Biden čeká ruskou invazi v příštích dnech, Rusko vyhostilo diplomata USA

Rusko shromáždilo v Bělorusku 45 000 vojáků, jejichž přítomnost je hrozbou jak pro pobaltské státy, tak pro Polsko, řekl dnes litevský prezident Gitanas Nauséda.

„Shromáždili (v Bělorusku) 45 000 vojáků, množství armádního vybavení a letectvo,“ řekl litevský prezident ve videoprohlášení po jednání lídrů Evropské unie v Bruselu. „A neslyšíme dost jasné sliby, že se vrátí na ruské území, až cvičení skončí. Je to další cesta, jak udržovat napětí,“ zdůraznil Nauséda. Cvičení má podle dřívějších oznámení skončit v neděli. „Je to další potenciální hrozba pro pobaltské státy a Polsko,“ dodal prezident.

Více než 30 ruských válečných lodí je rozmístěno v Černém moři u jižního pobřeží Ukrajiny. V dané oblasti probíhá rozsáhlé vojenské cvičení. To se koná v době, kdy Moskva a Západ stále intenzivně jednají o situaci na Ukrajině.

Podle českého premiéra Petra Fialy se na půdě Evropské unie připravuje „celý katalog sankcí“, které by na Rusko dopadly tak, že by si uvědomilo, že Západ není připraven „jakoukoli formu agrese“ akceptovat. Válku si podle něj nikdo nepřeje, možnost zhoršení situace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je však třeba brát vážně. Evropa je podle Fialy připravená na takovýto vývoj reagovat, píše ČTK.

„Měl jsem velkou radost z té společné pozice. Z toho, že tam bylo jasně vidět, že evropské státy o té situaci přemýšlejí stejně a jsou připraveny zachovat jednotný postoj,“ řekl Fiala k odpolední diskusi s kolegy z členských zemí EU. Unie podle něj v minulosti nedokázala vždy vůči Rusku zachovat jednotný postoj. Údajnou jednotu bloku dnes vyzdvihovali i další lídři, neobjasnili však, zda se tato jednota týká i rozsahu plánovaných sankcí či podmínek pro jejich uvalení.

Do Litvy dnes dorazilo dalších 130 německých vojáků společně s 60 armádními vozy, aby posílili východní křídlo NATO na pozadí obav z ruské invaze na Ukrajinu. Na leteckou základnu ve východním Rumunsku ze stejného důvodu dnes dorazilo zhruba 60 německých vojáků a tři stíhačky Eurofighter německého letectva. Informovala o tom agentura Reuters.

Navyšování německých sil v Litvě bude pokračovat až do konce týdne. Dohromady by se ke stávajícím 360 německým vojákům v pobaltské zemi mělo přidat zhruba 350 dalších. Německo také hodlá navýšit počet armádních vozů o 100.

Estonská ministryně zahraničí Eva-Maria Liimetsová při své návštěvě Washingtonu řekla deníku Guardian, že „silná vojenská přitomnost Ruska je také známkou připravenosti zaútočit na své další sousedy“. „Mění to bezpečnostní prostředí v našem regionu a také poměr sil,“ řekla Liimetsová o spolupráci Ruska a Běloruska.

Rusko uvedlo, že nařídilo vyhoštění zástupce šéfa americké mise Barta Gormana ze země v reakci na americké vyhoštění vysokého úředníka ruské ambasády ve Washingtonu. „Americkému diplomatovi bylo skutečně nařízeno opustit Rusko, ale v reakci na bezdůvodné vyhoštění poradce našeho velvyslanectví ve Washingtonu, navzdory jeho postavení,“ cituje vyjádření Moskvy The Guardian.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová vyzvala Čínu, aby zatlačila na Rusko ohledně ukrajinské krize. Čínská podpora Kremlu je podle ní v nesouladu s politikou nezasahování, kterou Peking razí, i s jakýmikoli nadějemi Číny, že bude vnímána jako odpovědný globální hráč.

„Čína není totéž co Rusko. Razí politiku nevměšování. Proto je překvapivé sledovat, jak se čínští nejvyšší představitelé paktují s Kremlem,“ řekla dnes Trussová v projevu v Kyjevě.

Trussová připomněla rozhodnutí Číny nic nenamítat proti ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014, názory Pekingu na to, kdo by měl být členem NATO, i odmítání debaty o ukrajinské krizi v Radě bezpečnosti OSN minulý měsíc, uvádí ČTK.

62 procent obyvatel podporuje vstup Ukrajiny do NATO. 30 procent má k této iniciativě negativní postoj, uvádí agentura Ukrinform s odkazem na únorový průzkum nevládní společnosti Rating.

Za poslední dva měsíce míra podpory vstupu do Severoatlantické aliance vzrostla (ke konci roku 2021 vstup podporovalo 55-58 procent respondentů). V historii pozorování od roku 2014 jde o nejvyšší ukazatel pozitivního vnímání vstupu Ukrajiny do NATO,“ uvedli autoři studie.

Situace na hranicích Ukrajiny je stále velmi vyostřená, ruská vojska jsou tam stále ve vysoké koncentraci, řekl stanici Frekvence 1 český ministr zahraničí Jan Lipavský. ČR podle něj zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace Čechů z Ukrajiny při eskalaci konfliktu.

Primární odpovědí na případné stupňování konfliktu na Ukrajině jsou sankce, řekl ministr Lipavský. O vojenské účasti přímo na Ukrajině se nyní nehovoří, uvádí ČTK.

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského nepotřebuje, aby jí na pomoc přijeli vojáci spojeneckých zemí. Přítomnost cizích vojsk by mohla poskytnout Rusku argument, že je v ohrožení jeho bezpečnost, a vedla by k destabilizaci ve světě, uvedl Zelenskyj v rozhovoru s tiskovou agenturou RBK Ukrajina.

„Nepotřebujeme na svém území vojáky pod cizí vlajkou,“ prohlásil Zelenskyj. „Nechceme dát Rusku další důvod, aby mohlo říkat, že u nás máme (cizí) základny, před nimiž se musí bránit,“ cituje Zelenského agentura ČTK.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin na setkání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že „Ukrajina tvrdošíjně odmítá implementovat ustanovení Minských dohod“. Obvinil také Kyjev z opakovaných útoků na oblast Donbasu na východě Ukrajiny, které si vyžádaly „tisíce obětí“. „Pokusy svalit vinu na Rusko jsou marné a nepodložené“ a jejich cílem je „sejmout vinu z Ukrajiny“, řekl Veršinin.

Odmítl také jako „nepodložené obvinění“ tvrzení Spojených států a evropských spojenců, že se Moskva snaží vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu, píše The Guardian.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Rusko, aby jasně řeklo, že nechystá invazi, a prokázalo to stažením svých vojáků zpět na základny. Nabídl také schůzku ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, uvádí agentura ČTK. K setkání by mohlo dojít příští týden.

Podle reportéra německého deníku Bild Paula Ronzheimera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil s vojáky na frontové liniii nedaleko Doněcku na východě země, kterým vzkázal, že „vše je pod kontrolou“ a není třeba „žádné paniky“.

Země budou podle deníku The Kyiv Independent spolupracovat v oblasti obrany, ekonomiky, obchodu a boje proti ruským dezinformacím.

Internetová stránka ruského ministerstva zahraničí dnes odpoledne přestala fungovat. Podle agentury TASS se tak stalo z technických důvodů. O jaké přesně jde, ale úřad neuvedl.

Ruskojazyčná i anglickojazyčná verze internetové stránky jsou vyřazené z provozu v den, kdy Rusko předalo svoji odpověď na návrhy Spojených států týkající se vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě.

V úterý doposud největší kybernetický útok zažily ukrajinské státní banky. Byly při něm podle ukrajinských úřadů použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu i České republiky.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová vyzvala Kreml, aby „zmírnil napětí a zvolil cestu diplomacie“. „Rusko se musí znovu zamyslet. Navzdory jejich tvrzení nevidíme žádné známky stahování vojsk,“ uvedla Trussová.

Britská ministryně zahraničí také slíbila, že Spojené království „neustále podporuje Ukrajinu“ a uvedla, že obdivuje sílu Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi. Uvedla to na tiskové konferenci v Kyjevě po setkání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.

Rusko si zachovává významnou vojenskou přítomnost, díky které může provést invazi bez dalšího varování, uvádí na svém twitterovém účtu britské ministerstvo obrany. Moskva se stále může rozhodnout, že zabrání konfliktu a zachová mír, uvádí také úřad.

Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo vyhoštění zástupce amerického velvyslance Bartlea Gormana. Jednalo se podle něj o krok, který americká diplomacie nevyprovokovala a označila ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP. Gorman působil na americkém velvyslanectví v Moskvě méně než tři roky, uvádí ČTK.

S odkazem na ruské ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura AFP. Rusko ale „bude nuceno reagovat, a to včetně vojensko-technických prostředků“, pokud nebude mít americké bezpečnostní záruky, uvedla také ruská diplomacie.