Článek
Americká a ruská diplomacie nezávisle na sobě vyzvaly k zastavení bojů v Náhorním Karabachu, kde v úterý Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci. Napsala to agentura Reuters.
Francie podle agentury AFP žádá, aby o situaci jednala na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN. Ta se má sejít ve čtvrtek místního času.
Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k zastavení bojů. Podle stejného zdroje Alijev uvedl, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu.
Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému řekl, že „Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie“.
V úterý večer kancelář ázerbájdžánského prezidenta vyzvala „nelegální arménské ozbrojené síly“, aby se vzdaly, jinak bude vojenská operace pokračovat až do dosažení cíle. Ázerbájdžán tvrdí, že po složení zbraní proarménskými silami je ochoten zahájit jednání s představiteli arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu. Jednání se mají uskutečnit mimo spornou oblast.
O situaci v Náhorním Karabachu s arménským expertem
Ázerbájdžán v úterý oznámil zahájení vojenské operace v Náhorním Karabachu, který z většiny obývají Arméni. Co rozsáhlé eskalaci předcházelo a jaké zprávy z dlouhodobě sporné oblasti zatím jsou, popsal pro SZ arménský expert.
Ve středu brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí.
„Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám,“ uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.
„Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán,“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Albánské předsednictví RB OSN podle AFP oznámilo, že zasedání se v New Yorku uskuteční ve čtvrtek odpoledne místního času.
Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil „nelegálního“ a „neospravedlnitelného“ útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti OSN co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta.
Ázerbájdžán v úterý oznámil, že ve sporné oblasti zahájil „protiteroristickou operaci“, do které nasadil armádní jednotky včetně dělostřelectva. Ostřelováno bylo několik měst v Náhorním Karabachu, mimo jiné správní středisko Stěpanakertu. Podle agentury AFP při bojích zahynulo nejméně 29 lidí.
Otázky a odpovědi k dění v Náhorním Karabachu:
Ázerbájdžán tvrdí, že v Karabachu spustil „lokální“ operaci zaměřenou na vojenské cíle. Arménští představitelé ale hlásí bombardování měst i vesnic. Redakce Seznam Zpráv připravila otázky a odpovědi k překotnému dění v oblasti.
Podle Baku je cílem operace odzbrojení vojenských složek věrných Arménii. Jerevan označil operaci za agresi a tvrdí, že ve sporné oblasti žádné své vojenské jednotky nemá.
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této trase by mělo zajišťovat několik tisíc ruských vojáků rozmístěných jako mírové síly v regionu, ale podle médií koridor ve skutečnosti ovládá Ázerbájdžán.
