Chceme mír, ale budeme se bránit, vzkazuje ukrajinský prezident

Podle novináře agentury Reuters, který je na místě, bylo v noci v centru separatisty ovládaného Doněcku na východě Ukrajiny slyšet několik výbuchů. Původ výbuchů není znám, uvedla agentura. Separatistické úřady ani Kyjev incidenty nekomentovaly, uvádí The Guardian.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že měl „naléhavý“ telefonát s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ve kterém prodiskutovali možnosti okamžité „deeskalace“ na východní Ukrajině. Zelenskyj v tweetu uvedl, že informoval Macrona o „zhoršení situace v první linii, našich ztrátách a ostřelování“.

Šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga cituje agentura AFP. „Všechno naznačuje tomu, že Rusko plánuje plnohodnotný útok na Ukrajinu. Pokračuje hromadění jednotek, žádné se nestahují, jak to tvrdí Rusko, naopak přijíždí nové. Existují náznaky, že připravují vytvoření záminky pro útok,“ řekl Stoltenberg německé stanici ARD.

Britská velvyslankyně v Kyjevě Melinda Simmonsová v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa rozebírá současnou situaci na Ukrajině a jaké dopady může mít pro Moskvu případná invaze na Ukrajinu.

Letoun, ve kterém se vracel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z konference v Mnichově zpět do Kyjeva, měl podle ukrajinských novinářů a agentury Reuters doprovázet americký vojenský stroj E-8C Joint Stars.

Snímek asi desítky stanů zveřejnila na svém twitterovém účtu moskevská zpravodajka britského deníku The Telegraph Natalija Vasiljevová. Podle Vasiljevové vládne mezi ženami a dětmi zmatek.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v sobotu poděkoval kanadské armádě za zaslání pušek, kulometů a sledovacích zařízení. „Děkuji vám za toto důležité a včasné rozhodnutí,“ napsal Reznikov na twitteru.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě to uvedla pro agenturu AFP.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v České televizi řekl, že krizový štáb v neděli vyhodnotí poslední informace týkající se situace na východě Evropy. Podle něj nejsou dobré. Podle Lipavského Česká republika poměrně přísné cestovní varování vydala pro své občany již dříve. Dnes jej doplnila o informaci, aby lidé, kteří plánují Ukrajinu opustit leteckou dopravu, tak učinili co nejdříve, protože přibývá společností, které na Ukrajinu přestávají létat, uvádí ČTK.

Lipavský řekl, že MZV pracuje se zpravodajskými informacemi z různých zdrojů, nejenom ze Spojených států. Hovoří podle něj poměrně jasně o tom, že Rusko na hranicích s Ukrajinou shromáždilo významnou sílu. Lipavský situaci označil za „opravdu vážnou“.

Ministr zmínil také sankce, které připravila EU společně s Velkou Británií a USA. Předem podle něj nebudou zveřejněny. „Mohu ujistit, že nebudou zásadní dopady na Českou republiku, na českou ekonomiku, protože již dnes ty vazby nejsou příliš významné a silné,“ řekl.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes potvrdil, že je připravený sejít se 24. února se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem za podmínky, že do té doby nezačne Rusko útočit na Ukrajinu.

V rozhovoru s ruskou televizí Dožď ministr řekl, že USA už v minulosti uvedly, že jsou připraveny jednat o tom, co lze udělat pro posílení bezpečnosti všech - Ruska, USA i Evropy. „Máme se setkat (s Lavrovem) dvacátého čtvrtého, koncem příštího týdne v Evropě. Předpokládá to ale, že Rusko do té doby nezaútočí na Ukrajinu,“ sdělil Blinken.

Výzva české vládě, aby zahájila sankce proti Rusku, zazněla dnes na setkání několika desítek lidí na Václavském náměstí. Na podporu Ukrajiny, kde se stále více vyhrocuje situace směřující k možnému vojenskému konfliktu, ho dnes svolala skupina dobrovolníků Občanský rozcestník. Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis poděkoval České republice za morální podporu i dodávky munice.

„Scházíme se tu v situaci, kdy na hranicích svobodné demokratické evropské země, Ukrajiny, stojí Putinova vojska, jeho tanky jsou připraveny, jeho letadla, jeho raketové systémy mají ambici rozdrtit evropské a demokratické směřování Ukrajiny,“ řekl politolog Petr Kutílek. „To je věc, kterou nesmíme připustit a nepřipustíme,“ uvedl.

Součástí dodávky vybavení má být podle agentury Reuters také polní nemocnice.

Finský prezident Sauli Niinisto dnes v Mnichově na bezpečnostní konferenci přirovnal současný postup Ruska vůči Ukrajině k pokusu sovětského diktátora Josifa Stalina ohrozit a rozdělit Finsko před jeho napadením v roce 1939. Informovala o tom agentura Reuters.

„Vše, co se děje na Ukrajině, vše, co se v současné době děje v západním světě, mi připomíná to, co se stalo ve Finsku,“ řekl Niinisto. „Stalin si myslel, že rozdělí národ a že je snadné jít a napadnout Finsko. Stal se úplný opak. Lidé se sjednotili, a totéž vidíme na Ukrajině,“ dodal prezident.

Ani poprvé a asi ani naposledy neznějí z Ruska slova obviňující Ukrajinu z genocidy rusky mluvícího obyvatelstva. Jde o taktiku, kterou Rusko využívá už od pádu Sovětského svazu.

Na východě Ukrajiny má podle ukrajinské armády docházet k ostřelování 120mm a 82mm minomety a kulometnými granátomety. Docházet má také ke střelbě z tanku, informuje s odkazem na ukrajinskou armádu reportér serveru Buzz Feed News Christopher Miller.

Ukrajinská armáda informovala na svém facebookovém účtu, že dnes separatisté porušili příměří v 70 případech, minulý den v 66. Podle ní ostřelovali dělostřeleckou palbou 30 obydlených míst na frontové linii.

Na svém twitterovém účtu o tom s odkazem na ukrajinskou rozvědku informovala novinářka serveru Kyiv Independent Anastasia Lapatinaová. Členové Wagnerovy skupiny mají podle ní za úkol provádět teroristické útoky, zejména výbuchy v domech s cílem obvinit z útoků Ukrajinu. Ruská paramilitární organizace je spojována s porušováním lidských práv, mučením a podezřeními na spáchání válečných zločinů.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v Mnichově na bezpečnostní konferenci varoval Západ před naivitou, pokud si myslí, že splnění části ruských podmínek povede k mírovému soužití. Umožnění Rusku prosazovat válečnou politiku povede podle Morawieckého k dalekosáhlým následkům nejen pro evropskou bezpečnost, ale také pro mezinárodní pořádek.

„Je naivní si to myslet,“ řekl Morawiecki, podle kterého někteří lidé na Západě k myšlence mírového soužití s Ruskem výměnou za splnění části požadavků Moskvy tíhnou. „Rusko neznáte,“ uvedl.

„Musíme se připravit na nejhorší scénář a ten nejhorší scénář by mohl nastat již příští týden,“ řekla v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Skutečnost je taková, že Rusko chce vrátit čas, chtějí se vrátit do 90. let a ještě dál,“ dodala Trussová podle deníku The Guardian.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), označovaná někdy jako obdoba NATO v prostoru bývalého Sovětského svazu, by mohla vyslat na východ Ukrajiny mírové jednotky. Uvedl to její šéf Stanislav Zas v rozhovoru s agenturou Reuters.

Jednotky by byly nasazeny na území kontrolovaném proruskými povstalci. Situace v těchto dvou neuznávaných republikách, Doněcké a Luhanské, je nyní mimořádně napjatá. Tamní vůdci vyhlásili mobilizaci a vyzvali civilisty k evakuaci do Ruska. Na území přibývá vojenských incidentů, z nichž se navzájem obviňují Ukrajina a separatisté.

Zas v rozhovoru s agenturou Reuters, který poskytl ještě před zahájením evakuace, řekl, že by ODKB mohla na Donbas vyslat mírové jednotky, pokud na tom bude mezinárodní shoda. Uskupení tvoří šest zemí - Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

„Je nám sdělováno, že máme jen několik dní, pak začne válka. Tak říkám v pořádku, uvalte sankce již dnes. Oni nám odpovídají, že sankce uvalí, jakmile bude válka. Na to jim já říkám, že když tvrdí, že na 100 procent bude za pár dní válka, tak na co čekají. Nepotřebujeme sankce, až začne bombardování, až bude země vypálena, až nebudeme mít hranice a ekonomiku a až bude země okupována,“ řekl Volodymyr Zelenskyj v Mnichově.

Ukrajinský prezident poznamenal, že by pomohlo i zveřejnění seznamu sankcí, které by Západ v případě agrese na Rusku uvalil. Zdůraznil, že Ukrajina nepanikaří. „Nepanikaříme, chceme žít klidné životy a v silné zemi,“ řekl.