Článek
„Naše země platí vysokou cenu za neuvalení sankcí na Rusko a začíná to být neudržitelné. Jako ministr hospodářství sleduji, jak velký tlak se vyvíjí na srbského prezidenta Aleksandara Vučiće a na to, abychom mlčeli. To nemohu přijmout,“ uvedl ministr Rade Basta v pondělí pro stranici Radio-televizija Srbije.
„Jsem pro zavedení sankcí vůči Rusku, stojím za prezidentem Vučićem v obraně státních a národních zájmů a mám v něj absolutní důvěru. Žádám proto vládu Srbska a všechny ministry, aby k této věci učinili prohlášení,“ dodal dále politik, který v srbském kabinetu reprezentuje menší koaliční stranu Jednotné Srbsko.
Západ jeho prohlášení nejspíše uvítá. Jedna z menších srbských politických stran, která je součástí bloku prezidenta Vučiće, už ale Bastu vyzvala k rezignaci.
„Nyní, když potřebujeme jednotu, se Basta snaží rozdělit vládu Srbska v otázce připojení se k nezákonným sankcím proti Ruské federaci. (…) Je obzvláště ostudné, že se schovává za zády srbského prezidenta, aby podkopal nezávislost a neutralitu, kterou Aleksandar Vučić chrání jak před cizinci, tak před takovými zbabělci doma,“ cituje prohlášení Hnutí socialistů ruská státní agentura TASS.
Bastovo prohlášení však přišlo jen pár dní poté, co srbský prezident nevyloučil, že jeho země v budoucnu sankce vůči Rusku opravdu zavede. Jak ovšem sám ve vysílání provládní televize Happy upozornil, nemůže takový krok momentálně ani slíbit.
Vučić dále uvedl, že s ohledem na to, co se odehrálo v 90. letech, Srbsko v otázce sankcí zaujalo postoj, který je „racionální, seriózní i těžko zachovatelný“. Odkazoval tím s největší pravděpodobností na rok 1999 a bombardování tehdejší Jugoslávie ze strany NATO. To položilo základní kameny další averze vůči Západu, kterou Srbové cítí dodnes.
Srbsko-ruské vztahy
Lavírování Aleksandara Vučiće mezi EU a Ruskem by se mohlo blížit ke konci. Přesto se Západ musí mít na pozoru. Pokud by se mezinárodní síly z Balkánu stáhly, nikdo nezaručí, že tam nevypukne válka.
Žonglovat se vztahy Srbska s východními a západními mocnostmi se ale Vučićovi daří již řadu let. Připravil si tím půdu pro značnou finanční pomoc z Evropské unie, ale také pro významné obchodní dohody s Čínou nebo Ruskem, které vnímá jako alternativy k západním zemím.
Mezi Ruskem a Srbskem nicméně již po staletí panuje až bratrské pouto, které stojí na společném slovanském a pravoslavném dědictví. Důležitým faktorem vztahů mezi zeměmi jsou pak i ruská ropa a plyn, které dnes tvoří páteř energetického sektoru Srbska. Právě plyn je například i kartou, s jejíž pomocí si Rusko na Balkáně buduje svou základnu.
Se začátkem války na Ukrajině však srbsko-ruské bratrství začalo skřípat. Srbsko se sice odmítlo přidat k rozsáhlým sankcím, které na Rusko uvalila Evropská unie i USA, zároveň ale kroky Vladimira Putina několikrát odsoudilo, hlasovalo pro vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva a sám Vučić opakovaně podpořil územní celistvost Ukrajiny.
Miloš Zeman v Srbsku
Čtyřicet dní před koncem svého mandátu navštívil prezident Miloš Zeman Srbsko. Se svým srbským protějškem se účastnil otevření Českého domu v Bělehradě.
Na přelomu února a března se navíc objevily zprávy, že Srbsko začátkem února dodalo Ukrajině 3500 střel do raketometů Grad přes prostředníky v Turecku a na Slovensku. Srbský ministr obrany Miloš Vučević tyto informace popřel, nevyloučil ale možnost, že se dodávka na Ukrajinu dostala prostřednictvím třetí strany.
Rusko na tyto zprávy reagovalo nelibě a od Srbska požadovalo vysvětlení. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové totiž možné vyzbrojování Ukrajiny představuje „vážnou otázku“ pro srbsko-ruské vztahy.
V úterý se ovšem mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nechal slyšet, že Moskva oceňuje, že se Bělehrad ani pod bezprecedentním tlakem nepřipojil k protiruským sankcím. Tlaku, kterému některé země, včetně Srbska, v tomto směru čelí, jsou si prý dobře vědomi. Očekávají ale, že ty nejnaléhavější otázky spolu vyřeší jako partneři díky zachování dialogu.
