Článek
Nová aliance má převážně podpořit jednotlivé jihoamerické země v dosahování cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích, píše BBC. Například Brazílie, na jejímž území leží celkem 60 procent největšího deštného pralesa na světě, chce odlesňování ukončit do roku 2030.
Stanice CNN Brasil pak připomíná, že právě Brazílie navrhovala stanovit společné datum, kdy těžba latinskoamerických států skončí: s tím ale nesouhlasily Guyana, Surinam a Bolívie.
Zachování amazonského pralesa je přitom klíčovým bodem v řešení klimatické krize. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém zahajovacím projevu na summitu upozornil, že zastavit odlesňování tohoto ekosystému nikdy nebylo naléhavější.
„Klimatická krize se zhoršuje a výzvy naší doby a příležitosti, které z nich vyplývají, vyžadují, abychom jednali jednotně,“ řekl. Ačkoli totiž odlesňování od Lulova nástupu do úřadu výrazně pokleslo, stále se každý rok ztrácejí tisíce kilometrů čtverečních.
Společné prohlášení latinskoamerických zemí nazvané Belémská deklarace obsahuje celkem 113 bodů. Jeho cílem je pak především „zabránit Amazonii, aby se dostala do bodu, odkud není návratu“. To znamená, že by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by dokázal absorbovat.
Deklarace zahrnuje ale také závazky k posílení spolupráce v oblasti vodního hospodářství, udržitelného rozvoje, i co se týká společných vyjednávacích pozic na globálních klimatických summitech, a vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši 100 miliard dolarů.
Jedním z hlavních bodů sporu pak byla podle agentur otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa, ale je nutné také opustit fosilní paliva. Naopak Brazílie by chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je navíc klíčový i pro další jihoamerické země, jako je Venezuela nebo Guyana.
Ve společném prohlášení se proto země zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. „Nemáme odlišné postoje,“ popřel však podle ČTK spory mezi státy brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira.
Kritika ekologů
To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. „Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí. Jde jen o seznam slibů,“ sdělil vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.
Amazonský summit v Belému je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii.
Tři scénáře pro Amazonii
Za pět let Amazonie v nejlepším případě ztratí „jen“ území o rozloze Maďarska, v nejčernějším scénáři to může být plocha o velikosti Británie. Nová studie uvádí, že kromě zemědělství je na vině i vznikající infrastruktura.
Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 pak tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Schůzka v brazilském Belému je teď nejen první po 14 letech, ale zároveň i klíčovou předchůdkyní konference OSN o změně klimatu, která se bude konat tamtéž v roce 2025.
