Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Srbské lavírování mezi západními a východními mocnostmi není nic nového.
Prezident Aleksandar Vučić se od začátku války na Ukrajině odmítá připojit k sankcím proti Rusku, zatímco na Ukrajinu, jak na konci června informoval list The Financial Times, od roku 2022 už skrze třetí strany odešla srbská munice v hodnotě stamilionů eur.
„Rád říká, že nepreferuje ani Rusko, ani Západ, ani Čínu, ale Srbsko a srbské zájmy,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Vučićův postoj Adnan Ćerimagić z think-tanku European Stability Initiative (ESI).
„Tyto zájmy by se daly nejlépe shrnout takto: On a jeho spojenci zůstanou u moci, budou zcela ovládat zdroje Srbska a budou prosazovat iredentistickou a revizionistickou nacionalistickou agendu,“ dodal analytik.
V rozhovoru dále přibližuje, jak je to nejen s integrací Srbska do Evropské unie, a přibližuje také podobu současných srbsko-ruských vztahů, které se táhnou daleko do minulosti.
Nedávno se objevily zprávy o tom, že se skrze třetí strany dostala na Ukrajinu srbská munice. Srbsko ovšem příklon k Ukrajině odmítá. Jde jen o zástěrku, jak nenaštvat Rusko? Nebo jde Vučićovi skutečně jen o obchod?
Jen v loňském roce dosáhl podle údajů srbského zbrojního průmyslu vývoz více než 1,6 miliardy eur. Velká část z toho putovala na Západ, a přestože není oficiálně dohledatelné, že by část šla na Ukrajinu, je možné, že něco z toho na Ukrajině skutečně skončilo.
Tato podpora je z Vučićova pohledu čistě transakční. Západ zoufale hledá pro Ukrajinu munici a Srbsko ji má. Prodává ji s očekáváním zisku a slabšího tlaku Západu na vnitropolitickou dynamiku země, její vztahy s Kosovem a podporu Srbska vůči Srbům dominujícímu regionu Republika srbská v Bosně a Hercegovině a jejímu iredentistickému vůdci Miloradu Dodikovi.
Jak byste tedy definoval dnešní rusko-srbské vztahy? Dává Srbsko přednost Rusku před Západem, nebo nikoliv?
Prezident Vučić rád říká, že nepreferuje ani Rusko, ani Západ, ani Čínu, ale Srbsko a srbské zájmy. Tyto zájmy by se daly nejlépe shrnout takto: On a jeho spojenci zůstanou u moci, budou zcela ovládat zdroje Srbska a budou prosazovat iredentistickou a revizionistickou nacionalistickou agendu.
Myslím, že bychom mu měli věřit, když tyto věci říká, protože to vysvětluje, proč mu záleží na tom, aby předstíral, že rozvíjí stále hlubší vztahy se Západem, Ruskem i Čínou.
Podrobněji o srbském postoji
Srbsko se stále odmítá připojit k sankcím proti Rusku, skrze prostředníky se však na Ukrajinu dostala jeho munice v hodnotě stamilionů. Proč Rusko přivírá oči? A podle jakého „herního plánu“ vlastně Aleksandar Vučić postupuje?
Záleží mu na tom proto, že někdy dokáže tyto aktéry poštvat proti sobě, ve skutečnosti se jim ale většinou snaží vyhovět tím, co je jejich klíčovým zájmem. Pro Západ je to udržení míru a stability, pro Rusko přístup ke zpravodajské komunitě v Srbsku a ztížení situace Západu a pro Čínu je to Srbsko a Maďarsko jako vstupní bod do EU.
Myslíte, že srbské lavírování mezi Ruskem a Západem je udržitelné i do budoucna, když Srbsko usiluje o integraci do EU?
Aleksandar Vučić je přesvědčen, že žádný kandidát ze západního Balkánu nevstoupí do EU dříve než v příštím desetiletí, a možná ani potom ne. Řekl to již mnohokrát, naposledy v Černé Hoře na regionálním setkání s vedoucími představiteli EU.
Ačkoli se o perspektivě EU hodně mluví, nikdo v Bruselu ani jinde v EU mu není ochoten odporovat. Dokonce ani v případě Černé Hory, která je velmi malou zemí, členem NATO, spolehlivým spojencem a nejpokročilejším adeptem v procesu integrace do EU.
Za těchto okolností se EU, kdysi klíčový aktér a hybatel reforem a změn v regionu, minimalizovala na jednoho z mnoha stejně silných či slabých aktérů s různými a často konkurenčními programy.
Adnan Ćerimagić působí v ESI od roku 2013. Je vedoucím analytikem pro západní Balkán a zabývá se politikou EU vůči tomuto regionu.
Měla by se tedy EU více snažit o integraci země, než jak je tomu doteď?
EU musí Srbsku a dalším kandidátským zemím v regionu říci, že kterákoliv z nich může do konce tohoto desetiletí vstoupit do EU, pokud splní podmínky, začlení právní předpisy a normy EU, zlepší právní stát a demokracii a přizpůsobí se zahraniční a bezpečnostní politice EU.
Z těchto podmínek by se nemělo slevovat, je ale také třeba přesně vyjasnit, zda a do kdy by některá z reformovaných zemí mohla do bloku vstoupit.
