Hlavní obsah

Spletli si auto či dům a přišel výstřel. Děsivé případy z Ameriky

Foto: Instagram @we_payton

Osmnáctiletá Payton Washingtonová (vlevo) a jednadvacetiletá Heather Rothová (vpravo). V úterý na ně začal střílet muž, protože si na parkovišti spletly auto.

aktualizováno •

USA během týdne zažily nejméně čtyři střelby s vážnými následky odstartované omylem. Nebylo to poprvé. I kdyby se zítra prodej zbraní zakázal, americká společnost zůstane velmi militarizovaná, říká pro SZ amerikanista Jakub Lepš.

Článek

New York, Severní Karolína, Missouri, Texas. Ze všech těchto amerických států během uplynulého týdne přišly zprávy o incidentech, při nichž nevinný omyl někoho rozčílil natolik, že začal střílet. Naštěstí to ve všech případech neskončilo smrtí. Šokující případy ale vyvolaly ve Spojených státech další kolo debat o kontrole zbraní.

Nejčerstvější je případ z Texasu. Na parkovišti u supermarketu poblíž hlavního města Austin v úterý v noci došlo ke střelbě, během které mladík postřelil dvě středoškolské roztleskávačky poté, co si jedna z nich spletla jeho auto s jejím.

„Viděla jsem jen tmavou postavu na sedadle spolujezdce a co nejrychleji jsem zavřela dveře,“ popsala svůj zážitek pro lokální web Click2Houston Heather Rothová, která během střelby utrpěla lehké zranění na noze. Poté, co si uvědomila svůj omyl, se prý vrátila do auta za zbylými kamarádkami, se kterými se vracela z tréninku.

„Viděla jsem, jak ten chlap vystupuje ze dveří spolujezdce. Stáhla jsem okénko a chtěla jsem se mu omluvit… Okénko jsem měla stažené do půlky, on jen zvedl ruce, vytáhl zbraň a pak po nás všech začal střílet,“ popsala rychlý sled událostí roztleskávačka, která byla následně ošetřena na místě.

Zatímco Heather kulka jen škrábla, její kamarádka Payton Washingtonová neměla takové štěstí. Podle zjištění webu CBS News byla dívka dvakrát postřelena, praskla jí slezina a poškozené jsou i slinivka a bránice. Druhá ze zraněných roztleskávaček je tak nyní v kritickém stavu v nemocnici a její tým již vybírá peníze na léčebné výlohy.

Podle informací policie ve městě Elgin, kde se událost stala, došlo na parkovišti k prudké hádce a do vozidla pak bylo vypáleno několik výstřelů. Pětadvacetiletého střelce Pedra Tella Rodrigueze mladšího policisté dopadli poté, co vypátrali jeho vozidlo. Nyní čelí obvinění ze „smrtícího jednání“.

Desítky tisíc mrtvých ročně

Událost z Texasu není v USA, kde je vlastnictví zbraně běžným standardem garantovaným ústavou, ničím neobvyklým. Americká média za poslední týden informovala hned o třech dalších případech, kdy se mladým lidem stalo osudným to, že se omylem přiblížili k nesprávné osobě či domu.

V úterý muž střílel na své sousedy, když se na jeho dvorek omylem zakutálel jejich basketbalový míč. Mezi třemi zraněnými byla i šestiletá dívka. Ve státě New York pak byla již v sobotu zastřelena 20letá Kaylin Gillisová poté, co její kamarádka omylem vjela na špatnou příjezdovou cestu.

Minulý čtvrtek byl zase v Missouri postřelen 16letý Ralph Yarl, když zazvonil na nesprávný dům (o dvou posledně jmenovaných případech jsme psali zde). Zvlášť Yarlův případ vyvolal ve Spojených státech značné pohoršení kvůli údajnému rasovému podtextu.

Jak upozorňuje amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague, jakkoliv smutné jsou to příběhy, pozornosti v mezinárodním měřítku se jim dostává hlavně proto, že jde o mediálně vděčná témata. Drsná realita za oceánem je totiž taková, že ve velkých městech se téměř každou noc čeká na zprávu o střelbě, kde budou zranění nebo mrtví.

„Mrtvých Američanů kvůli střelným zbraním jsou ročně desítky tisíc – počínaje sebevraždami přes špatně zabezpečené zbraně v domácnostech až po střelby v ulicích, kde si gangy vyřizují účty, nebo zákroky policie při střetech s kriminálními živly,“ popisuje pro Seznam Zprávy odborník a připomíná tak statistiky vedené například Bradyho kampaní pro regulaci zbraní.

Další střelba z posledního týdne

S přáteli omylem najeli na špatnou příjezdovou cestu. Její majitel vyšel z domu a začal okamžitě střílet. Dvacetiletá Kaylin Gillisová incident nepřežila. Její případ ale není jediný, který v posledním týdnu otřásl Amerikou.

Do světových médií se tak dostávají zejména zprávy o masových střelbách na školách nebo střelby, ke kterým se pojí podezření, že byly například rasově motivované. Už v 90. letech minulého století ale veřejností zacloumal i případ podobný těm, které se odehrály v uplynulém týdnu a které zmobilizovaly téměř dva miliony lidí v Japonsku.

Nulový posun

Psal se říjen roku 1992 a ve městě Baton Rouge v Louisianě zaklepali šestnáctiletý japonský výměnný student Jošihiro Hattori a jeho „americký bratr“ na dveře, o nichž si mysleli, že se za nimi odehrává halloweenský večírek. Spletli si ovšem dům, a tak je čekal střet s ozbrojeným majitelem domu.

Poté, co na výzvu „Freeze!“ („Ani hnout!“) Jošihiro nereagoval a jal se raději vysvětlovat, k jakému omylu došlo, třicetiletý majitel Rodney Peairs vystřelil. Zbraň, kterou muž vlastnil, byl svou silou známý Magnum 44 a pohyb směrem k majiteli domu se tak japonskému studentovi stal osudným. Mladík zemřel při převozu do nemocnice.

Smrt tehdy přitáhla nebývalou mezinárodní pozornost k násilí páchanému ve Spojených státech střelnými zbraněmi. V Japonsku, kde jsou obdobné incidenty vzácné, vyvolala obrovský mediální ohlas.

O rok později předložili Hattoriovi tehdejšímu prezidentovi Billu Clintonovi petici podepsanou 1,7 milionu Japonců, která ho vyzývala, aby „přehodnotil snadnou dostupnost zbraní“ a pomohl ukončit „nesmyslné každoroční zabíjení“.

USA se chystají na volbu prezidenta

Po loňských volbách se Ron DeSantis zdál jako soupeř, který by mohl v boji o Bílý dům vyzvat Donalda Trumpa na vyrovnaný souboj. Podpora mu však od té doby klesá a jeho vlastní spojenci se staví za obviněného exprezidenta.

Rodina Hattoriových udělala pro kontrolu zbraní v USA více než většina Američanů, píše list The Washington Post a upozorňuje na to, že zabití studenta podle některých pomohlo sjednotit Američany kolem tzv. Bradyho zákona, schváleného v roce 1993. Ten nařizoval federální prověrku lidí, kteří si v USA kupují střelné zbraně.

Jen o čtyři roky později však značnou část tohoto zákona „sestřelil“ Ústavní soud kvůli desátému dodatku ústavy, který říká, že práva, která nejsou vyhrazena federální vládě, náleží jednotlivým státům. „Přikazoval státům něco, co by jim přikazovat neměl. Státy si něco takového měly regulovat samy a dnes jsou proto – jako téměř u všeho – v různých státech různé legislativy,“ vysvětlil amerikanista Lepš.

Nekonečný příběh

Podle experta se Spojené státy za posledních 30 let v zásadě nezměnily a držení zbraně je dnes zejména pro řadu konzervativních Američanů něco jako svaté právo. Liberální voliči jsou naopak toho názoru, že přístup ke zbraním by se měl minimálně mnohem více regulovat.

„Zbraní už je v USA tolik a je k nim tak snadný přístup, že i kdyby se zítra jejich veškerý prodej zakázal, Amerika i nadále zůstane naprosto militarizovanou společností,“ přibližuje dále realitu odborník. „Spojené státy jsou snad jedinou zemí na světě, kde podle odhadů připadá na stovku obyvatel výrazně více než 100 střelných zbraní.“

Rozhovor s americkým velvyslancem

„Stíhačky F-35 jsou nejlepší ve své třídě a umožní Čechům účastnit se misí NATO,“ uvedl pro Seznam Zprávy americký velvyslanec Bijan Sabet. V jaké fázi je vyjednávání o jejich nákupu? A je americká podpora Ukrajiny stále pevná?

I když průzkumy veřejného mínění ukazují, že dlouhodobě má navrch skupina zastánců přísnějších kontrol, příznivci volného přístupu ke zbraním jsou podle Lepše motivovanější, aby si svá dosavadní práva udrželi. Na své straně navíc mají Národní asociaci držitelů zbraní (NRA), jejíž lobbing je v Kongresu velmi efektivní a úspěšný.

„Spojené státy tak v zásadě zůstávají zemí, která je úplně jinde, než jsou demokratické západní země,“ uzavírá český amerikanista. „Nevypadá to ovšem, že by se to mělo nějak měnit, a to ani v nynějším nastavení, kdy nepoměrně velká část všech obětí masových střeleb ve světě patří právě USA.“

Doporučované