Článek
Tropické staré pralesy ubývaly v loňském roce rychleji než v roce 2021, kdy se na klimatickém summitu OSN podepsala Glasgowská deklarace o odlesňování. V ní se sto zemí, které na svém území mají dohromady 85 % světových lesů, shodlo, že do roku 2030 otočí trend odlesňování.
O nevalných výsledcích dohody v prvním roce plnění informuje BBC s odkazem na organizaci Global Forest Watch, spadající pod americkou University of Maryland.
Tropických pralesů ubylo loni o deset procent víc než v roce 2021.
Tento druh lesů je výjimečně důležitý v kontextu klimatické změny i biodiverzity. Ve zkratce řečeno je to tím, že ukládá v porovnání s ostatními porosty obzvlášť velké množství oxidu uhličitého a je domovem mimořádného množství druhů živočichů a rostlin.
Nejvíc tropických pralesů nadále mizí v Brazílii, kde se meziročně tempo zrychlilo o 14 %. Asi o třetinu se odlesňování zrychlilo i v sousední Bolívii, která ostatně ani nepodepsala Glasgowskou deklaraci.
Existují nicméně i země, kde se odlesňování daří významně zpomalovat. Asi vůbec nejpříkladnějším státem je v tomto ohledu Indonésie, kde se po zavedení nových opatření podařilo během krátké doby přejít z rekordně rychlého k rekordně pomalému odlesňování. Pokles mezi lety 2019 a 2020 podle tamního ministerstva činil 75 %.
Dramatické zpomalování odlesňování v dalších letech potvrzují i data organizace Global Forest Watch, která plochy mizících pralesů zjišťuje ze satelitních snímků.
Hlavní příčinou mizení tropických pralesů je kácení či vypalování člověkem za účelem získání zemědělské půdy.
Zpráva uvádí, že když se vezme v potaz odlesňování úplně všech druhů lesů, zaznamenala loni Global Forest Watch naopak snížení tempa o deset procent. Podle autorů to ale není důvod k radosti. Nejde jen o to, že to nic nemění na úbytku kriticky důležitých tropických pralesů – hlavní příčinou tady totiž podle vědců ani nejsou menší zásahy člověka, ale jen slabší sezona lesních požárů, zejména na Sibiři.
