Srí Lanka na lopatkách. Strádající lidé mají poslední naději

Krize, kterou Srílančané zažívají, nebere konce.

Prakticky přes noc opět zdražily pohonné hmoty, mouka nebo třeba bochník chleba. Litr benzínu nyní stojí okolo 23 korun. Optikou cen pohonných hmot v Česku jde možná o snovou představu, průměrný Srílančan si však měsíčně vydělá okolo 6200 korun, uváděl Salary Explorer ještě před aktuální krizí, která ostrov svírá.

Srí Lanka balancuje na pokraji bankrotu. Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že pozastavuje splácení zahraničního dluhu včetně dluhopisů a mezivládních půjček. Krizi lidé pociťují denně – ať už má podobu výpadků elektřiny, dlouhých front na naftu, nebo nedostatku základních léků.

Zdražování jen přiživilo protesty, které se již měsíc odehrávají v každém větším městě ostrova.

V úterý protestující davy zablokovaly silnice, horskou železniční trať, zkomplikovaly cesty autobusů přepravujících děti do škol i veřejné dopravy včetně těch na trase z Kandy do hlavního města Kolomba, informují místní média.

Vyhrocená situace v okolí železnice, kterou demonstranti blokovali více než osm hodin, skončila střelbou policistů do lidí. Jeden člověk zemřel na místě.

„Visí tu otázka – kdo dal rozkaz zabíjet?“ pokládá řečnickou otázku Srílančan Nikila, se kterým se redakce Seznam Zprávy spojila den po střelbě. Na otázku si sám hned nepřímo odpovídá.

Chvíli popisuje, jak zle na tom místní momentálně jsou a kolik z nich denně trpí. Hmatatelné zoufalství pro ně představuje už jen vědomí toho, že rodinu Radžapaksů, která Srí Lance dlouhé roky vládne a zasahuje do všech možných odvětví, jen tak něco nepoloží.

Jen pro představu – Mahinda Radžapaksa byl v roce 2005 zvolen prezidentem. Ten pak svého bratra Gotabaju Radžapaksu jmenoval ministrem obrany, dalšího bratra, Basila Radžapaksu, prezidentským poradcem. Gotabaja převzal prezidentskou funkci v roce 2019. O rok později do parlamentu zasedlo hned pět členů rodiny Radžapaksových. A novým premiérem se stal pro změnu Mahinda Radžapaksa.

„Abych byl upřímný, já netrpím jako ostatní. Musel jsem si své postavení těžce vydřít a stálo mě to mimo jiné přímé spory s rodinou Radžapaksů, kvůli kterým jsem se jedno období musel s pomocí konexí v armádě skrývat. Dnes sice musím být opatrný, ale mám se oproti ostatním dobře. Značná část lidí tady žije pod hranicí chudoby. Dnes žijí doslova z ruky do huby. Chtějí důstojné žití; nenásilně protestovat je jejich právo,“ popisuje Nikila a naráží znovu na úterní střelbu, která Srílančany značně otřásla.

Několik hodin po incidentu srílanská policie potvrdila, že jednoho člověka usmrtila na místě, další desítky jsou zraněny.

„Mezi protestujícími jsou i lidé zaplacení vládou, ti, kteří provokují ostatní; ti, kteří sem tam udělají nějakou výtržnost a snaží se přetavit mírumilovný pochod v násilí. Bohužel tyto záběry pak kolují v médiích a může se zdát, že je Srí Lanka násilnou zemí. Není to tak. Má manželka pochází z Evropy, nikdy bych ji na protesty nebral, kdybych jen tušil, že se jí něco může stát. Protestují rodiny s dětmi,“ popisuje Nikila.

„Právě jsem četl, že prezident slíbil střelbu prošetřit. Nic z toho nebude, kolikrát tady zmizel někdo nepohodlný, třeba novináři,“ dodává Nikila. „Tohle je prakticky stát bezpráví. Na co jsou zákony prezidenta Radžapaksy, když pak verdikt soudu vydává další Radžapaksa. Jestli je skutečně někde chození k volbám ztráta času, je to tady na Srí Lance. Posledních 70 let tady každý politik zemi jen okrádal. Ale Radžapaksa, to je jiný level,“ říká Nikila a popisuje několik korupčních skandálů včetně těch, kdy ze země zmizely i miliony dolarů humanitární pomoci po tsunami v roce 2004.

Zmiňuje také krizi zdravotní.

V nemocnicích už není akutní jen nedostatek endotracheálních trubic pro novorozeňata. Země směřuje k masivnímu nedostatku antibiotik, uvedla pro srílanský Daily Mirror Chandika Gankanda, šéfka Sdružení majitelů lékáren (AIPPOA). Země má dle ní pouze 20 procent základních léků, což stačí jen na další dva měsíce.

Drtivou většinu zdravotnických služeb v zemi poskytuje veřejný sektor. „Chybí nám léky, anestetika, implantáty, šicí materiály. Téměř vyčerpáváme zásoby. Zdravotní služby se zhroutí, pokud nedojde k okamžité pomoci,“ uvedl pro BBC doktor Gnanasekaram z veřejné nemocnice s nadějí, že se brzy najdou země, které pomoc poskytnou.

„Neseženete tu ani Panadol nebo léky na kašel. Nově se tu nemusí nosit venku roušky, což dle nás jinými slovy znamená, že už nejsou ani zásoby roušek,“ uvedl pro Seznam Zprávy další z místních, Ranjith, který pracuje v cestovním ruchu.

Rozhodnutí zrušit povinnost nosit roušky venku ve středu zkritizovala i Asociace lékařských specialistů (AMS), která jej označila za „nemoudré“ vzhledem k tomu, že Srí Lanka nad covidem „nemá vyhráno“. Dle vládních dat během úterý přibylo 290 nakažených. V lednu se počty nakažených denně pohybovaly okolo dvou tisíc.

Další místní, se kterými je redakce Seznam Zpráv v kontaktu, potvrdili, že Srí Lanka nutně potřebuje pomoc. Naději vidí v turismu, který je pro ostrov nyní důležitější než kdy dřív.

„Turismus je důležitý sektor a turisté jsou ti, kteří sem přivážejí zahraniční měnu. V této situaci záleží na tom, jestli bude turistický sektor schopen pracovat bez základních věcí, jako je stabilní přísun elektřiny. Pokud tomu trochu bůh pomůže, následující dny se očekávají deště, takže by se mohlo trochu ochladit a navíc by se mohly víc využívat vodní elektrárny. Na ostrově používáme vodní, tepelné a uhelné elektrárny. Jenže na koupi uhlí nejsou peníze,“ říká pro Seznam Zprávy Priyantha, který sám podniká v turistickém ruchu. Připomíná, že bez elektřiny nejedou například ani klimatizace, bez kterých je život na tropickém ostrově daleko nepříjemnější, zejména v noci.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR na svých stránkách „upozorňuje české občany na možné komplikace související s ekonomickou krizí v zemi, kterým by mohli při cestách na Srí Lanku čelit, a to zejména v případě individuální turistiky.“

Seznam Zprávám poskytl rozhovor honorární konzul Srí Lanky v České republice Marek Němec. Ostrov je dle něj z hlediska turismu funkční. „Turisté, kteří jsou v komfortnějším režimu, tedy cestují přes cestovku, jsou v bezpečí. Po příletu na letiště je čeká autobus, odveze je do resortu, odkud pak dělají výlety, kde je neohrozí nedostatek benzinu nebo nafty,“ uvedl honorární konzul.

Pozor by si však dle něj měli dát baťůžkáři a nezávislí turisté, kteří cestují po vlastní ose. „Pro tyto lidi bych měl doporučení – neúčastnit se demonstrací,“ dodává.

Turisty by dle jeho slov na cestách mohly zbrzdit stávky. „Pokud se vyhnou místům, kde jsou stávky, není tak nic, co by je na cestě mohlo omezit,“ tvrdí Němec a sám doporučuje „eliminovat faktory na minimum tím, že turisté začnou v resortu u moře“, odkud budou dělat výlety na památky, případně mohou „začít cestu po ostrově v Kandy nebo v oblasti Dambula či Habarana, čímž se lze vyhnout Kolombu, kde je koncentrace demonstrantů největší“.

Srílančané, s nimiž je redakce Seznam Zpráv v kontaktu, však upozorňují, že demonstrace už nejsou otázkou pouze hlavního města. Konkrétně v Kandy, jednom z nejvyhledávanějších měst ostrova, demonstranti v úterý zablokovali hlavní tahy na několik hodin.

„Problémy s dopravou turisty ovlivní. Turisté pocítí i výpadky elektřiny, bez kterých většina hotelů, restaurací a barů nemůže fungovat – k výpadkům elektřiny se přidává palivová krize, takže nejedou generátory, tím pádem turistům neposkytnou plný servis. Ale dá se to zvládnout. Srí Lanka je totiž ostrov, který je poměrně soběstačný. A to jen díky turismu, pokud jej zařizuje někdo, kdo tomu rozumí,“ dodává byznysem ostřílený Srílančan Nikila.

Honorární konzul upozorňuje, že lidé ubytovaní v hotelech se čtyřmi nebo pěti hvězdami mají lékaře na telefonu. „Zdravotnictví na Srí Lance je státní a bezplatné. Tam se ty problémy můžou vyskytnout. Pak jsou soukromé kliniky, a pokud mají naši občané pojištění, mohou se zdarma nechat ošetřit na mezinárodních klinikách, kde jsou základní léky k dispozici,“ dodává.

Jeho doporučení o upřednostnění organizované turistiky sdílí i cestovní agentura Invia.

„Určitě momentálně doporučujeme spíš organizovanou turistiku, která by měla být v pořádku. Takto mají turisté zajištěné velmi dobré a vysoce hodnocené hotely. Letos se však sezona na Srí Lanku nestihla příliš rozlétat, po celou dobu covidu tam byla komplikovaná opatření a momentálně sezona skončila. Nepokoje, které tam jsou, jsou mezi místními a vládou, takže turistům nic nehrozí. Srí Lanka je za turisty velmi vděčná a potřebuje je, jsou jejich hlavním zdrojem peněz, takže doufáme, že se v tak krásné zemi vše brzy uklidní a následující sezona bude opět v pořádku,“ věří mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková.

Za takzvané backpackers, kteří v nedávné době ostrov procestovali, pro Seznam Zprávy promluvil Jan Brunato. Dle něj jsou lidé na ostrově rozdělení na dva tábory. „Ti, co žijí z turismu, nám tvrdili, že jsou na tom sice špatně, ale brzy bude líp a turista nic nepozná. Pak tu jsou ale ti, kteří s turismem nemají nic společného a na rovinu nám říkali, ať odletíme, protože nikdo neví, kdy přijde zlepšení,“ popsal.

„Ty nejchudší rodiny už si nemohou dovolit kupovat tak drahý plyn, takže sbírají dřevo a vaří venku na ohni. Když někdo na něco nemá, sousedé se mu snaží pomoct,“ dodává a popisuje tak i náturu Srílančanů. „Já osobně bych následoval doporučení MZV. Přinejmenším doporučuji zjistit si informace, aby člověk věděl, do čeho jde,“ dodává Brunato s výzvou podpory místních.

„Cestovatelé, kteří budou chtít jet a podpořit co nejvíce místní tím, že se ubytují v guest housech, co vlastní místní, budou chodit na jídlo jen k místním a jezdit tuk-tuky nebo hromadnou dopravou, krizi určitě pocítí. Někdo víc, někdo míň,“ uvádí.

Důvod, proč se nakonec rozhodl ostrov opustit, byl nedostatek léků. „Bez elektřiny na ostrově klidně nějakou dobu přežijete, ale pro nás byl důvod odletět nedostatek léčiv. Když se nic nestane, tak si člověk dovolenou užije. Ale nedej bože se něco stane a na ostrově na to nebudou léky? Je to risk, který by si měl každý před cestou rozmyslet,“ říká a přidává osobní zkušenost, kdy jeho přítelkyni pokousala mangusta a byl problém se sháněním vakcíny proti vzteklině.

Nicméně souhlasí s tím, že jsou jinak turisté v bezpečí. „Že se turistů situace tolik nedotkne? To je sice dobře, ale lidé mají právo vědět, co se tam děje a že to teď může být lepší, anebo taky časem horší. Chcete přesto jet a pomoci místním? Tak si nedomlouvejte vše u českých nebo západních hotelů, jezte jídlo u místních, využívejte jejich služby, jen takto můžeme místním rodinám pomoct,“ uzavírá.

Na Srí Lance dvacet let podniká hoteliér Jakub Kolín. Sám aktuálně doporučuje návštěvu Srí Lanky pro „zkušené a nenáročné cestovatele nebo pro ty, kteří si zaplatí nejdražší hotely, které mají dostatečné zásoby nafty pro agregáty a pro přepravu osob.“

„Je pravda, že místní doprava je omezená a ceny šly nahoru. To ale cizinec nepocítí, neboť volný kurz rupie k dolaru všechna tato zdražení bohatě kompenzuje. Problém tedy mají spíše místní obyvatelé. Omezení importu turista moc nepocítí, pokud neočekává nabídku jídel jako v Evropě,“ popisuje Jakub Kolín.

„Import spíše sužuje místní producenty a taky nás, hoteliéry. Nejsou suroviny k výrobě zboží, některé potraviny, chybí náhradní díly k automobilům, klimatizacím, kvalitní gastro technika, zahradní nábytek či textil a podobně. Logicky tedy bude kvalita servisu za těchto podmínek upadat, a není to o neochotě majitelů a provozovatelů služeb investovat. Prostě ty věci nejsou a nějakou dobu nebudou, pokud si je nezaplatíte sami v zahraničí a nepošlete kontejnerem. Co bude dál – v květnu, červnu –, nedovedu ani já, ani místní odhadnout,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Místní cestu z krize teoreticky znají. Obrovsky jim může pomoct turismus. Ještě víc ale pád Radžapaksů.

„Kdyby se Srí Lance vrátily peníze, které Radžapaksové ukradli, měla by všechno. Všechno. Tedy kromě sněhu, ten nabídnout nemůžeme. Pláže, hory, džungle. Svět nám může pomoct. Potřebujeme se zbavit Radžapaksů. Chceme ukradené peníze zpět. Chceme, aby Radžapaksové skončili ve vězení tak, jak zákony ukládají. Ale ne zákony, které si vymysleli oni,“ uzavírá Nikila.