Článek
Osmapadesátiletý Kristersson, kterého v pondělním hlasování ve švédském parlamentu Riksdagu podpořilo 176 z 349 poslanců, není v politice žádným nováčkem. V pětadvaceti letech předsedal Švédským mladým konzervativcům, o tři roky později se stal poslancem Riksdagu. Prošel i komunální politikou a zastával posty ministra sociálního zabezpečení nebo stínového ministra financí. Na premiérské křeslo ale čekal roky.
Šanci stát se předsedou vlády měl přitom Ulf Kristersson už v roce 2018. Jako šéf konzervativní strany Umírněných tehdy přísahal, že nikdy nebude vyjednávat s nacionalistickou a protiimigrační stranou Švédských demokratů, kteří byli považováni za vyvrhele na politické scéně země. Nakonec ale Kristersson nedokázal sesadit sociální demokraty, kteří vládli od roku 2014.
Po prohraných volbách si vystudovaný ekonom pořídil psa a v roce 2019 ve své politice otočil. Zahájil průzkumné rozhovory právě s dříve odmítanými Švédskými demokraty a jejich spolupráce se postupně prohlubovala. Jeho kritici jej začali označovat za „umírněného Švédského demokrata“, či „zámečníka krajní pravice, který otevřel dveře pro přijetí Švédských demokratů na politickou scénu.“
Kristerssonova podpora zjevně krajní pravicové straně opravdu pomohla. Švédští demokraté nakonec skončili v zářijových parlamentních volbách druzí: přeskočit je dokázala pouze sociální demokracie z levicového bloku. A protože ostatní pravicové strany odmítaly vládní spolupráci s extremisty, šanci zformovat kabinet dostal Kristersson.
Švédsku tak teď povládne koalice tří pravicových uskupení: Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové. V parlamentu je podpoří právě Švédští demokraté, tak, aby vláda měla většinu.
Švédští demokraté mají poprvé vliv na vládní politiku
Protiimigrační Švédští demokraté budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.
Nová pravicová vláda už také představila plán své spolupráce: jako stěžejní vnímá zásahy proti zločinu a imigraci a výstavbu nových jaderných reaktorů.
Právě s těmito závazky vstupoval do voleb i Kristersson: Sliboval také bojovat proti rostoucím cenám elektřiny či takzvaně „narovnat“ Švédsko. Země se podle něj potýká s řadou problémů – od kriminality v ganzích až po vysokou nezaměstnanost – nad kterými postupně ztrácí kontrolu. „Švédsko, které nefunguje, se stalo novým normálem,“ hlásal teď už nový švédský premiér před volbami.
Právě jeho ochota spolupracovat s krajní pravicí nakonec zřejmě Kristerssonovi zachránila politickou kariéru. „Vize, kterou mají Umírnění o svém stranickém vůdci, je dost podobná vizi generálního ředitele kótované společnosti: pokud vše půjde dobře, může zůstat, ale pokud to půjde špatně, musí odejít ještě tentýž den,“ vysvětlil politický historik Torbjörn Nilsson nelehkou situaci, ve které se šéf konzervativní strany před volbami nacházel.
Ulf Kristersson, který dříve pracoval taky jako vedoucí marketingu či jako předseda Švédského adopčního centra, ve funkci vystřídá dosavadní sociálně-demokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou. Ta novému premiérovi v příspěvku na Instagramu poblahopřála, zároveň ale uvedla, že zatímco před volbami slibovaly čtyři pravicové konzervativní strany velmi mnoho, už teď lze vidět, jak své sliby voličům přestávají dodržovat.
Kristerssonovu vládu čeká složité období. Podobně jako další evropské země se bude Švédsko potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické.
„Švédsko nyní zažívá několik paralelních krizí. Před novou vládou stojí nelehké výzvy,“ řekl novinářům po svém zvolení premiérem Kristersson.
O náladách ve Švédsku
Důvod, proč stoupá pravicově populistickým Švédským demokratům popularita, je zřejmý. Skandinávská země se v posledních letech těžce potýká s důsledky ne úplně zvládnuté integrace statisíců uprchlíků a dalších přistěhovalců, kteří se ve Švédsku usídlili v uplynulých letech.
Jeho kabinet s podporou Švédských demokratů plánuje především snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek v zemi.
Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.
Gratuluji Ulfu Kristerssonovi ke zvolení novým předsedou vlády Švédského království.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 17, 2022
Švédsku budeme za pár měsíců předávat předsednictví Evropské unie, těším se na vzájemnou spolupráci.
Kristerssonovi ke zvolení poblahopřála předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo český premiér Petr Fiala. Jak oba připomněli, bude to právě Švédsko, kdo od České republiky už v lednu převezme předsednictví Evropské unie.
