Hlavní obsah

Státy EU a europoslanci se shodli na směrnici o potírání násilí vůči ženám

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Jednání měla v gesci eurokomisařka Věra Jourová.

Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Normu musí ještě schválit členské státy a europoslanci.

Článek

Státy Evropské unie a europoslanci se dnes shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se děje online nebo offline a zajištění silnějšího práva obětem.

Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Kybernetickým násilím je označováno nesouhlasné sdílení intimních obrázků, kybernetické pronásledování, kybernetické obtěžování i podněcování k násilí nebo nenávisti. Směrnice by měla také zajistit, aby oběti měly přístup ke spravedlnosti, právo požadovat náhradu a rovněž přístup k bezplatné lince pomoci a do krizových center.

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.

Debatu o ochraně žen na internetu rozproudila i nedávná kauza, kdy se na sociální síti X objevily umělou inteligencí vyrobené falešné sexuálně explicitní snímky s využitím podoby americké zpěvačky Taylor Swiftové. Dokonce i mluvčí Bílého domu to označil za znepokojivé a vyzval platformy k tomu, aby zabránily šíření podobných dezinformací.

Evropská komise návrh, který představila v březnu 2022, zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů postihuje v EU domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena se setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.

Cílem směrnice je v rámci pravomocí EU dosáhnout cílů Istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám. Tu ale Česko dosud neratifikovalo, český Senát ji na konci ledna těsnou většinou neschválil. O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také Poslanecká sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už ale dokument zřejmě projednávat nebude.

Doporučované