Článek
Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo v pondělí NATO v prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států.
Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořilo dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie.
„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části Aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují i Spojené státy. Deník The New York Times informoval o tom, že americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5 000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině.
Takový krok by mířil přesně proti bezpečnostním požadavkům Moskvy a znamenal by posun v americké strategii, jejímž cílem dosud bylo vyhnout se konfrontaci a provokacím, píše list. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.
Biden se svými poradci o víkendu projednával různé možnosti dalších kroků poté, co ruský prezident Vladimir Putin zesílil hrozby vůči Ukrajině a diplomatická jednání jej zjevně nepřiměla k přehodnocení postoje.
Biden ve věci zřejmě rozhodne začátkem tohoto týdne. Posílení přítomnosti amerických vojsk ve východních zemích NATO je přitom přesně tím, čemu se Rusko snaží zabránit. Stažení vojáků západních zemí z východního křídla Severoatlantické aliance je jedním z Putinových bezpečnostních požadavků, které v poslední době předložil členům NATO k vyjednávání.
Rostoucí napětí nezmírnila ani páteční schůzka amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, kteří o situaci na Ukrajině jednali v Ženevě.
Stahování z ambasády v Kyjevě
Spojené státy také v neděli nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Americké ministerstvo zahraničí rovněž povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters.
Ministerstvo zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené a že oznámení neznamená evakuaci. Tento krok byl zvažován již nějakou dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovalo ministerstvo.
Podle Washingtonu by kvůli pokračující hrozbě ruské vojenské akce měli zvážit odchod všichni američtí občané pobývající na Ukrajině. „Bezpečnostní situace, zvlášť podél ukrajinských hranic, na Ruskem okupovaném Krymu a na Ruskem kontrolovaném východě Ukrajiny, je nepředvídatelná a může se rychle zhoršit,“ napsalo americké ministerstvo v prohlášení.
Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Velká Británie, odejde jich asi polovina.
Postoj Evropské unie se od toho amerického prozatím výrazně liší. Dle pondělního vyjádření Josepa Borrella, šéfa unijní diplomacie, Evropská unie odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny nehodlá. Sedmadvacítka zatím nevidí důvod pro jejich stažení, které v neděli oznámily Spojené státy.
Borrell to řekl před pondělním jednáním ministrů zahraničí členských zemí. Podle něj pokračují vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou. O jejich posledním vývoji bude v pondělí evropské spojence informovat americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Blinken v neděli prohlásil, že v tuto chvíli nebudou Spojené státy zavádět další sankce, protože ty mají mít hlavně odstrašující účinek. Pokud by Západ sankce zavedl, ztratil by podle Blinkena vůči Rusku páky. O zavedení sankcí v pondělí pravděpodobně nerozhodne ani Evropská unie, ale podle zdroje britského listu The Guardian je připravená to udělat velmi rychle, pokud by Rusko skutečně Ukrajinu napadlo.
Ani ministerstvo zahraničí České republiky aktuálně nepřipravuje stažení rodinných příslušníků pracovníků velvyslanectví na Ukrajině či přímo jeho zaměstnanců. „Co se týče případného stažení rodinných příslušníků pracovníků naší ambasády či rovnou vyslaných pracovníků, toto Ministerstvo zahraničních věcí ČR zatím v tuto chvíli nepřipravuje,“ uvedla mluvčí resortu Lenka Do. V úterý se ale sejde krizový štáb ministerstva zahraničí, aby projednal ochranu zaměstnanců velvyslanectví a českých občanů na Ukrajině.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, jež v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
