Spor o vodu: Francie chce klíče k přehradě, Švýcaři k tomu nevidí důvod

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seujet, nenápadná přehrada na okraji Ženevského jezera, bývá označována za kohoutek, kterým mohou Švýcaři otáčet tokem řeky Rhôny nahoru, anebo naopak dolů.

Hladinu jezera s rozlohou bezmála 600 kilometrů čtverečních regulovala už od roku 1884 trojice švýcarských kantonů, které měly správu přehrady na starost.

Francie neměla o dohodu zájem tehdy ani o sto let později, když se tu stavěla nová přehrada. A to přesto, že 40 procent jezera je na francouzském území.

Vlastnictví přehrady nebylo doposud velkým problémem. Švýcarské úřady běžně plnily francouzské žádosti o více vody, ačkoliv je k tomu nenutí žádná smlouva.

Postoj se změnil po loňském extrémním suchu, kdy museli zákonodárci přemítat nad vodovodními zdroji. A vláda začala neúčasti na správě přehrady litovat.

Paříž proto s Bernem zahájila rozhovory o společném hospodaření s vodou a usiluje o formální dohodu o sdílení vody. Švýcarsko však nerado poskytuje Francii vliv na odtok z jezera, píše evropská mutace serveru Politico.

Francií iniciovaná jednání se ale některým nezamlouvají. „Nechceme se zavazovat k určitým objemům vody,“ nechal se slyšet předseda ženevské kantonální vlády Antonio Hodgers. „Nechceme riskovat, že kdyby bylo vody málo, nebudeme jí mít dost pro naše obyvatelstvo,“ dodal.

Švýcaři ve vlastnictví přehrady ani nadále nevidí problém. Argumentují právě tím, že francouzské žádosti o pomoc nikdy neodmítli.

Francie ale fakt, že nemá jistotu spolupráce v korigování toku Rhôny, nese nelibě. Řeka se za posledních 60 let zmenšila o sedm až 13 procent, na pitné vodě z ní je přitom závislých 2,5 milionu lidí, udržuje zemědělské plochy zhruba o rozloze Belgie, čímž ovlivňuje živobytí statisíců lidí, a přepravuje se po ní zboží z Lyonu do Středomoří.

Na jejím toku je vybudováno 11 vodních elektráren a je existenčně důležitá pro francouzskou jadernou elektrárnu Bugey. Ta se nachází hned za švýcarskými hranicemi a dodává kolem 40 procent elektřiny regionu Auvergne-Rhône-Alpes. Elektrárna zvyšuje francouzský zájem o Rhônu, protože plánují budovat další dva reaktory, podotýká Politico.

Elektrárna Bugey je také hlavním důvodem, proč musí Francie požádat Švýcary o větší průtok vody přehradou Seujet.

Většina vody se sice vypouští zpět do řeky, ale reaktory potřebují stálý chladný průtok a klimatické změny způsobují, že vody v Rhôně nejen ubývá, ale je teplejší. Švýcarsko, které se postupně rozhodlo ukončit svou jadernou energetiku, je znepokojeno zaručením dodávek vody pro chlazení francouzské jaderné elektrárny.

Už loni francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na ochranu řeky, včetně závazku snížit do roku 2030 spotřebu vody o deset procent. Lyon, který odebírá 98 procent vody, plánuje do roku 2035 snížit spotřebu o 15 procent.

Švýcarsko drží díky ledovcům šest procent sladké vody na celém kontinentu. Za poslední dva roky nicméně ledovce ztratily deset procent svého objemu a na konci století by se mohly zmenšit až o 80 procent. To povede k zásadnímu ovlivnění řeky Rhôny, protože je napájena právě ze švýcarských ledovců.

Odborníci upozorňují, že vody z tajících ledovců může brzy začít ubývat. Přesto jen málo švýcarských úředníků, politiků a vodohospodářů vidí důvod jednat urychleně. Nedostatek vody se pro ně stane velkým problémem až v druhé polovině tohoto století. Dokonce tvrdí, že prudký nárůst tající vody vytvoří pozitivní vedlejší efekt na několik desetiletí: posílení vodní energie, zdroje šetrného ke klimatu.

Rozhovory mezi Švýcarskem a Francií pokračují, ale rozdílné přístupy k vodnímu hospodářství způsobují napětí. Ženevské úřady cítí odpovědnost za francouzské sousedy, ale nechtějí se zavázat k pevným objemům vody.

Řízení vodních zdrojů by údajně měly země řešit během Macronovy listopadové návštěvy Bernu. Do konce roku by tak mohla být dosažena dohoda, která posílí spolupráci mezi oběma zeměmi.