Článek
Estonská veřejnoprávní ERR (Eesti Rahvusringhääling) získala strategický dokument, který vypracovalo tamní ministerstvo obrany. Obsahuje plán pro Ukrajinu, jak vyhrát válku, kterou na jejím území rozpoutal už téměř před dvěma lety režim ruského vládce Vladimira Putina.
Dokument je určen pro spojence, kteří stojí na straně Ukrajiny – jde o cca padesátku zemí, jejichž zástupci loni koordinovali zbrojní pomoc Kyjevu na schůzce na americké letecké základně Ramstein v Německu.
„Jde o jakousi výzvu, která dokládá, že pokud západní země stabilizují svou podporu, bude od každé z nich k vítězství Ukrajiny zapotřebí jen velmi malého příspěvku,“ cituje ERR.
V plánu se píše, že HDP všech zemí zapojených do pracovní skupiny Ramstein činí 47 bilionů eur, z čehož byla na pomoc Ukrajině vyčleněna pouhá 0,2 procenta. Přitom HDP Ruska se odhaduje jen na dva biliony eur.
„Objem západní ekonomiky je desetkrát větší než ekonomika Ruska. Je zde obrovský rozdíl. Problém je v tom, že Rusko už přešlo na cestu válečné ekonomiky, tzn. že už na tom pracuje polovina jejich ekonomiky, zatímco na Západě tomu tak není, tam se ještě takříkajíc neprobudili,“ uvedl pro estonskou televizi předseda Výboru pro obranu státu estonského parlamentu Grigore-Kalev Stoicescu.
Západní země potřebují podle citovaného dokumentu zvýšit výrobu v obranném průmyslu, přičemž na příkladu Estonska je patrné, že spuštění závodu na výrobu munice potrvá nejméně dva roky.
Odborníci se domnívají, že při potřebné politické vůli lze tyto lhůty nejen v Estonsku, ale v celé Evropě výrazně urychlit.
„Kdyby vojensko-průmyslový sektor Západu dostal od samého počátku války jasný signál, že je nutné výrazně zvýšit objemy výroby, vypadalo by už dneska všechno jinak. Politici však váhali, což dnes znamená, že se nevyrábí dost,“ řekl Indrek Kannik, ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost.
Kannik zároveň upozornil, že větší význam v selhávající podpoře Ukrajiny hraje – spíše než nedostatečná výroba – nerozhodnost západních spojenců. „Největší roli v tom bohužel hrají Spojené státy. Kdyby Washington nyní podnikl jasné kroky, evropské země by byly také rozhodnější.“
Připomínáme, že v důsledku sporů mezi republikány a demokraty dosud americký Kongres neschválil dodatečnou pomoc Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů. A stejně tak na půdě EU zablokovalo další pomoc pro Kyjev Maďarsko (více zde) – jde o 50 miliard eur, kterou se zbytek členských států snaží zahrnout do unijního rozpočtu na příští čtyři roky.
Proč Ukrajina nevyrábí vlastní munici?
- Ukrajina vlastní dělostřeleckou munici vyrábí, ale pouze zanedbatelné množství.
- Podle ukrajinského webu Defense Express zaměřeného na vojenství tamní továrny zkrachovaly a pokusy o jejich oživení přišly až příliš pozdě. První várka granátů ráže 152mm byla podle serveru vyrobena až v roce 2018. Podobně i Reuters absenci vlastní výroby Ukrajiny vysvětluje „dekádami podfinancování a korupce“ v ukrajinském obranném průmyslu.
- Kyjev sice loni uzavřel dohodu se dvěma americkými firmami na společné výrobě munice ráže 155mm, ale než se výrobní linky rozjedou, bude to podle ukrajinské vlády trvat nejméně dva roky.
Estonci v této souvislosti připomínají dvoustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci, kterou minulý týden podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským britský ministerský předseda Rishi Sunak. Spojené království se zavázalo poskytnout Ukrajině v letech 2024 až 2025 vojenskou pomoc ve výši 2,5 miliardy liber (necelých 72 miliard korun), což je o 200 milionů liber více než v předchozích dvou letech. Dohoda dále zmiňuje sdílení zpravodajských informací, kybernetické bezpečnosti nebo spolupráci v oblasti obranného průmyslu.
Podle odborníků citovaných estonskou ERR je tento druh bilaterální dohody klíčem ke stabilní podpoře Kyjeva. „Je to silný signál pro Ukrajinu a její obránce, stejně jako pro Rusko, že pomoc Ukrajině bude pokračovat.“
