Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po ničivé válce v Gaze – a s nimi souvisejícími útoky Húthíů v Rudém moři, které ohrožují světový obchod – začaly létat rakety i mezi Íránem a Pákistánem.
Na první pohled může vše vypadat jako lavinovitě se šířící konflikt, do něhož brzy spadne celý region.
Realita je ale podle většiny analytiků méně dramatická.
Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na otázky, které se s krizí ve vztazích mezi Pákistánem a Íránem pojí.
Co se stalo?
Vše začalo v úterý, kdy Írán zaútočil na cíle v pákistánském Balúčistánu. Podle tamních úřadů zemřely dvě děti, tři dívky pak utrpěly zranění.
Teherán oznámil, že mířil na teroristickou organizaci Džajš al-Adl (Armáda spravedlnosti), která v poslední době stupňuje své přeshraniční útoky proti íránským bezpečnostním složkám.
Pro Islámábád útok pochopitelně znamenal narušení suverenity a odveta na sebe nenechala dlouho čekat – ve čtvrtek Pákistánci udeřili na cíle v provincii Sistán a Balúčistán, konkrétně na balúčské povstalecké skupiny.
Výsledkem bylo podle íránské diplomacie devět mrtvých, z toho čtyři ženy a tři děti. Zabit měl být v pohraničním regionu také jeden z důstojníků Íránských revolučních gard.
Pákistán pak mluví o neupřesněném počtu zabitých teroristů, na sociálních sítích kolují i jejich snímky. Tvrzení ani jedné strany však v tuto chvíli nelze ověřit.
Co vedlo k útokům?
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amir Abdollahija po úterním úderu prohlásil, že „žádný z občanů spřátelené země Pákistánu nebyl terčem íránských raket a dronů“. Pákistán nicméně smrtící útok na své území odsoudil a napětí v regionu prudce vzrostlo.
Současné násilnosti na hranicích by mohly souviset s nedávným pumovým útokem u hrobky íránského generála Solejmáního, při němž bylo zabito okolo stovky lidí.
K atentátu se přihlásilo teroristické hnutí Islámský stát, které by podle Fakhara Kakakhela, bezpečnostního analytika z pákistánského Péšávaru, mohlo spolupracovat se skupinou Džajš al-Adl, protože sdílejí protiíránskou ideologii.
„Džajš al-Adl mohla zprostředkovat vstup tádžického bojovníka z ISIS-K do Íránu za účelem sebevražedného atentátu v Kermánu,“ vysvětlil pro server Nikkei Asia.
Další hlasy označují íránské údery za varování pákistánské vládě, aby si doma udělala pořádek. Adam Weinstein, zástupce ředitele blízkovýchodního programu Quincy Institute, uvedl, že íránský vzkaz pákistánské armádě je jasný: „Vypořádejte se s hrozbou na svém území, nebo to uděláme sami a ztrapníme vás při tom.“
Onou hrozbou myslí balúčské separatistické skupiny, které pravidelně útočí na Írán a využívají k tomu sousední zemi, jejíž vláda celé své území neovládá.
Může to přerůst ve větší konflikt?
Ozbrojené incidenty na hranicích mezi Íránem a Pákistánem nejsou nijak výjimečné.
Eskalace v době zuřící války mezi teroristy z Hamásu a Izraelem a húthíjských útoků v Rudém moři ale vyvolává obavy z rozšíření války do dalších zemí. Obzvláště, když během posledních dvou dní přicházely zprávy o rozmísťování vojáků i raket na hranicích obou států.
Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně takový scénář označuje za velmi nepravděpodobný. „Primárně jde o potlačení separatismu. Nejedná se tedy o přímou konfrontaci ozbrojených sil obou zemí, nejedná se o napadání cílů, které by měly spojitost s pákistánskou či íránskou státností, jedná se ‚jen‘ o přeshraniční útoky na separatistické a teroristické elementy na území toho druhého,“ napsal na sociální síti X. „Ano, vždy je nějaká pravděpodobnost, že se to vymkne kontrole a dojde k přímým střetům, ale ta je podle mého v tuto chvíli stále ještě malá.“
K uklidnění situace mezi oběma státy se už přihlásila Čína. Mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ningová uvedla, že jsou připraveni pomoci při řešení sporů, „pokud to obě strany potřebují“. Peking doufá, že Teherán a Islámábád prokáží „klid a zdrženlivost a vyhnou se eskalaci“.
Separatismus v Balúčistánu
Balúčové žijí na území tří států - Íránu (sedm milionů), Pákistánu (dva miliony) a Afghánistánu (0,5 milionu). Jak v Íránu, tak Pákistánu patří toto etnikum k nejchudším a tamním režimům vyčítá malé zastoupení a diskriminaci. Například v Íránu patří právě Balúčové k nejčastěji zabitým lidem v rámci protirežimních protestů po násilné smrti Kurdky Mahsy Amíníové.
Balúčové vyznávají sunnitský islám, jejich teroristická organizace Džundalláh (Vojáci Boží) často v minulosti útočila v Íránu na šíitské mešity. Írán ale v letech 2009 až 2010 Džundalláh porazil a vůdce popravil, organizace Džajš al-Adl je nástupnickou organizací. Na svém teroristickém seznamu ji nemá jen Írán, ale i Spojené státy.
Má to souvislost s válkou Izraeli proti Hamásu?
„Přeshraniční íránsko-pákistánské ostřelování nelze dát do souvislosti s děním v Pásmu Gazy, v Rudém moři či v Iráku a Sýrii (i tam v posledních dnech útočil Írán, pozn. red.). Je to zcela separé incident z nesouvisejících důvodů,“ myslí si politolog Kraus.
Izraelskou stopu v pohraničním konfliktu naopak vidí Sajjíd Mohammad Marandí z Teheránské univerzity. Írán se podle něj musel rychle rozhodnout o úderu v Pákistánu, protože balúčští teroristé byli s podporou izraelského Mosadu připraveni k útoku. „Zloba Pákistánu byla očekávatelná a pochopitelná. Izrael ani USA ale vazby mezi Íránem a Pákistánem nemohou poškodit,“ je přesvědčen íránský analytik.
I Pákistán zopakoval, že Íránce považuje za „přátele a bratry“ a „nemá zájem na eskalaci jakékoli situace“.
