Genetická firma „oživila“ vyhynulé pravlky obrovské. Chystá se na mamuty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila nový průlom ve své misi oživit vyhynulá zvířata. S pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se společnosti podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské – druh, který zpopularizovala fantasy série Hra o trůny, ale na Zemi se nevyskytuje už více než 12 tisíc let. Informoval o tom zpravodajský server Bloomberg.

Pravlci obrovští (latinsky Canis dirus, případně Aenocyon dirus) obývali široký pás Ameriky, který se táhl od dnešní Venezuely až po Kanadu, napsal magazín Time. Podle odborníků se jednalo o nejstrašnější šelmy pravěku, které napadaly a zabíjely i mamuty.

Vědci ze společnosti Colossal Biosciences nyní využili genetické inženýrství a starobylou zachovalou DNA, rozluštili genom pravlka a přepsali genetický kód vlka obecného tak, aby mu odpovídal. Pak využili jako náhradní matky fenky domácích psů a během tří samostatných vrhů loni na podzim a letos v zimě přivedli na svět Romula, Rema a jejich sestru, dvouměsíční Khaleesi.

Časopis Time měl možnost se setkat s oběma samečky (Khaleesi nebyla vzhledem ke svému nízkému věku přítomna) letos v březnu na oploceném poli v americkém zařízení pro volně žijící zvířata pod podmínkou, že jejich umístění zůstane utajeno, aby byla zvířata chráněna před zvědavci.

Podle líčení magazínu dělají sněhobílí samečci Romulus a Remus všechno, co se od půlročních štěňat dá čekat – honí se, hrají si, šťouchají do sebe čenichy a hravě se koušou. Ale jedna věc je jiná – před lidmi jsou velmi ostražití, drží si od nich odstup, a to včetně svého ošetřovatele, který o ně od narození pečuje.

Už nyní jsou malí pravlci o 20 až 25 procent větší než jejich nejbližší žijící příbuzný, vlk obecný, uvedla společnost, kterou citoval zpravodajský server Bloomberg. Až plně dorostou, budou vážit odhadem 75 kilogramů.

Společnost Colossal Biosciences tvrdí, že tímto krokem nejen přepisuje historii, ale také přináší nové možnosti, díky kterým může dojít k záchraně současných ohrožených druhů.

Firma využila DNA z tisíce let starých kosterních pozůstatků a geneticky upravila běžného vlka šedého tak, aby odpovídal genomu pravlka obrovského. Základní postup byl přitom méně invazivní než tradiční klonování – vědci izolovali buňky z krve, nikoliv z tkání, a upravili 14 klíčových genů. Upravená jádra vložili do vajíček bez jader a embrya pak přenesli do náhradních matek – velkých psích kříženců.

„To, že jsme mohli vzít vzorek krve, upravit ho a s vysokou úspěšností vytvořit klon, považujeme za průlom,“ uvedl George Church, spoluzakladatel Colossal Biosciences a profesor genetiky na univerzitách Harvard a MIT.

Vlci dnes žijí v přísně střežené rezervaci o velikosti dvou tisíc akrů, kde jsou pod neustálým dohledem veterinářů. Jsou krmeni syrovým hovězím, koňským masem a zvěřinou, mají přístup k úkrytům a vykazují všechny znaky divokého chování, včetně vytí, plížení a nedůvěřivosti vůči lidem – na rozdíl od psů.

„Jsme evoluční silou. Rozhodujeme o budoucnosti těchto druhů,“ říká o lidstvu Beth Shapirová, hlavní vědecká pracovnice Colossal Biosciences. Podle ní a generálního ředitele Bena Lamma je genetické inženýrství nezbytným nástrojem pro ochranu biodiverzity. Co se vědci naučí při klonování mamutů nebo pravlků, mohou podle nich využít při zlepšení šancí na přežití pro ohrožené druhy.

Ne všichni však sdílejí tento optimismus, někteří v článku časopisu Time upozorňují na etická dilemata. „Existuje riziko úmrtí, závažných vedlejších účinků a velkého utrpení,“ varuje Robert Klitzman, odborník na bioetiku z Kolumbijské univerzity. Připomíná, že klonovaná zvířata trpí častými poruchami, včetně předčasného stárnutí či defektů orgánů. Jejich navrácení do přírody může také způsobit ekologické pohromy.

Navzdory těmto obavám Colossal Biosciences pokračuje v práci. Kromě pravlků nyní klonuje i vlky rudohnědé, jejichž populace v USA klesla pod dvacet jedinců. Využitím genetických znaků zachovaných v hybridních populacích firma naklonovala čtyři nové jedince.

A to nejsou jediná zvířata, která chce společnost Colossal Biosciences, jež byla založena v roce 2021 a v současnosti zaměstnává 130 vědců, přivést zpět na Zemi. Na seznamu těch, jež by rádi oživili, je také mamut srstnatý, dronte mauricijský – nelétavý pták známý také jako blboun nejapný nebo dodo – či vakovlk tasmánský.

Už v březnu společnost překvapila vědeckou komunitu zprávou, že zkopírovala DNA mamuta srstnatého a vytvořila „myš srstnatou“ – chimérického tvora s dlouhou zlatou srstí a zrychleným metabolismem tuků mamuta.

Americký startup i pomocí takzvaných genetických nůžek CRISPR provedl až osm úprav v sedmi genech v rostoucích embryonálních buňkách. Takto modifikované zárodky pak odnosily normální myši.

Šlo třeba o genetické faktory řídící cyklus růstu chlupů, aby se prodloužily, ale i jejich vývoj, aby měly jinou strukturu, nebo tvorbu melatoninu, aby měly jinou barvu. Jeden z genů byl zodpovědný i za ukládání podkožního tuku, aby jej tak jako mamuti těla tvorů tvořila víc a byla ještě odolnější proti chladu. To se ale zatím neprokázalo, protože upravení hlodavci váží stejně jako normální.

Protože mamuti vyhynuli před více než 3600 lety a DNA z objevených fosilií je až moc poškozená na to, aby je bylo možné klonovat, využívají v Colossal Biosciences právě tento způsob. A tak plánují upravit embryonální buňky slona indického, který má na 99,6 procenta shodný genom, aby vypadal jako prehistorické zvíře.

„Sloni indičtí mají geneticky blíž k mamutům, než mají ke slonům africkým, což mnohdy lidi dost překvapí. Takže to, na čem pracujeme, je použití velkého množství pravěké DNA, počítačových modelů, analýz a pokročilých modifikačních nástrojů v pokročilé embryologii, abychom obnovili ty ztracené geny a vpravili je pak do jejich nejbližších žijících příbuzných,“ říká Ben Lamm, ředitel podniku.

Americký startup tvrdí, že prvního mamuta, respektive slona indického adaptovaného na chladné prostředí, takto přivede na svět v roce 2028, což by znamenalo mít upravená první embrya do konce příštího roku. Modifikované a úspěšně odnošené myši s mamutí srstí vnímá jako důležitý krok a důkaz, že to je možné.

V lednu získal Colossal Biosciences od investorů i z řad vědců a univerzit dalších 200 milionů dolarů. Jeho celkové ohodnocení překonalo deset miliard dolarů. Na v přepočtu čtvrt bilionu korun přitom stačilo, že zvládl celou DNA mamuta zmapovat, identifikovat geny nesoucí jeho rysy a je ve fázi, kdy podle nich už upravuje embryonální buňky slonů.

Genetické úpravy jsou ještě rozsáhlejší než u vlků – až 85 genů musí být přepsáno, aby sloni získali klíčové znaky mamutů. Ale i zde se objevují etické otázky, zejména co se týče kvality života dotyčných mamutích mláďat. „Mamut bez stáda nežije život mamuta,“ upozorňuje Stephen Latham z Yaleovy univerzity.

Colossal Biosciences vznikl teprve v roce 2021, ale spoluzakládal jej průkopník v genovém inženýrství George Church z Harvardu. Investoři i badatelé jej podporují ani ne tak kvůli mamutům, ale spíše s vidinou průlomů a hodnotných patentů, které by podnik mohl získat při cestě. A to i na poli záchrany současných druhů nebo třeba pěstování orgánů a mezidruhových transplantací.

Zatímco budoucnost navrácení druhů do přírody je nejistá, Colossal Biosciences zdůrazňuje, že jejich cílem není jen „vzkříšení“ vyhynulých zvířat, ale i záchrana těch, která zatím ještě žijí – ale v malém počtu.

„Kdybych si měl vsadit, tak bych vsadil proti nim, ale zároveň bych je nepodceňoval. Pokud dokážou ovládnout práci s tak velkými fragmenty DNA i celými chromozomy a vyměňovat je, bude to mít velký potenciál v oživení už vyhynulých druhů a pro biotechnologie by to otevřelo úplně nové hřiště. Pokud by se jim podařilo oživit mamuty, tak by jim vydělával i park doby ledové, ale hlavní zdroj financí by byl z patentů, které by získali na cestě tam,“ řekl už dříve k přínosu a návratnosti investic pro Seznam Zprávy český odborník na genové inženýrství Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.