Článek
Izrael se ostře vymezil proti výrokům generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese o tom, že se teroristické útoky palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října „neodehrály ve vzduchoprázdnu“. Židovský stát šéfa OSN vyzval k rezignaci a v reakci na jeho slova také zastavil vydávání nových víz pro představitele organizace.
Diplomatická roztržka odhalila trhliny, které mezi Izraelem a OSN panují po desítky let. Seznam Zprávy o vysvětlení vztahu požádaly experta na Blízký východ Azriela Bermanta z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V minulosti působil na univerzitách v Izraeli a Velké Británii.
„Izrael se cítí být vyčleněn. Má pocit, že OSN se na něj nepřiměřeně zaměřuje v porovnání s jinými zeměmi, například Čínou, která čelí obviněním z genocidy, nebo Ruskem, které podniklo invazi na Ukrajinu,“ vysvětluje Bermant.
Proč Guterresovy výroky Izrael tolik naštvaly?
Za prvé si myslím, že Izrael přehání. Ano, Guterresův výběr slov byl podle mě nešťastný, měl si to předem pečlivěji promyslet. Ale když se podíváte na to, co doopravdy řekl, uvědomíte si, že on opravdu velice jasně odsoudil hrůzné útoky Hamásu na civilní obyvatelstvo a uvedl, že nic nemůže ospravedlnit úmyslné zabíjení, braní rukojmích i útočení raketami.
Zmínil také utrpení Palestinců, okupaci, bourání domů a osad. Nicméně řekl, že jejich utrpení nemůže ospravedlnit činy, které podnikl Hamás. A zároveň akce Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu. Je z toho velmi jasně patrné, že nejde o ospravedlňování toho, co Hamás udělal.
Co Guterres řekl?
„Jednoznačně jsem odsoudil děsivé a bezprecedentní teroristické činy, které Hamás spáchal 7. října v Izraeli. Nic nemůže ospravedlnit úmyslné zabíjení, zraňování a únosy civilistů – ani odpalování raket na civilní cíle,“ uvedl António Guterres na úterním zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.
Následně dodal, že je ovšem „důležité si uvědomit, že útoky Hamásu se neodehrály ve vzduchoprázdnu“. „Palestinský lid je 56 let podroben dusivé okupaci. Viděli, jak jejich půdu soustavně pohlcují osady a sužuje násilí, jak se jejich ekonomika utlumila, jak jsou jejich lidé vysídlováni a jejich domovy demolovány. Jejich naděje na politické řešení jejich tíživé situace zmizely,“ uvedl šéf OSN.
„Utrpení Palestinců nemůže ospravedlnit strašné útoky Hamásu. A tyto strašné útoky Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání Palestinců,“ dodal.
Portugalský diplomat António Guterres stojí v čele OSN od roku 2017.
Myslím, že jeho úmysl nebyl špatný, ale jeho slova o tom, že k útoku nedošlo ve vakuu vyzněla jako ospravedlňování kroků Hamásu. Nemyslím, že to byl jeho záměr, ale vyznělo to špatně a Izraelce to velmi naštvalo.
Izrael má velký problém s OSN, který trvá už desítky let. OSN je pro Izraelce boxovacím pytlem. Tohle pro Izrael byla v podstatě příležitost udeřit na OSN.
Izrael v reakci na Guterresova slova oznámil, že neudělí nová víza představitelům OSN, apeloval také na to, aby Guterres odstoupil z funkce generálního tajemníka. Můžeme očekávat další eskalaci?
Osobně si myslím, že byla chyba, že to Izrael udělal.
Domnívám se, že situace se nejspíše zhorší, protože humanitární situace v Gaze se neustále zhoršuje. A když Izrael zahájí pozemní operaci v Gaze, situace se ještě více zhorší. OSN tak pravděpodobně bude bít na poplach a bude apelovat na Izrael, aby přestal a umožnil humanitární příměří či pauzu. Prioritou Izraele ale bude eliminovat Hamás, dostat ho z Gazy. Proto pravděpodobně dojde ke zhoršení situace mezi OSN a Izraelem.
Jak na Guterresova slova reagoval Izrael:
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan označil Guterresovy výroky za „šokující“, „hrozné“ a „zcela odtržené od reality regionu“.
„Jeho výroky (…) jsou ospravedlňováním terorismu a vražd,“ řekl Erdan. „Je smutné, že člověk s takovým názory vede organizaci, která vznikla po holokaustu,“ dodal.
„Pane generální tajemníku, v jakém světě to žijete?“ zeptal se v Radě bezpečnosti Guterrese izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. „Evidentně ne v tom našem,“ odpověděl si šéf izraelské diplomacie.
„Zatímco tady sedíme, malé děti jsou drženy s dalšími rukojmími v Gaze,“ začal proslov Kohen. „Tyto děti byly svědky hrůz, které nelze popsat slovy. Tento masakr se do historie zapíše jako brutálnější než masakry ISIS,“ řekl ministr s odkazem na organizaci Islámský stát. „Hamás jsou noví nacisté,“ uzavřel.
Zdroj: ČTK
Eli Kohen vede izraelskou diplomacii od loňského roku, je členem strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua.
Je možné, že stopka ve vydávání víz naruší humanitární operace v Pásmu Gazy?
To si nemyslím.
Spojené státy a další země tlačí na Izrael, aby umožnil dodávky humanitární pomoci. Izrael trvá na tom, že do země pustí vodu, léky, ale ne pohonné hmoty. Argumentuje (a myslím, že rozumně) tím, že pokud palivo dostane do Gazy, zmocní se ho Hamás a využije ho pro budování tunelů a převážení zbraní. Dodávky odkloní místo toho, aby je poslal do nemocnic. Samozřejmě něco z toho by se využilo na humanitární účely, Izrael ale tvrdí, že kontrolu nad ním by získal Hamás.
Protiargumentem OSN je, že nemocnice mají nebezpečně nízké zásoby a palivo je pro humanitární účely klíčové.
Jak už jste nastínil, Izrael má s OSN historicky komplikované vztahy. Co je jádrem jejich sporů?
Izrael se cítí být vyčleněn. Má pocit, že OSN se na něj nepřiměřeně zaměřuje v porovnání s jinými zeměmi, například Čínou, která čelí obviněním z genocidy, nebo Ruskem, které podniklo invazi na Ukrajinu. V tom spočívá jeden z problémů.
Izrael má pocit, že OSN je jím posedlá a nebere v potaz, že Hamás zabil téměř 1500 Izraelců, ženy, děti i starší občany si vzal jako rukojmí a odvlekl je do Gazy, dopustil se těch nejstrašnějších znásilnění, hanebností a válečných zločinů, a že Izrael čelí velké bezpečnostní hrozbě.
Přijde mu, že ho OSN vyčleňuje, zatímco zemím jako je Írán, které financují teroristické organizace, jako je Hamás a Hizballáh, umožňuje provádět útoky. Mluví o předpojatosti, pokrytectví a dvojích standardech.
Některé stížnosti Izraele jsou oprávněné. Když se podíváte na Radu pro lidská práva OSN, to je organizace, kam byly zvoleny země jako Rusko, Čína, Saúdská Arábie, kde panuje otřesná situace ohledně lidských práv. Je tam hodně pokrytectví, používá se dvojí metr. Je tam stálý bod programu, kde se pravidelně projednává zacházení s Palestinci, kvůli tomu se Izrael cítí vyčleněn.
Na druhou stranu je tu zhoršující se situace nejen v Gaze, ale také na Západním břehu. Panuje tam hodně násilí. Osadníci například napadají Palestince a nikdo s tím nic nedělá. Izraelská okupace Západního břehu trvá už 56 let a na místě dochází k radikalizaci. Ta situace je opravdu problematická. Pochopitelně tam dochází k problémům s lidskými právy.
Podívejte se:
Izraelská armáda za poslední den podnikla další omezené vpády na území palestinského Pásma Gazy. Ve čtvrtek mluvila o průzkumné akci, která předchází pozemní ofenzivě.
A proč se podle vás OSN tak soustředí právě na Izrael?
Za prvé proto, že zatímco arabských, muslimských zemí je v oblasti hodně, židovský stát je tam jen jeden.
Izrael nedávno podepsal mírové dohody s Bahrajnem, Marokem a Spojenými arabskými emiráty. Došlo tam v podstatě k přelomovému momentu, když byly v roce 2020 podepsané takzvané Abrahámovské dohody. Vývoj situace v Gaze ale všechno změnil.
Země globálního jihu navíc mají v OSN tendenci hlasovat proti Izraeli, je tam proti němu automatická většina. Také Rusko vůči němu v tomto konfliktu zastává nepřátelský postoj, nesympatizuje s ním, přestože (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu v minulosti mluvil o svém speciálním vztahu s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem.
Není to nová situace, je to situace trvající desetiletí. Myslím si, že dokud nedojde k vyřešení palestinské otázky, dokud bude okupace dále trvat, problémy mezi Izraelem a OSN budou přetrvávat.
Jaké vztahy Izrael udržuje s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)? Jak funguje jejich spolupráce?
Nemají dobré vztahy. Dochází tam pravidelně k problémům, jelikož UNRWA musí dohlížet na civilisty v oblasti, kde dochází k bojům.
Dodržují Izrael a Hamás pravidla války?
Záběry z izraelských kibuců, kam vtrhli palestinští teroristé, i obrazy zkázy v Pásmu Gazy, na které v odvetě zaútočila izraelská armáda, znovu otevírají debatu o pravidlech ozbrojených konfliktů a nutnosti jejich dodržování.
Co jsou to pravidla války a dodržují je Izrael a Hamás? Připravili jsme seznam otázek a odpovědí.
Izrael tvrdí, že Hamás používá civilisty jako lidské štíty, používá školy, nemocnice a další civilní zařízení k odpalování raket a útočení na Izrael. Když Hamás odpálí raketu z blízkosti školy, Izrael zacílí na místo, odkud raketa přiletěla. Hájí se přitom tím, že má právo na sebeobranu a obviňuje Hamás z toho, že útočí z civilních oblastí.
UNRWA se mezitím snaží tyto civilisty ochránit. Stojí uprostřed a to je příčinou mnohých výtek.
A jaké jsou vztahy UNRWA s Hamásem?
Hamás UNRWA zneužívá, zneužívá utrpení Palestinců, kteří žijí v Gaze, aby poškodil obraz Izraele. Utrpení lidí ho ve skutečnosti nezajímá. Je to velmi cynická, vražedná organizace.
Je to problematické, protože Hamás kontroluje Gazu, vládne jí, a ať už se to UNRWA líbí, nebo ne, musí s Hamásem nějak spolupracovat, udržovat s ním určité vztahy.
UNRWA má nevděčnou úlohu, starat se o lidi, kteří žijí v Gaze, kde panuje opravdu tragická humanitární situace. Je ve velmi složité, v podstatě nemožné, situaci.
