Článek
Moskva už několik dní bez důkazů opakuje obvinění Ukrajiny z údajné přípravy takzvané špinavé bomby. Své protějšky v USA, Velké Británii, Francii a Turecku o tom přes víkend telefonicky informoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu a v úterý se Rusko podle agentury Reuters chystá obvinění předložit i Radě bezpečnosti OSN.
Kyjev i jeho západní spojenci to odmítají. Spojené státy, Velká Británie a Francie ruské obvinění už v neděli společně označily za možný pokus Ruska o „další eskalaci“ války.
Co je ale špinavá bomba vlastně zač?
Základní definice uvádí, že špinavá bomba je zařízení s konvenční výbušninou (například TNT), která zároveň obsahuje radioaktivní materiál (třeba z lékařského průmyslu nebo výzkumného zařízení). Ten sám o sobě neexploduje, ale je jen vymrštěn do okolí.
Špinavá bomba se proto neoznačuje za jadernou zbraň. Stejně tak tento typ bomby nesplňuje parametry zbraně hromadného ničení. Nepředpokládá se totiž, že by mohla radiací zamořit větší prostor. Přesto ale pouhé povědomí o výbuchu jaderného zařízení může způsobit paniku. Proto se dá špinavé bombě říkat „zbraň hromadného narušení“.
Co tvrdí Rusko?
Naposledy ruské obvinění specifikoval náčelník vojsk radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil Igor Kirillov. Ukrajina chce podle něj špinavou bombu odpálit na vlastním území, aby navodila dojem, že tam jadernou zbraň použilo Rusko.
„Kyjevský režim plánuje zakamuflovat explozi jako mimořádný účinek ruské jaderné hlavice s nízkým výkonem, která obsahuje vysoce obohacený uran. Přítomnost radioaktivních izotopů v ovzduší bude zaznamenána senzory mezinárodního pozorovacího systému v Evropě a přijdou obvinění, že Rusko použilo taktickou jadernou zbraň,“ stojí v pondělním oficiálním prohlášení.
Výrobou špinavé bomby měly být podle něj „přímo pověřeny dvě ukrajinské organizace“ a práce mají být v „závěrečné fázi“.
Na obávané využití dosud nikdy nedošlo
Výroby takové bomby by mohla být schopná i nevládní organizace. Předpokládá se, že materiál potřebný na výrobu se dá sehnat na černém trhu. Proto se o špinavých bombách často mluví jako o zbrani, kterou by mohly využít teroristické organizace. Špinavou bombu nicméně dosud nikdo nikdy k teroristickému ani jinému útoku nepoužil.
V polovině 90. let minulého století zajistily bezpečnostní složky špinavou bombu čečenských rebelů v moskevském parku. Radioaktivní přísadou bylo v tomto případě césium-137, které se používá mimo jiné v nemocnicích pro radioterapii. K něčemu podobnému došlo v roce 1998 i poblíž Grozného. Ani jednou ale bomba neexplodovala.
Izraelské testy
V roce 2015 se na veřejnost dostaly informace o testování špinavé bomby izraelskou vládou. Tamní deník Haaretz napsal o výzkumu, v jehož rámci měl Izrael řízeně odpálit několik špinavých bomb v poušti a jednu v uzavřeném prostoru, aby prozkoumal nebezpečnost takového zařízení.
Experimenty měly ukázat, že při výbuchu v otevřeném prostoru byly vysoké úrovně radiace naměřeny pouze v epicentru výbuchu a rozptyl do okolí byl minimální. V případě exploze v uzavřeném prostoru by se oblast musela uzavřít na „delší dobu, dokud by nebyly účinky radiace eliminovány“.
Ukrajina pozvala vyšetřovatele OSN
Celkovým závěrem bylo podle zdrojů usnesení, že špinavá bomba „nepředstavuje závažné nebezpečí přesahující psychologický efekt“. Detaily ohledně množství použitých výbušnin i povaze radioaktivního materiálu, které jsou pro nebezpečnost špinavé bomby zásadní, se ale na veřejnost nedostaly.
Kvůli nynějším ruským obviněním se otázka, co je to vlastně špinavá bomba a jak může být nebezpečná, stala opět předmětem diskuze odborníků. Ti se nicméně shodují, že špinavé bomby nemají v porovnání s klasickou bombou o moc větší smrtící potenciál.
„Špinavá bomba může pravděpodobně kontaminovat oblast o průměru několika stovek metrů (jestli vůbec). Pro vážnou kontaminaci na větším území by jeden musel odpálit jaderný reaktor stejného typu, jako je v Černobylu,“ vylíčil na Twitteru svůj pohled na věc Pavel Podvig, odborník na jadernou bezpečnost z Institutu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR). Reaktory, které jsou v Záporožské jaderné elektrárně, by podle něj mimochodem k zamoření okolí radiací nebyly dobré, označil je za „mizernou špinavou bombu“.
Moskva už vyslala několik podobných zpráv. Žádná se nevyplnila
Rusko neposílá vzkaz o údajném plánu Kyjeva či jeho spojenců navléct na Moskvu použití chemických zbraní či jiných zbraní hromadného ničení poprvé. Sérii starších výroků na Twitteru připomněl odborník na snížení jaderného rizika Andrey Baklitskiy z UNIDIR.
O údajném plánu použít na Ukrajině zbraně hromadného ničení a svést to na Moskvu se psalo už v oficiálním prohlášení Moskvy v dubnu. V červnu zase Rusko „předpovídalo“ ukrajinské chemické provokace v Oděse a v červenci ještě jednou.
„Jestli minulost nabízí nějakou nápovědu, tohle (obvinění ze špinavé bomby) časem zapadne a pak se to zase možná znovu objeví stejně jako příběh o ‚amerických biolaboratořích‘. Alespoň v to opravdu doufám,“ napsal k tomu Baklitskiy. O údajných biolaboratořích jsme psali zde.
Nízká je vojenská efektivita špinavé bomby i podle dalšího zahraničního odborníka Ankita Pandy z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. „Tradičně vzbuzovaly obavy v kontextu nestátních organizací právě kvůli jejich schopnosti vyvolat neúměrný chaos. Neexistuje žádný vojenský způsob užitečného použití zbraně, jen terorizování,“ napsal expert.
„Lidé v oblasti (výbuchu) přijmou část radioaktivního materiálu a budou potřebovat zdravotní ošetření, ale jen málo jich dostane dost velkou dávku na to, aby měli nemoc z ozáření,“ popsala předpokládaný účinek špinavé bomby americká chemička a odbornice na jaderné znečištění Cheryl Roferová.
Rozptýlení radioaktivního materiálu pomocí exploze podle Roferové není jednoduché a nejvíc se na to hodí zdroje z ozařovacích léčeben v nemocnicích, které obsahují prášek. „I tak by ale postižená oblast byla omezená,“ napsala odbornice a odkázala se v příspěvku na výše zmiňovaný Podvigův odhad.
Strach by byl nicméně podle Roferové kvůli „všem těm děsivým publikacím s jadernou tematikou“ vysoký. „Špinavá bomba je primárně psychologická zbraň. Vyčištění prostředí by bylo drahé, ale pokud jde o součást všeobecné válečné destrukce, nepředstavovalo by to velké zvýšení nákladů,“ napsala.
Velmi podobný názor na věc má i bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michal Smetana. Ten na Twitteru zdůraznil, že kolem špinavých bomb koluje mnoho mylných představ. „Je těžké je použít efektivně a není pravděpodobné, že způsobí velké množství mrtvých nad rámec původní konvenční exploze. Jejich účinky jsou především psychologické, politické a ekonomické,“ uvedl Smetana.
