Článek
Nejméně 170 tisíc lidí se sešlo v centru Madridu na dalším velkém protestu proti kontroverznímu katalánskému zákonu o amnestii. Ten umožnil španělskému socialistickému premiérovi Pedrovi Sánchezovi získat třetí funkční období.
Předčasné červencové volby sice vyhrála konzervativní Lidová strana (PP), která proti amnestii dlouhodobě brojí, nedokázala si však získat dostatečnou podporu. Na tu ji nestačily ani hlasy krajně pravicové strany Vox a zástup dalších menších stran, připomíná list The Guardian.
Sánchezova Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) a její vládní partneři z levicové koalice Sumar se tak mohli ujmout vlády. Potřebovali však podporu dvou hlavních katalánských stran, které prosazují nezávislost severovýchodního regionu Španělska. Jejich hlasy získali právě za příslib amnestie.
Ta by se měla týkat asi 400 osob, které se zapojily do pokusů o získání katalánské nezávislosti, a to včetně separatistů, ale také policistů zapojených do střetů s aktivisty, upřesňuje agentura Reuters. Referendum z roku 2017, kterým separatistické snahy vrcholily a znamenaly pro Španělsko největší politickou krizi za posledních 10 let, prohlásily španělské soudy za nezákonné.
Cesta ke smíru
Španělský premiér tvrdí, že zákon o amnestii je potřebný pro zacelení ran z nedávné minulosti a k dosažení sociálního smíru. Argumentuje také tím, že amnestie pomůže zmírnit napětí v Katalánsku. Jeho administrativa rovněž zdůraznila, že tento krok je v souladu s milostmi, které premiér udělil devíti vězněným katalánským představitelům před dvěma lety. Ty však už v minulosti mnozí Španělé odmítali.
Více o zvolení socialistického premiéra:
Podle odpůrců by z amnestie měli prospěch lidé jako bývalý katalánský prezident Carles Puigdemont. Ten uprchl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení poté, co v říjnu 2017 neúspěšný pokus o vyhlášení nezávislosti regionu zorganizoval.
Sánchezovo rozhodnutí souhlasit s navrhovanou amnestií, proti které se sám před volbami stavěl, rozzuřilo jeho politické protivníky, kteří ho obvinili z pokrytectví, cynického manévrování a upřednostňování vlastního politického přežití před zájmy země. Tento krok také rozzlobil mnoho Španělů, a to napříč spektrem.
Není tak divu, že sobotní demonstrace se zúčastnilo přes 100 různých skupin a sdružení zleva i zprava. Počet protestujících také dvojnásobě přerostl účast demonstrace z minulé neděle. Někteří protestující nesli transparenty s nápisy „oddělení moci“, „zrádci“ a „ne mým jménem“ a skandovali: „Sánchezi, odstup!“
Policie musela po skončení protestu odříznout hlavní silnici v hlavním městě, aby zabránila stovkám lidí projít k oficiálnímu sídlu premiéra, paláci Moncloa.
Španělsko nesužují jen politické problémy:
Protestující, včetně neonacistických skupin, pořádají před sídlem socialistů v Madridu už 15. noc od oznámení dohody bouřlivé demonstrace. Došlo ke střetům s policií, při nichž byli zraněni policisté i demonstranti, ale celkově byly protesty pokojné, píše server Euronews.
V davu se objevilo i vedení stran PP a Vox. Předseda PP Alberto Núñez Feijóo opět obvinil Sáncheze z podvodu na španělském lidu, aby se udržel u moci.
„Bohužel se nacházíme ve velmi těžké chvíli a demokracii blikají varovná světla,“ řekl v sobotu. „Být u moci je jedna věc, ale mít pravdu, je věc druhá. Vláda má sice potřebné poslance, ale ví, že nemá dostatek hlasů na to, aby dělala to, co dělá.“
Obdobně do vlády tepal i šéf strany Vox Santiago Abascal. Ten prohlásil, že jeho strana „se nevzdá bez boje“ a bude pokračovat „v trvalé sociální mobilizaci“ a „upozorňovaní našich mezinárodních spojenců na to, co se ve Španělsku děje“.
Podle španělské výzkumné rady CSIC bude amnestie největší amnestií v zemi od roku 1977, kdy byla vyhlášena plošná amnestie za zločiny spáchané během diktatury Francisca Franca, a prvním zákonem o amnestii schváleným v Evropské unii od roku 1991.
Průzkum veřejného mínění z poloviny září však jasně ukazuje, že si ji Španělé nepřejí. 70 procent voličů, včetně 59 procent lidí, kteří v červenci volili PSOE, je proti.
