.
Interpol proti nepřátelům Kremlu
Důvěryhodnost Interpolu v této otázce ale byla v minulosti narušena hned několikrát. Především tím, že organizace represivním vládám dovolila využívat její prostředky proti svým politickým nepřátelům, píše The Wall Street Journal.
Kritici upozorňují na to, že Interpol se v minulosti nezdráhal vydávat červená oznámení mířená proti nepřátelům Kremlu.
Asi nejznámějším příběhem je případ britského finančníka Billa Browdera, který byl v roce 2018 krátce zatčen ve Španělsku na základě zatykače Interpolu vydaného na žádost Moskvy. Do nemilosti Kremlu se Browder dostal poté, co v USA lobboval za uvalení sankcí na ruské představitele podezřelé z porušování práv.
„Interpol se stal nástrojem diktátorů k pronásledování jejich nepřátel, ale pokud nepůjde po vrazích a násilnících v ruské armádě, kteří se dopustili šokujících válečných zločinů, tak ve svém hlavním poslání žalostně selže,“ uvedl Browder, který je zakladatelem společnosti Hermitage Capital Management.
Kdo stojí v čele Interpolu
Novým prezidentem Interpolu byl minulý rok zvolen šéf policie Spojených arabských emirátů Ahmad Násir Raísí.
Raísí čelí kritice kvůli případům mučení a porušování lidských práv, kterých se podle médií dopustila policie ve Spojených arabských emirátech (SAE) pod jeho vedením.
Podobný incident jako Browder zažil i ukrajinský operní pěvec Jevhen Lavrenčuk, který byl letos více než dva měsíce vězněn v Itálii poté, co byl na základě ruské žádosti zatčen.
V Moskvě, kde žil až do ruské anexe Krymu, ho obvinili z finančních podvodů. Interpol nakonec došel k rozhodnutí, že krok Ruska byl politicky motivovaný a Lavrenčuka propustili.
Částečné vysvětlení těchto případů nabízí americký think-tank Heritage Foundation, který se zabýval zastoupením nedemokratických režimů v organizaci Interpol.
Think-tank upozorňuje na to, že ačkoliv země demokratického světa v čele s USA financují fungování organizace z 66 %, v hlasování valného shromáždění kontrolují pouze 40 % hlasů. To nechává spoustu místa pro manévrování autoritářských zemí, jako jsou Rusko nebo Čína, které se na chodu organizace finančně podílejí mnohem méně.
