Starší bohatší běloši rozhodovali o novém britském premiérovi, píše AFP

AFP nabízí profil voličské základny podle studie o členství v britských stranách (Party Members Project), kterou v roce 2020 zveřejnily londýnská univerzita Queen Mary a Sussexská univerzita.

O příštím britském premiérovi rozhodovali výhradně členové Konzervativní strany. Je jich zhruba 200 000, ač celá země čítá 67 milionů obyvatel, a často to jsou muži bílé barvy pleti a starší a movitější, než je britský průměr, píše agentura AFP.

Británie je parlamentní demokracie, šéf většiny je premiérem. Pokud v polovině mandátu nastane změna na této pozici, nemusí se pořádat nové parlamentní volby. Podle těchto pravidel tak příštího vůdce země bude vybírat méně než 0,3 procenta obyvatel.

Konzervativní strana nezveřejnila žádný oficiální údaj o počtu členů, kteří se mohou účastnit hlasování. Mluvčí strany uvedl, že voličů je přes 160 000, což je počet lidí, kteří hlasovali v obdobné volbě v roce 2019, kdy zvítězil Boris Johnson.

V roce 2021 tehdejší spolupředsedkyně strany Amanda Millingová uvedla, že voličů je 200 000. Hlasovat mohou všichni členové strany, kteří do ní vstoupili nejméně tři měsíce před volbou. Konzervativci mohli svůj názor na příštího lídra vyjádřit korespondenčně nebo on-line do pátku 2. září. Výsledek strana oznámí 5. září.

Na rozdíl od různorodosti kandidátů, kteří se přihlásili do boje o Downing Street a z nichž už zbyli poslední dva, jsou členové Konzervativní strany starší, převážně běloši a téměř dvě třetiny tvoří muži, zatímco v Británii je počet příslušníků obou pohlaví prakticky shodný.

Na 39 procent členů strany je starších 65 let, další pětině je mezi 50 a 64 lety. V britské společnosti přitom lidé nad 65 let tvoří zhruba 20 procent populace.

Voliči této strany jsou také z drtivé většiny běloši. Je jich 96 procent, což je o zhruba deset procentních bodů více než v celé britské populaci.

Členové Konzervativní strany jsou obecně movitější než širší voličská základna: 80 procent z nich je považováno za příslušníky střední a vyšší třídy, zatímco britský průměr je podle institutu YouGov 57 procent.

Příznivci konzervativců žijí ve výrazně vyšší míře na jihu Anglie, kde žije o něco víc než třetina Britů, a zejména v Londýně. Jen pětina konzervativců žije na severu Anglie a šest procent ve Skotsku.

V referendu o brexitu v roce 2016 hlasovalo 52 procent Britů pro vystoupení z Evropské unie. Podle projektu Party Members Project v Konzervativní straně podporují brexit přibližně tři čtvrtiny členů.

Ministryně zahraničí Liz Trussová, které průzkumy dávají větší šance na vítězství, v roce 2016 obhajovala setrvání v EU. Později se však stala horlivou stoupenkyní brexitu. Její soupeř Rishi Sunak od začátku hlasoval pro brexit.

Podle červencového průzkumu společnosti YouGov mezi členy strany se jako klíčový faktor pro získání hlasů uvádí spíše osobnost kandidátů než jejich politické sliby. Po skandálech, které poznamenaly působení Borise Johnsona, polovina dotázaných členů uvedla, že je pro ně důležitá „čestnost a integrita“ nového lídra.

Respondenti v průzkumu projevili vůli vrátit se ke „konvenčnímu konzervatismu“ s důrazem na snižování daní a státních výdajů. To je v souladu s programem Liz Trussové, zatímco její soupeř Rishi Sunak se zaměřuje na vyrovnání rozpočtu po dopadu pandemie covidu-19.

Ač se v Downing Street 10 usadí Trussová či Sunak, na růžích ustláno mít nebudou. Nástupce Borise Johnsona zdědí ekonomiku v problémech a krizi životních nákladů větších než kdykoli od roku 2008, průmyslové nepokoje a vyhlídky na tuhou zimu, která připomíná tu před nástupem Margaret Thatcherové k moci v roce 1979. Inflace prudce roste a očekává se, že se libra poprvé od roku 1992 brzy propadne na paritu s dolarem.