Stál jsem frontu na benzín čtyři a půl dne, popisuje Srílančan krizi na ostrově

Ahoj, mohl by ses prosím na úvod představit?

Čau! Jsem Šivanta a pocházím ze Srí Lanky. Už osmým rokem dělám v cestovním ruchu. Po střední škole jsem nastoupil na akademii pro letušky a stevardy, protože jsem chtěl cestovat. Pak jsem žil dva roky v Emirátech a dělal stevarda.

Kromě toho, že mám klasickou práci, tak taky pracuju na vlastním projektu, protože v dlouhodobé perspektivě chci pracovat především na sebe. Kromě práce rád čtu, cvičím a cestuju.

Jinak teď momentálně jsem na Maledivách. Udělal jsem si na necelý měsíc prázdniny.

Poslední měsíce byly pro Srí Lanku krušné. Jak se ti ve tvé zemi žije?

Teď je to strašně náročný. Jestli čteš zprávy, tak asi víš. Je to naprostý chaos. Máme tu teď skoro všechny druhy krizí, co si dokážeš představit – potravinovou, energetickou a mnoho dalších. Když je ti tolik, kolik mně, a žiješ na Srí Lance, tak toho moc nenaděláš. Pokud nemáš kontakty s okolním světem a spoléháš se jen na lokály, tak moc příležitostí, jak budovat kariéru nebo myslet na budoucnost, nemáš. Je to těžký.

Je někdo, kdo tě ve srílanském veřejném prostoru inspiruje a měli bychom ho znát i v Česku?

Mimo moji rodinu rozhodně ne. Můj idol je můj táta. Vždycky tu pro mě a mého bráchu byl, když jsme potřebovali. Máma nás opustila, když mi bylo 14 let. Táta tehdy žil v Dubaji, kde pracoval, takže všeho nechal a vrátil se za námi.

Pokud se ale ptáš na někoho slavného, tak to ti neřeknu nikoho. Žádnou celebritu ani politika.

Kdybys měl Srí Lanku popsat třemi hashtagy, které by to byly?

#krize, #krize, #krize. Kamkoliv přijdu, vidím problémy. Všude jsou jen problémy. Lidi se hádají a zabíjejí. Třeba jen počet vražd a krádeží za poslední dva nebo tři měsíce neuvěřitelně vzrostl.

Jak bys popsal typického zástupce mladé generace na Srí Lance?

Nevím, jestli jsem ještě mladý. (smích) Ale třeba ti ve věku mého bráchy (Šivantovi je 27 let, jeho bratrovi lehce přes 20 let – pozn. red.) jsou rozhodně modernější a pokročilejší, než jsme byli my. Mladší více rebelují, vědí dost věcí, které jsme my v jejich věku nevěděli, dokážou se o sebe postarat a jdou si za tím, co chtějí. Nejsou tak obyčejní.

Dobře, a jak bys definoval vaši generaci?

Podobné věci platí i o nás. Co se týká kariéry, tak si zakládáme vlastní podnikání, abychom nebyli závislí na někom jiném. Proto si dělám vlastní byznys i já. Abych byl sám za sebe. A taky rádi cestujeme.

Jak si sám zmínil, v souvislosti se Srí Lankou se poslední měsíce mluví především o katastrofické ekonomické i politické krizi. Jak situaci vnímáš a prožíváš ty?

Celé je to vina systému a vlády, která tu byla posledních 10 až 15 let (klan Radžapaksů –jedna z nejmocnějších rodin na ostrově – pozn. red.). Je to hodně těžký, ale musíš se prostě přizpůsobit situaci.

Každopádně nikdy by mě nenapadlo, že budu dělat věci, co dělám. A s tím souvisí i vysoká míra deprese a stresu, se kterými se tu potýkáme. Pracujeme a do toho řešíme plno dalších problémů.

Nejdřív jdeš na osm hodin do práce, pak přijdeš domů a několik hodin ti nefunguje elektřina. Máme tu pravidelné výpadky na 3 až 4 hodiny denně. Nemůžeme nikam jet, protože není benzín, takže žádná socializace, žádní kámoši, žádný život. Jen si pořád na tom stejném místě. Taky tu kvůli potravinové krizi neseženeš zdravé jídlo nebo třeba čokoládu. A peníze na import některých dalších potravin zkrátka nejsou.

Já proto hodně čtu a snažím se vůbec neřešit mobil a mít ho co nejdál. Taky chodím krmit a vychovávat pouliční štěňata (smích) a posiluju. To mi hodně pomáhá. Jsem ranní ptáče, takže vždycky vstanu v pět a jdu cvičit.

A jen abys měla představu: jednou jsem stál frontu na benzín čtyři a půl dne.

Jak se díváš na skutečnost, že turisté mají všeho dostatek a běžní Srílančané nikoli?

Turisti jsou turisti, platí za to, takže já jsem s tím v pohodě.

Jaká je tvoje nejoblíbenější sociální síť?

Instagram. Je moderní a jednoduchý. Já kvůli práci spravuju dokonce několik účtů najednou. Taky používám často Whatsapp. Facebook mi přijde zastaralý.

Co pro tebe znamenají sociální sítě? Dokážeš si představit žít bez nich?

Když děláš v odvětví, ve kterém dělám já, tak na sociální sítě dbát musíš. Ani mí kamarádi bez nich nemůžou žít. Navíc teď, když to na Srí Lance vypadá takhle… Sociální sítě jsou jediný prostředek, jak být s kamarády v kontaktu. Jak jsem říkal, třeba jet za nějakým kamarádem znamená 10 až 15 kilometrů dlouhou cestu. Takže sociální sítě jsou teď pro Srí Lanku zásadní.

Čeho se v dnešním světe nejvíc obáváš?

Podle mě je v problémech celý svět. Vezmi si potravinovou krizi a rostoucí ceny paliv. Ale ten hlavní problém vidím v konfliktu Ruska a Ukrajiny. Jako člověka, co pracuje v turismu, mě to hodně postihlo, protože když jsou problémy, lidé nejdříve přestanou cestovat. To je děsivý.

Nicméně nemyslím si, že se to bude dále zhoršovat. Přeci jen, je rok 2022. Nebo aspoň doufám, že se to nebude zhoršovat. Doufám, že to skončí v ten správný čas.

Jak by měl naopak podle tebe vypadat svět, kde by sis přál žít?

Nejdůležitější je mít dobré podmínky pro život. Taky politický a sociální systém. Ale za mě je Srí Lanka nejlepším místem na světě. Nemáme zemětřesení, ani přírodní katastrofy. Máme jen problémy, co vytvářejí lidé. Systém je tu špatný kvůli vládě, ale Srí Lanka je nejlepší. Každý, kdo to tu zná, by to řekl.

V letech 2015 a 2016 jsme na tom byli skvěle. Všechno bylo dobré a byli jsme šťastní oproti jiným zemím, které kolabovaly. Pak přišly útoky v roce 2019, pak pandemie…

Co je tvým snem?

Chci na sobě a své firmě pracovat. Abych, až mi bude 35 let, mohl jít do důchodu a byl finančně zajištěný. Nepotřebuju toho moc.

Co pro tebe znamená úspěch?

Schopnost zajistit se. V dlouhodobé perspektivě mít rodinu a žít. Taky mít vlastní dům, auto a nebýt v práci závislý na někom jiném.

Co tě v poslední době nejvíc inspirovalo?

Já se spíš snažím inspirovat sám. Inspiraci čerpám v sobě, a ne z něčeho nebo někoho jiného.

Jaký je podle tebe největší stereotyp o Srí Lance?

Asi systém a to, jak ho místní řídí. S tím má co dočinění vláda. Většina lidí na Srí Lance je zaseknutá v tom stejném a především Sinhálci, mezi které se řadím i já, moc nechtějí pracovat.

Taky, že velkou roli hraje náboženství. Já jsem budhista, ale to není víra, je to spíš filosofie.

Slyšel jsi někdy o České republice?

Slyšel, pracuji s českými partnery.

Asi to pro tebe není novinka, ale víš, že je Srí Lanka u Čechů populární a mladí k vám často jezdí za jógou, plážemi a zdravým jídlem? Je něco, co bys jim chtěl vzkázat?

Nerad něco skrývám, takže asi (Češi) vědí o situaci, co tu teď máme. Vzkázal bych, ať teď lidé nejezdí, protože jim nebudeme moct poskytnout stejnou míru pohostinství jako za normální situace. Takže teď nejezděte, ale rozhodně svou cestu nerušte, jen si ji přesuňte.

Srí Lanka je jednou z nejkrásnějších zemí světa. V roce 2019 jsme od Lonely Planet získali titul nejlepší destinace pro cestování. Můžete toho tady hodně vidět a zažít – kulturu, pláže, wellness. Máme tu památky staré až pět tisíc let a taky tu máme drahokamy.