Článek
Únik dokumentů z amerického Pentagonu vyvolal pozdvižení po celém světě. Veřejnost se dozvěděla například to, že na Ukrajině měly působit západní speciální jednotky, nebo to, že se tajným službám USA podařilo proniknout do všech sfér ruského zpravodajského aparátu a vojenské velitelské struktury.
Jednou z uniklých zpráv byl ovšem i dokument, který obsahoval souhrn odpovědí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik a a zbraně. Podle uvedených informací Srbsko souhlasilo s dodávkami zbraní Kyjevu nebo je již dokonce poslalo, a to navzdory své proklamované neutralitě a odmítnutí sankcí vůči Rusku.
Agentura Reuters nemohla pravost dokumentu nezávisle ověřit, informovala však, že je datován ke 2. březnu a je klasifikován jako tajný, což zakazuje jeho sdílení se zahraničími zpravodajskými službami a armádami. Jediné země, které se podle něj na vojenské pomoci Ukrajině odmítly jakkoliv podílet, byly Rakousko a Malta.
Na nejnovější zprávy již nelibě reagovali srbští představitelé, kteří informace z uniklých dokumentů popřeli. „Tyto nepravdy jsme popřeli více než desetkrát a uděláme to znovu. Srbsko neprodávalo a ani nebude prodávat zbraně ukrajinské nebo ruské straně, ani zemím obklopujícím tento konflikt,“ cituje srbského ministra obrany Miloše Vučeviće web Balkan Insight.
„Někdo zřejmě usiluje o zatažení Srbska do tohoto konfliktu, ale my se důsledně držíme své zavedené politiky,“ dodal Vučević s tím, že země samozřejmě prodává zbraně třetím stranám, a existuje tedy možnost, že se nějaká zbraň na území konfliktu „zázrakem“ najde. „Je to ale otázka pro ty země, které nerespektují mezinárodní normy, smluvní doložky a obchodní zvyklosti.“
Podobně pak ve čtvrtek reagoval i prezident Aleksandar Vučić, podle kterého „Srbsko nevyváželo a nebude vyvážet zbraně na Ukrajinu“, stejně jako neposkytovalo – a ani poskytovat nebude – munici kterékoliv ze dvou válčících stran. „Neexistuje žádný dokument, který by něco takového dokazoval,“ prohlásila hlava státu.
Srbsko-ruské vztahy
Lavírování Aleksandara Vučiće mezi EU a Ruskem by se mohlo blížit ke konci. Přesto se Západ musí mít na pozoru. Pokud by se mezinárodní síly z Balkánu stáhly, nikdo nezaručí, že tam nevypukne válka.
Vučić nicméně uvedl také to, že srbská munice se na ukrajinské či na ruské straně bojiště objevit mohla. Taková skutečnost je podle něj ale výsledkem činnosti třetích stran, kam byly srbské dodávky exportovány. Jmenovitě srbský prezident zmínil Turecko, Španělsko nebo Českou republiku.
Na dotaz Seznam Zpráv, zda je tento scénář opravdu možný, české Ministerstvo obrany zatím nereagovalo.
Že na Ukrajinu míří mimo jiné i zbraně ze Srbska, se proslýchá již minimálně od loňského léta, kdy v Řecku havarovalo ukrajinské letadlo se srbskými zbraněmi. Na přelomu února a března letošního roku se zase objevily zprávy, že Srbsko začátkem února dodalo Ukrajině 3500 střel do raketometů Grad přes prostředníky v Turecku a na Slovensku.
Ministr obrany Vučević informace o tom, že by Srbsko úmyslně vyzbrojovalo Ukrajinu i tehdy popřel, opět ale nevyloučil možnost, že se dodávka na Ukrajinu dostala prostřednictvím třetí strany.
Z uniklých amerických dokumentů
Smrt prezidentů, změna ruského vojenského velení, útok na Kreml. To jsou situace, které by podle uniklých amerických dokumentů zásadně změnily průběh války na Ukrajině. Washington si vypracoval analýzu toho, co by následovalo.
Na první pohled by se vzhledem k veškerým informacím mohlo zdát, že se Srbsko začíná přiklánět spíše k Západu. Vučić ovšem úspěšně lavíruje mezi východními a západními mocnostmi již řadu let. Připravil si tím půdu pro značnou finanční pomoc z EU, ale také pro významné obchodní dohody s Čínou či Ruskem, které vnímá jako alternativy k Západu.
Mezi Ruskem a Srbskem navíc již po staletí panuje až bratrské pouto, které stojí na společném slovanském a pravoslavném dědictví. Důležitým faktorem vztahů mezi zeměmi jsou pak i ruská ropa a plyn, které dnes tvoří páteř energetického sektoru Srbska. Právě plyn je například i kartou, s jejíž pomocí si Rusko na Balkáně buduje svou základnu.
Dobré je ovšem připomenout i to, že se začátkem války na Ukrajině srbsko-ruské partnerství začalo skřípat. Srbsko se sice odmítlo přidat k rozsáhlým sankcím, které na Rusko uvalily EU i USA, zároveň však opakovaně odsoudilo kroky Vladimira Putina, hlasovalo pro vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva a sám Vučić opakovaně podpořil územní celistvost Ukrajiny.
